Ana Bogdanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ana Bogdanová
Ana Bogdanová na Transylvania Open 2024
Ana Bogdanová na Transylvania Open 2024
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Datum narození25. listopadu 1992 (31 let)
Místo narozeníSinaia, Rumunsko[1]
BydlištěSinaia, Rumunsko
Výška172 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 935 738 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů421–263
Tituly0 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění39. místo (20. července 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open2. kolo (2016, 2017, 2018, 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů50–73
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění148. místo (1. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open1. kolo (2018, 2020, 2023)
Wimbledon2. kolo (2018, 2023)
US Open2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240210a10. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ana Bogdanová (nepřechýleně Bogdan, * 25. listopad 1992 Sinaia), je rumunská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2023 na 39. místě a ve čtyřhře v červenci 2019 na 148. místě. Trénuje ji Bogdan Nitescu. Dříve tuto roli plnil András Székely. Na kombinovaném světovém žebříčku ITF juniorů figurovala v lednu 2009 na 2. příčce.[1]

V rumunském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 utkáním 2. světové skupiny proti Kanadě, v němž po boku Raluky Olaruové prohrála čtyřhru. Rumunky přesto zvítězily 3:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

S rumunskou profesionální tenistkou Elenou Bogdanovou (nar. 1992) není v příbuzenském vztahu.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2007, když na turnaj v Bukurešti s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Agnes Szatmariové v tiebreaku rozhodující sady.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červenci 2011 na izmirském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále hladce přehrála Bulharku Aleksandrinu Najdenovovou. Dalších šest trofejí si připsala v turecké Antalyi do listopadu 2013. Celkově jedenáctého singlového vítězství dosáhla v květnu 2016 v italském Gradu po výhře nad Švédkou Susanne Celikovou ve třech sadách.[2]

Během Winners Open 2021

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na květnovém Mutua Madrileña Madrid Open 2009 z kategorie Premier Mandatory. Na úvod kvalifikace vyřadila Polku Alicji Rosolskou, aby poté podlehla uzbecké tenistce Akgul Amanmuradovové, na níž uhrála jen dva gamy. Hlavní soutěž v této úrovni si poprvé zahrála na antukovém Gastein Ladies 2014, kde prošla kvalifikačním sítem. Na úvod singlu jí utkání skrečovala Chorvatka Ajla Tomljanovićová a následně skončila na raketě osmé nasazené Karolíny Plíškové.[1] Do premiérového kariérního semifinále se probojovala na srpnovém Brasil Tennis Cupu 2016, když ve druhém kole vyřadila turnajovou jedničku a bývalou světovou jedničku Jelenu Jankovićovou. Mezi poslední čtyřkou dohrála na raketě Maďarky Tímey Babosové.[4]

Na červencovém BRD Bucharest Open 2017 vyřadila nejdříve šestou nasazenou Cirsteaovou, poté Turkyni Çağlu Büyükakçay a ve čtvrtfinále turnajovou jedničku Anastasiji Sevastovovou, když jí dovolila uhrát čtyři gamy. V semifinálovém duelu však nenašla recept na Němku Julii Görgesovou po třísetovém průběhu.

Na US Open 2023

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci s rozhodující výhrou nad Kanaďankou Françoise Abandovou. V úvodní fázi dvouhry pak zdolala krajanku Soranu Cîrsteaovou, aby ji ve druhém kole zastavila další Rumunka Monica Niculescuová, které odebrala jediný game. V prvních duelech dvouhry skončila na Australian Open 2017 a French Open 2017, s ruskou tenistkou Jelenou Vesninovou, respektive se šťastnou poraženou kvalifikantkou Ons Džabúrovou z Tuniska. Ve druhých kolech byla vyřazena ve Wimbledonu 2017 i US Open 2017, v prvním případě od Caroline Garciaové a následně Moniky Niculescuové.[1]

Finále na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–2 D)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 31. července 2022 Varšava, Polsko antuka Francie Caroline Garciaová 4–6, 1–6
Finalistka 2. 11. února 2024 Kluž, Rumunsko tvrdý (h) Česko Karolína Plíšková 4–6, 3–6

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–1 D)

Dvouhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. prosinec 2021 Limoges, Francie tvrdý Belgie Alison Van Uytvancková 2–6, 5–7
Vítězka 1. srpen 2022 Jasy, Rumunsko antuka Maďarsko Panna Udvardyová 6–2, 3–6, 6–1
Vítězka 2. červenec 2023 Jasy, Rumunsko (2) antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–2, 6–3
Vítězka 3. září 2023 Parma, Itálie antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 7–5, 6–1

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 21 (14–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 17. července 2011 Smyrna, Turecko antuka Bulharsko Aleksandrina Najdenovová 6–1, 6–2
Finalistka 1. 16. října 2011 Antalya, Turecko antuka Itálie Agnese Zucchiniová 0–6skreč
Vítězka 2. 9. září 2012 Antalya, Turecko tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–3, 6–2
Finalistka 2. 16. září 2012 Antalya, Turecko tvrdý Ukrajina Ganna Požnichirenková 6–2, 5–7, 4–6
Finalistka 3. 24. března 2013 Antalya, Turecko tvrdý Španělsko Eva Fernandez-Bruguesová 2–6, 0–6
Vítězka 3. 2. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý Slovensko Zuzana Luknárová 4–6, 7–6(7–3), 6–4
Vítězka 4. 5. května 2013 Antalya, Turecko tvrdý USA Caitlin Whoriskeyová 7–6(7–4), 6–4
Vítězka 5. 8. září 2013 Antalya, Turecko tvrdý Švédsko Malin Ulvefeldtová 6–0, 6–2
Vítězka 6. 20. října 2013 Antalya, Turecko antuka Česko Martina Kubičíková 6–4, 6–3
Vítězka 7. 17. listopadu 2013 Antalya, Turecko antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová 7–6, 7–6
Finalistka 4. 16. srpna 2014 Woking, Spojené království tvrdý Rusko Marta Sirotkinová 5–7, 3–6
Finalistka 5. 8. února 2015 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Česko Kristýna Plíšková 2–6, 2–6
Finalistka 6. 16. srpna 2015 Hechingen, Německo antuka Švýcarsko Romina Oprandiová 3−6, 6−1, 2−6
Vítězka 8. 30. srpna 2015 Mamaia, Rumunsko antuka Rumunsko Cristina Dinuová 6−7(5−7), 6−2, 6−3
Vítězka 9. 13. září 2015 Sofie, Bulharsko antuka Rusko Viktorija Kamenská 6–2, 3–6, 7–5
Vítězka 10. 15. listopadu 2015 Bath, Spojené království tvrdý (h) Chorvatsko Ana Vrljićová 6–3, 4–6, 6–1
Finalistka 7. květen 2019 Saint-Gaudens, Francie antuka Rusko Anna Kalinská 3–6, 4–6
Vítězka 11. května 2016 Grado, Itálie antuka Švédsko Susanne Celiková 2–6, 6–2, 7−6(7−1)
Vítězka 12. listopad 2019 Saint-Étienne, Francie tvrdý Francie Océane Dodinová bez boje
Vítězka 13. prosinec 2019 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Ukrajina Darija Snigurová 6–1, 6–2
Vítězka 14. leden 2022 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý Rusko Anna Blinkovová 7–5, 6–3

Čtyřhra: 4 (1–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 23. dubna 2012 Antalya, Turecko tvrdý Rusko Marija Mochová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Gruzie Sofia Kvacabajová
4–6, 4–6
Vítězka 2. 25. června 2012 Smyrna, Turecko tvrdý Srbsko Teodora Mirčićová Austrálie Abbie Myersová
Turecko Melis Sezerová
6–3, 3–0skreč
Finalistka 3. 4. února 2013 Antalya, Turecko antuka Srbsko Teodora Mirčićová Itálie Giulia Bruzzoneová
Itálie Martina Caregarová
3–6, 6–1, [6–10]
Finalistka 3. 27. ledna 2017 Andrézieux-Bouthéon, France tvrdý (h) Rumunsko Ioana Loredana Roșcová Německo Nicola Geuerová
Německo Anna Zajová
3–6, 2–2skreč

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ana Bogdan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Ana Bogdanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  2. a b c Ana Bogdanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  3. Ana Bogdanová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  4. Bogdan sends Jankovic crashing out [online]. Women's Tennis Association, 2-8-2016 [cit. 2016-08-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]