Darija Snigurová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Darija Snigurová
Дарія Снігур
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození27. března 2002 (22 let)
Místo narozeníKyjev, Ukrajina
BydlištěKyjev, Ukrajina
Výška173 cm
Profesionál od2019
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek601 509 USD
Dvouhra
Poměr zápasů177–94
Tituly0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění105. místo (14. listopadu 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
French Open1. kolo kvalifikace (2020, 2021, 2022, 2023)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2022)
US Open2. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–1
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
S trofejí z wimbledonské juniorky 2019

Darija Snigurová (ukrajinsky Дарія Сергіївна Снігур, Darija Serhijivna Snigur,27. března 2002 Kyjev) je ukrajinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře nevyhrála na okruhu WTA Tour žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2022 na 105. místě.[2]

V juniorském tenise triumfovala ve dvouhře Wimbledonu 2019 po finálové výhře nad Američankou Alexou Noelovou. V sedmnácti letech se tak stala druhou ukrajinskou šampionkou této soutěže po vítězství Kateryny Bondarenkové v roce 2004.[3] Po finálové porážce od Parryové na závěrečném ITF Junior Finals 2019 pro nejlepší hráčky do 18 let vystoupala na kombinovaném juniorském žebříčku ITF v závěru října 2019 na 2. místo.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci okruhu ITF debutovala v září 2017, když na turnaj v rodném Kyjevě dotovaný 15 tisíci dolary obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla o deset let starší Bělorusce Svjatlaně Piraženkové z šesté světové stovky.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2018 v Antalyi, na turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. V soutěži prošla kvalifikací a celkem vyhrála osm zápasů v řadě. Ve druhé fázi přehrála nejvýše nasazenou Magdalénu Pantůčkovou a v závěrečném duelu Turkyni Zeynep Sönmezovou. O dva týdny později postoupila v Antalyi opět z kvalifikace do finále, které nebylo odehráno pro špatné počasí.

Na dubajské 100tisícové akci, během prosince 2019, přehrála na cestě do finále Yaninu Wickmayerovou, Anastasiji Potapovovou, Magdalenu Fręchovou a v semifinále turnajovou jedničku a světovou osmatřicítku Kristinu Mladenovicovou.[5] V 17 letech tak dosáhla první výhry nad členkou z elitní čtyřicítky žebříčku. V závěrečném duelu však získala jen tři gamy na Rumunku Anu Bogdanovou. O dva roky později, v listopadu 2021, již dubajský turnaj vyhrála po finálové výhře nad stou desátou ženou pořadí Kristínou Kučovou ze Slovenska, s níž ztratila tři hry.[6][7]

Na okruhu WTA Tour debutovala travnatým Rothesay Open Nottingham 2022 po zvládnuté kvalifikaci, v jejímž závěru vyřadila Američanku Daniellu Laovou. Na úvod dvouhry podlehla americké světové čtyřicítce a pozdější finalistce Alison Riskeové-Amritrajové. Do první grandslamové dvouhry zasáhla US Open 2022 po zvládnuté kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Andrianjafitrimová, Wickmayerová a Hibinová. Jako 124. hráčka žebříčku na úvod newyorského singlu zdolala světovou sedmičku Simonu Halepovou, přestože ve druhé sadě duelu probíhajícího na Armstrongově dvorci utržila „kanára“. Připsala si tak první vyhraný zápas na túře WTA. Ve formě hrající Rumunka přitom na okruhu vyhrála 20 z 23 předchozích utkání.[8][7]

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (8 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2018 Antalya, Turecko tvrdý Turecko Zeynep Sönmezová 3–6, 7–6(3), 6–3
prosinec 2018 Antalya, Turecko tvrdý Finsko Oona Orpanová nehráno[p 1]
2. březen 2019 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Finsko Oona Orpanová 3–6, 6–3, 6–4
3. duben 2019 Kašiwa, Japonsko tvrdý Kanada Rebecca Marinová 6–4, 6–2
4. srpen 2019 Kirjat Šmona, Izrael tvrdý Spojené království Maia Lumsdenová 6–1, 6–4
5. únor 2021 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie Clara Burelová 6–3, 2–6, 7–5
6. listopad 2021 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Slovensko Kristína Kučová 6–3, 6–0
7. červenec 2023 Vitoria-Gasteiz, Španělsko tvrdý Francie Jessika Ponchetová 3–6, 6–4, 6–1
8. říjen 2023 Glasgow, Spojené království tvrdý Německo Mona Barthelová 6–4, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2019 Wimbledon tráva USA Alexa Noelová 6–4, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Finále nehráno pro špatně počasí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daria Snigur na anglické Wikipedii.

  1. a b Darija Snigurová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230110a10. ledna 2023
  2. Darija Snigurová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230110a10. ledna 2023
  3. Unseeded Snigur caps junior career with Wimbledon win. Women's Tennis Association [online]. 2019-07-13 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MCLEAN, Ross. Parry predicts bright French future after triumph. ITF [online]. 2019-10-27 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Teen Snigur stuns Mladenovic to meet Bogdan in Dubai final. gulfnews.com [online]. 2019-12-13 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Snigur sweeps aside Kucova to win Al Habtoor Tennis Challenge title. Business Today Middle East [online]. 2021-11-28 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Daria Snigur Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Snigur outlasts Halep at US Open for first tour-level win of career. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-30 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]