Kostel Povýšení svatého Kříže (Doubravník): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění a opravy
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
verze 23791058 uživatele 31.31.232.151 (diskuse) zrušena, nezdrojované změny zdrojovaného textu
značky: vrácení zpět revertováno
Řádek 31: Řádek 31:


== Historie ==
== Historie ==
Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel [[Pernštejnové|pernštejnského]] rodového ženského kláštera a pohřebiště, založeného kolem roku 1230. Jeho půdorys byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným [[kněžiště]]m a věž nebo předsíň před západním průčelím. V průběhu 14. a 15. století byl zřejmě přestavován (upravován či zvětšován), ale po [[Husitské války|husitských válkách]] klášter zanikl a jeho církevní pozemkový majetek se vrátil rodu. [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém z Pernštejna]] proto ve svém odkazu z roku 1515 rozhodl o jeho obnovení, k čemuž však z konfesijních důvodů nedošlo a vystavěn byl jen současný "mramorový" chrám nákladem Vilémova syna [[Jan IV. z Pernštejna|Jana "Bohatého" z Pernštejna]] a jeho tří synů v letech 1535–1557, o čemž svědčí "základní" kámen i nápis nad hlavním heraldickým vstupním portálem,{{#tag:ref|Nápis zní: ''Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.''|group=pozn.}} vysvěcen byl v roce 1548 (nejpozději roku 1582).<ref name="Samek">{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 408–411 | isbn = 80-200-0474-2}}</ref><ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 285–289 | isbn = 80-7277-026-8}}</ref><ref name="Doubravník">{{Citace elektronické monografie | titul = Kostel v Doubravníku [1] | url = http://www.doubravnik.cz/view.php?cisloclanku=2004040101 | datum vydání = 2004-04-01 | datum přístupu = 2013-05-31 | vydavatel = Doubravnik.cz}}</ref><ref name="Bělík">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Bělík | jméno = Petr | instituce = Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského | url = http://is.muni.cz/th/85461/ff_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Lukáš Fasora | místo = Brno | rok = 2008}}</ref>
Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel místního ženského kláštera, založeného kolem roku 1230. Jeho tvar byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným [[kněžiště]]m a věž nebo předsíň před západním průčelím. Ještě na začátku 16. století byl asi chrám (i celý areál konventu) v poměrně dobrém stavu, nakonec se však [[Pernštejnové]], majitelé místního panství, rozhodli si zde nechat zbudovat rodové pohřebiště v podobě nového kostela. Ten byl na náklady [[Jan IV. z Pernštejna|Jana IV. Bohatého]] a jeho bratra [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha]] postaven v letech 1535–1557, o čemž svědčí i nápis nad hlavním vstupním portálem,{{#tag:ref|Nápis zní: ''Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.''|group=pozn.}} vysvěcen byl již v roce 1548.<ref name="Samek">{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 408–411 | isbn = 80-200-0474-2}}</ref><ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 285–289 | isbn = 80-7277-026-8}}</ref><ref name="Doubravník">{{Citace elektronické monografie | titul = Kostel v Doubravníku [1] | url = http://www.doubravnik.cz/view.php?cisloclanku=2004040101 | datum vydání = 2004-04-01 | datum přístupu = 2013-05-31 | vydavatel = Doubravnik.cz}}</ref><ref name="Bělík">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Bělík | jméno = Petr | instituce = Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského | url = http://is.muni.cz/th/85461/ff_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Lukáš Fasora | místo = Brno | rok = 2008}}</ref>


== Popis ==
== Popis ==
Jedná se o [[Gotika|goticko]]-[[renesance|renesanční]] síňové [[loď (architektura)|trojlodí]] s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem se nachází [[Hrobka Pernštejnů (Doubravník)|pernštejnská hrobka]] s mnoha kosterními pozůstatky (na hromadě v severovýchodním rohu), která žel byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645. V kněžišti je umístěno šest náhrobních kamenů z 15. a 16. století. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. V chrámové lodi se nachází druhá (mladší) podzemní hrobka, sloužící majitelům panství (včetně pohřbů kněží) v 17. a 18. století. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře [[Ondřej Schweigl|Ondřeje Schweigla]]. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře [[Franz Anton Maulbertsch|Franze Anton Maulbertsche]]. V roce 1792 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným s rokokovým štukem a nízkou bání. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě [[Vladimír Mitrovský]] přistavět k severozápadní stěně trojlodí [[Novogotika|novogotickou]] hrobku [[Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle|Mitrovských]] (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu<ref>{{Citace monografie
Jedná se o [[Gotika|goticko]]-[[renesance|renesanční]] síňové [[loď (architektura)|trojlodí]] s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem byla zřízena [[Hrobka Pernštejnů (Doubravník)|pernštejnská hrobka]], která byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645, v kněžišti se dodnes nachází šest náhrobních kamenů. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře [[Ondřej Schweigl|Ondřeje Schweigla]]. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře [[Franz Anton Maulbertsch|Franze Anton Maulbertsche]]. V roce 1792 bylo dřevěné zvonicové patro věže nahrazeno barokním zděným. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě [[Vladimír Mitrovský]] přistavět k severozápadní stěně trojlodí [[Novogotika|novogotickou]] hrobku [[Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle|Mitrovských]] (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zatloukal
| příjmení = Zatloukal
| jméno = Pavel
| jméno = Pavel

Verze z 3. 4. 2024, 17:25

Kostel Povýšení svatého Kříže
v Doubravníku
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-venkov
ObecDoubravník
Souřadnice49°25′32,25″ s. š., 16°21′6,76″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanáttišnovský
FarnostDoubravník
ZasvěceníPovýšení svatého Kříže
Datum posvěcení1548
Architektonický popis
Výstavba1535–1557
Další informace
Kód památky34766/7-4018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický chrám v městysu Doubravník v okrese Brno-venkov. Stojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem doubravnické farnosti.

Historie

Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel místního ženského kláštera, založeného kolem roku 1230. Jeho tvar byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným kněžištěm a věž nebo předsíň před západním průčelím. Ještě na začátku 16. století byl asi chrám (i celý areál konventu) v poměrně dobrém stavu, nakonec se však Pernštejnové, majitelé místního panství, rozhodli si zde nechat zbudovat rodové pohřebiště v podobě nového kostela. Ten byl na náklady Jana IV. Bohatého a jeho bratra Vojtěcha postaven v letech 1535–1557, o čemž svědčí i nápis nad hlavním vstupním portálem,[pozn. 1] vysvěcen byl již v roce 1548.[2][3][4][5]

Popis

Jedná se o goticko-renesanční síňové trojlodí s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka, která byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645, v kněžišti se dodnes nachází šest náhrobních kamenů. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře Franze Anton Maulbertsche. V roce 1792 bylo dřevěné zvonicové patro věže nahrazeno barokním zděným. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský přistavět k severozápadní stěně trojlodí novogotickou hrobku Mitrovských (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu[6]) a dal do ní převézt tělesné pozůstatky svých předků. Dnes se v ní nachází 19 litinových sarkofágů.[2][3][4][5]

  • Portál kostela
    Portál kostela
  • Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche
    Hlavní oltář s obrazem od Maulbertsche

Odraz v kultuře

Areál kostela posloužil pro natáčení klíčových scén televizního seriálu Labyrint (2015).[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nápis zní: Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-31]. Identifikátor záznamu 146500 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 
  3. ↑ a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 285–289. 
  4. ↑ a b Kostel v Doubravníku [1] [online]. Doubravnik.cz, 2004-04-01 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b BĚLÍK, Petr. Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Lukáš Fasora. Dostupné online.
  6. ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. Dostupné online. ISBN 80-85227-49-5. S. 132. 
  7. ↑ SEYFERT ST., Václav. Tišnovsko kinematografické ... podruhé [online]. Tisnoviny.cz, 2015-12-24 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Svazek Abtheilung 2, Brünner diöcese: Band 2. Brünn: Selbstverlag des Verfassers, 1858. Dostupné online. Kapitola Doubrawnik (Daubravník), Pfarre, mit Filialkirche in Czeuwier und Kapelle in Boracz, s. 356–366. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 408–411. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Povýšení_svatého_Kříže_(Doubravník)&oldid=23791099“