Přeskočit na obsah

Jošt Moravský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 90: Řádek 90:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace periodika | příjmení = Baletka | jméno = Tomáš | autor = | odkaz na autora = Tomáš Baletka | spoluautoři = | titul = Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411) | periodikum = Sborník archivních prací | odkaz na periodikum = Sborník archivních prací | rok = 1996 | měsíc = | ročník = 46 | číslo = 2 | strany = 259–536 | url = | issn = 0036-5246}}
* {{Citace periodika | příjmení = Baletka | jméno = Tomáš | autor = | odkaz na autora = Tomáš Baletka | spoluautoři = | titul = Dvůr, rezidence a kancelář moravského markraběte Jošta (1375-1411) | periodikum = Sborník archivních prací | odkaz na periodikum = Sborník archivních prací | rok = 1996 | měsíc = | ročník = 46 | číslo = 2 | strany = 259–536 | url = | issn = 0036-5246}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 694 | isbn = 80-7185-501-4}}
| příjmení = Bobková
* {{Citace monografie | příjmení2 = Bartlová | jméno2 = Milena | odkaz na autora2 = Milena Bartlová | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 583 | isbn = 80-7185-551-0}}
| jméno = Lenka
| odkaz na autora = Lenka Bobková
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310–1402
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran = 694
| isbn = 80-7185-501-4
}}
* {{Citace monografie
| příjmení2 = Bartlová
| jméno2 = Milena
| odkaz na autora2 = Milena Bartlová
| příjmení = Bobková
| jméno = Lenka
| odkaz na autora = Lenka Bobková
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310–1402
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran = 583
| isbn = 80-7185-551-0
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Šmahel | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Šmahel | spoluautoři = a kol. | titul = Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 886 | isbn = 978-80-7422-093-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Šmahel | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Šmahel | spoluautoři = a kol. | titul = Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 886 | isbn = 978-80-7422-093-7}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | titul = České země v letech 1310-1378. Lucemburkové na českém trůně I | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 287 | isbn = 80-85983-73-7}}
| příjmení = Čechura
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 438 | isbn = 80-85983-98-2}}
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Čechura
| titul = České země v letech 1310–1378. Lucemburkové na českém trůně I
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 1999
| počet stran = 287
| isbn = 80-85983-73-7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| titul = České země v letech 1378–1437. Lucemburkové na českém trůně II
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 438
| isbn = 80-85983-98-2
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Žůrek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = | titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2012 | počet stran = 260 | isbn = 978-80-86829-69-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | příjmení2 = Žůrek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = | titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2012 | počet stran = 260 | isbn = 978-80-86829-69-2}}
* ELBEL, Petr:, JAN, Libor:, JUROK, Jiří. Z počátků husitské revoluce. Brno: Matice moravská, 2019. 380 s. {{ISBN|978-80-87709-22-1}}.
* ELBEL, Petr:, JAN, Libor:, JUROK, Jiří. Z počátků husitské revoluce. Brno: Matice moravská, 2019. 380 s. {{ISBN|978-80-87709-22-1}}.
* {{Citace monografie | příjmení = Hoensch | jméno = Jörg Konrad | odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch | titul = Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7203-518-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hoensch | jméno = Jörg Konrad | odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch | titul = Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7203-518-5}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Mezník | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Mezník | titul = Lucemburská Morava 1310-1423 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 562 | isbn = 80-7106-363-0}}
| příjmení = Mezník
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Mezník
| titul = Lucemburská Morava 1310–1423
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 562
| isbn = 80-7106-363-0
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Schneidmüller | jméno = Bernd | odkaz na autora = | příjmení2 = Weinfurter | jméno2 = Stefan | odkaz na autora2 = | spoluautoři = a kol. | titul = Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I | vydavatel = Beck | místo = München | rok = 2003 | počet stran = 624 | isbn = 3-406-50958-4 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Schneidmüller | jméno = Bernd | odkaz na autora = | příjmení2 = Weinfurter | jméno2 = Stefan | odkaz na autora2 = | spoluautoři = a kol. | titul = Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I | vydavatel = Beck | místo = München | rok = 2003 | počet stran = 624 | isbn = 3-406-50958-4 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 773 | isbn =}}
| příjmení = Spěváček
* {{Citace monografie | příjmení = Štěpán | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Štěpán (historik) | titul = Moravský markrabě Jošt (1354-1411) | vydavatel = Matice moravská | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 828 | isbn = 80-86488-05-5}}
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Spěváček
| titul = Václav IV. 1361–1419. K předpokladům husitské revoluce
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| počet stran = 773
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Štěpán
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Štěpán (historik)
| titul = Moravský markrabě Jošt (1354–1411)
| vydavatel = Matice moravská
| místo = Brno
| rok = 2002
| počet stran = 828
| isbn = 80-86488-05-5
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 28. 6. 2023, 11:18

Jošt Moravský
moravský markrabě, lucemburský vévoda, braniborský kurfiřt, římsko-německý král
Portrét
Doba vlády1375–1411
Narození1354
Brno
Úmrtí18. ledna 1411
Brno
Pohřbenkostel sv. Tomáše v Brně
ManželkyAlžběta Opolská
Anežka Opolská
DynastieLucemburkové
OtecJan Jindřich
MatkaMarkéta Opavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jošt Moravský, též Lucemburský, též Jaroslav (pravděpodobně říjen 1354 Brno – 18. ledna 1411, Brno) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a zvolený římský král. Byl velmi schopným a obratným politikem, který ctižádostivě toužil po větší moci i majetku a neváhal v zájmu svých cílů měnit strany a názory. Spolu se svými bratry citelně zasahoval do záležitostí českého království, kterému vládl jejich bratranec Václav IV.

Starší moravský markrabě

Jošt Lucemburský na miniatuře z Gelnhausenova kodexu
Odvaha (socha)

Narodil se jako prvorozený syn markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., a jeho druhé manželky Markéty Opavské z rodu opavských Přemyslovců. Roku 1375 po smrti svého otce se Jošt stal starším moravským markrabětem. O správu Moravy se musel dělit se svým nejmladším bratrem Prokopem Lucemburským a druhým bratrem Janem Soběslavem, mladšími moravskými markrabaty. Bratři nebyli svorní, což bylo příčinou vleklých válek, které mezi nimi vypukly po smrti Jana Soběslava roku 1380 a trvaly s přestávkami, kdy se rivalové krátkodobě usmiřovali, až do Prokopovy smrti v roce 1405.

Jošt byl po císaři druhým nejstarším Lucemburkem a Karel IV. se právem obával, že by mezi ním a jeho syny mohlo dojít k nástupnickým sporům. Proto vydal koncem roku 1376 nástupnický řád, jímž proti svým dosavadním zásadám rozdělil moc v zemích Koruny české, aby zajistil dědická práva svým synům a jejich potomkům. Nedlouho poté Karel potvrdil dohodu Jošta a Jana Soběslava o rozdělení rodového majetku po jejich otci Janu Jindřichovi, Karlovu bratru. V roce 1378 získal do zástavy Kladsko, patrně jako kompenzaci za finance, které Karlovi poskytl Jan Jindřich. Kladsko držel až do roku 1388, kdy ho směnil s českým králem Václavem IV. za zástavu Lucemburska.[1]

Vysoká politika

Roku 1383 jmenoval Václav IV. Jošta generálním říšským vikářem pro Itálii. Jošt se tak stal zástupcem římského krále v italských říšských državách, což pro něj znamenalo významné povýšení. Obnovil brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince, včetně omezené emise dukátu.

Roku 1387 pomohl Jošt společně s Prokopem větší finanční půjčkou svému bratranci Zikmundovi Lucemburskému k získání uherského trůnu. Odměnou jim byla část dnešního západního Slovenska s Bratislavou. Roku 1388 jim Zikmund, který potřeboval stále více peněz, dal do zástavy Braniborsko. Uherský král Zikmund však nebyl schopen vyplatit zástavní částku, a tak se Jošt stal v polovině 90. let 14. století braniborským markrabětem a držitelem jednoho ze sedmi říšských kurfiřtských hlasů. Kromě toho zastavil Václav IV. Joštovi roku 1388 hrabství Lucembursko a alsaské fojtství.

Jošt rychle rozšiřoval svůj majetek i politickou moc, jeho ambice nicméně stále nebyly ukojeny. Roku 1394 zaštítil Panskou jednotu v revoltě proti králi Václavu IV., zatímco markrabě Prokop a králův bratr Jan Zhořelecký zůstali na Václavově straně. Když pak Jan Zhořelecký na jaře 1396 náhle zemřel, nevyhnul se Jošt podezření, že Janovu vraždu zorganizoval. Spekulace o travičství však nejsou prokázány.

Také roku 1402 během dalšího panského odboje proti králi stál Jošt na straně šlechty, tentokrát ve spojení se Zikmundem Lucemburským. Vzápětí se s ním ale politicky rozešel a po smrti svého bratra Prokopa stál na straně Václava IV. Roku 1410 proti Zikmundovi kandidoval na krále Svaté říše římské. Volba probíhala v situaci, kdy žil zvolený, korunovaný, ale roku 1400 sesazený římský král Václav IV. Kurfiřti zvolili v září 1410 za římského krále Zikmunda. Protože však nedostal potřebnou většinu hlasů, volbu 1. října opakovali a své hlasy dali Joštovi. Z titulu římského krále se však Jošt těšil jen krátce, od 1. října 1410 do 18. ledna 1411, kdy na brněnském Špilberku zemřel. Byl pohřben v kostele sv. Tomáše patřícímu ke klášteru augustiniánů eremitů.

Manželství

Jošt byl dvakrát ženatý, obě manželky pocházely z piastovské dynastie. Jeho první ženou se v roce 1372 stala dcera vévody Vladislava II. Opolského Alžběta Opolská, která vzápětí ve svých čtrnácti letech zemřela. Druhá svatba se konala v roce 1374 a nevěstou byla Alžbětina teta Anežka Opolská. Obě manželství zůstala bezdětná. Někteří historikové se domnívají, že byl ženat pouze jedenkrát.

Pomník Jošta Moravského

V Brně byl 28. října 2015 odhalen pomník Jošta Moravského od Jaroslava Róny. Socha je vysoká 8 metrů a byla kritizována i obdivována.[2]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Jindřich VI. Lucemburský
 
 
 Jindřich VII. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
 Beatrix z Avesnes
 
 
 Jan Lucemburský
 
 
 
 
 
 
 Jan I. Brabantský
 
 
 Markéta Brabantská
 
 
 
 
 
 
 Markéta z Dampierre
 
 
 Jan Jindřich Lucemburský
 
 
 
 
 
 
 Přemysl Otakar II.
 
 
 Václav II.
 
 
 
 
 
 
 Kunhuta Uherská
 
 
 Eliška Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
 Rudolf I. Habsburský
 
 
 Guta Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Gertruda z Hohenbergu
 
Jošt Moravský
 
 
 
 
 
 Přemysl Otakar II.
 
 
 Mikuláš I. Opavský
 
 
 
 
 
 
 Anežka z Kuenringu
 
 
 Mikuláš II. Opavský
 
 
 
 
 
 
 ?
 
 
 Adelheida Opavská
 
 
 
 
 
 
 ?
 
 
 Markéta Opavská
 
 
 
 
 
 
 Vladislav I. Opolský
 
 
 Přemek Ratibořský
 
 
 
 
 
 
 Eufémie Polská
 
 
 Anna Ratibořská
 
 
 
 
 
 
 Konrád II. Mazovský
 
 
 Anna Mazovská
 
 
 
 
 
 
 Hedvika Lehnická
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ MUSIL, František. Kladsko. Praha: Libri, 2007. 190 s. ISBN 978-80-7277-340-4. S. 45. 
  2. ↑ e-kultura: V Brně odhalili Rónovu sochu s žirafíma nohama

Související články

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
Jan Jindřich 		Znak z doby nástupu Starší moravský markrabě
s Prokopem a Janem
1375–1411 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Václav IV. jako český král
Předchůdce:
Zikmund 		Znak z doby nástupu Braniborský kurfiřt
1397–1411 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Zikmund
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jošt_Moravský&oldid=22924406“