Páni z Talmberka: Porovnání verzí
- Soubor:Páni_z_Talmberka.jpg (na Commons smazal User:Rosenzweig, důvod: per c:Commons:Deletion requests/Files in Category:Coats of arms of families of Bohemia) |
→Osobnosti rodu: opravy pravopisných chyb včetně chyby v predikátu . značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - dynastie |
{{Infobox - dynastie |
||
| jméno = Páni z Talmberka |
|||
| znak = Talmberg-Wappen_Sm.png |
|||
| velikost znaku = |
|||
| popisek = Erb šlechtického rodu pánů z Talmberka |
|||
| země = České království |
|||
| mateřská dynastie = [[Kounicové]] (?) |
|||
| tituly = Hrabě, purkrabí |
|||
| zakladatel = |
|||
| mýtický zakladatel = |
|||
| rok založení = [[1443]] |
|||
| konec vlády = |
|||
| meč = [[1735]] |
|||
| přeslice = |
|||
| poslední vládce = |
|||
| současná hlava = |
|||
| větve rodu = Jankovští z Talmberka, Talmberkové ze [[Smilkov]]a, Talmberkové z [[Vlašim]]i |
|||
}} |
}} |
||
'''Talmberkové''', či '''páni z Talmberka''', '''Talenberka''' apod. ({{vjazyce|de}} ''Talmberg'', ''Thalenberg'', či ''Tallenberg'') byli starý [[čechy|český]] [[panský stav|panský]] rod. |
'''Talmberkové''', či '''páni z Talmberka''', '''Talenberka''' apod. ({{vjazyce|de}} ''Talmberg'', ''Thalenberg'', či ''Tallenberg'') byli starý [[čechy|český]] [[panský stav|panský]] rod. |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
V době pohusitské zůstali katolíky a někteří zastávali významné církevní úřady. [[Pavel z Miličína|Pavel z Miličína a Talmberka]] byl v letech [[1420]] [[probošt]]em Metropolitní kapituly pražské a v letech [[1434]] až do své smrti v roce [[1450]] [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskupem olomouckým]]. |
V době pohusitské zůstali katolíky a někteří zastávali významné církevní úřady. [[Pavel z Miličína|Pavel z Miličína a Talmberka]] byl v letech [[1420]] [[probošt]]em Metropolitní kapituly pražské a v letech [[1434]] až do své smrti v roce [[1450]] [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskupem olomouckým]]. |
||
[[Pavel Pouček z Talmberka]] byl [[rytíř]]em kláštera [[ |
[[Pavel Pouček z Talmberka]] byl [[rytíř]]em kláštera [[Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského|Řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu]] a v letech 1484-1496 zastával úřad [[Administrátor (církev)|administrátora]] [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupství]]<ref>[[Antonín Podlaha]]: ''Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum sanctae Metropolitanae ecclesiae Pragensis a promordiis usque ad praesentia tempora''. Praha 1912, s. 105-108.</ref>. |
||
=== Větvení rodu === |
=== Větvení rodu === |
||
Koncem 16. století se rozdělili na dvě větve, [[smilkov]]skou a [[vlašim]]skou. Jan, který pocházel ze smilkovské linie, získal [[Prčice|Prčici]], působil jako zemský soudce a hejtman vltavského kraje. Jeho syn Vilém přikoupil k rodovému majetku [[Suchomasty]] a [[Vlčkovice]]. I on zastával funkci vltavského hejtmana. Koncem 17. století smilkovská větev vymřela. |
Koncem 16. století se rozdělili na dvě větve, [[smilkov]]skou a [[vlašim]]skou. Jan, který pocházel ze smilkovské linie, získal [[Prčice|Prčici]], působil jako zemský soudce a hejtman vltavského kraje. Jeho syn Vilém přikoupil k rodovému majetku [[Suchomasty]] a [[Vlčkovice]]. I on zastával funkci vltavského hejtmana. Koncem 17. století smilkovská větev vymřela. |
||
Jiří († 1623), který pocházel z vlašimské větve, koupil [[Postupice]], od roku [[1618]] vykonával post [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]], zapojil se do [[české stavovské povstání|stavovského povstání]], díky přímluvě svého syna Bedřicha, který byl katolíkem, unikl potrestání. [[Bedřich z |
Jiří († 1623), který pocházel z vlašimské větve, koupil [[Postupice]], od roku [[1618]] vykonával post [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyššího komorníka]], zapojil se do [[české stavovské povstání|stavovského povstání]], díky přímluvě svého syna Bedřicha, který byl katolíkem, unikl potrestání. [[Bedřich z Talmberka]] († [[1643]]) se po roce [[1621]] stal [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]], zasedal v mimořádném soudu s některými vůdci stavovské rebelie, později působil jako [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšší sudí]], [[Nejvyšší zemský komorník|komorník]] a [[Nejvyšší hofmistr|hofmistr]]. Tohoto vlivu a postavení dosáhl také díky prozíravé půjčce císaři Ferdinandovi II. již v roce [[1621]], panovník tuto půjčku splatil menším množstvím statků. |
||
[[Jan Maxmilián Sezima z Talmberka]] († 5. března 1693 v [[Arnoštovice|Arnoštovicích]]) od roku 1666 [[hofrychtéř]] a komorní rada. Byl ženatý s Johanou Františkou [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavovou z Mitrovic]] a podruhé s Maxmilianou Apolenou [[Měsíčkové z Výškova|Měsíčkovou z Výškova]]. Vlastnil ''[[Talmberský kodex]]'', v němž jsou obsaženy důležité právní listiny ze 14. století, [[korunovační řád Království českého]] či výpisy ze [[Zemské desky|zemských desk]]. V současnosti je kodex uložen v [[Národní muzeum|Národním muzeu v Praze]]. |
[[Jan Maxmilián Sezima z Talmberka]] († 5. března 1693 v [[Arnoštovice|Arnoštovicích]]) od roku 1666 [[hofrychtéř]] a komorní rada. Byl ženatý s Johanou Františkou [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavovou z Mitrovic]] a podruhé s Maxmilianou Apolenou [[Měsíčkové z Výškova|Měsíčkovou z Výškova]]. Vlastnil ''[[Talmberský kodex]]'', v němž jsou obsaženy důležité právní listiny ze 14. století, [[korunovační řád Království českého]] či výpisy ze [[Zemské desky|zemských desk]]. V současnosti je kodex uložen v [[Národní muzeum|Národním muzeu v Praze]]. |
||
Vlašimská linie se rozdělila ještě do dvou odnoží. V roce [[1735]] zemřel poslední mužský člen rodu. |
Vlašimská linie se rozdělila ještě do dvou odnoží. V roce [[1735]] zemřel Josef Václav z Talmberka, poslední mužský člen rodu. Pohřben byl u karmelitánů v [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|kostele Panny Marie Vítězné]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze. |
||
== Erb == |
== Erb == |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
== Osobnosti rodu == |
== Osobnosti rodu == |
||
* [[Daniel II.|Milík z Talmberka]] († 28. března nebo 4. dubna 1214), [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský biskup]] jako [[Daniel II.]] v letech |
* [[Daniel II.|Milík z Talmberka]] († 28. března nebo 4. dubna 1214), [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský biskup]] jako [[Daniel II.]]Milík v letech 1197–1214. |
||
* [[Hroznata z Úžic]] (konec 13. století), prapředek rodu, [[Purkrabí Pražského hradu|pražský purkrabí]] v letech 1284–1288, manžel dcery [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]]. Jeho syn nebo synovec vystavěl [[Talmberk (hrad)|hrad Talmberk]]. |
* [[Hroznata z Úžic]] (konec 13. století), prapředek rodu, [[Purkrabí Pražského hradu|pražský purkrabí]] v letech 1284–1288, manžel dcery [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]]. Jeho syn nebo synovec vystavěl [[Talmberk (hrad)|hrad Talmberk]]. |
||
** Arnošt byl praotcem [[Černčičtí z Kácova|Černčických z Kácova]], kteří se také zároveň jako první zvali „z Talmberka“. |
** Arnošt byl praotcem [[Černčičtí z Kácova|Černčických z Kácova]], kteří se také zároveň jako první zvali „z Talmberka“. |
||
** Záviš, větev z Újezdce a z Kunic |
** Záviš, větev z Újezdce a z Kunic . |
||
** Vilém (snad synovec), zemský sudí, roku 1291 držel hrad Talmberk a Rataje |
** Vilém (snad syn/synovec Hroznaty z Úžic), zemský sudí, roku 1291 držel hrad Talmberk a Rataje (nad Sázavou) . |
||
Linie byla poté přerušena. Později jsou zmiňováni bratři |
Linie byla poté přerušena. Později jsou zmiňováni bratři |
||
* Diviš (zmiňován v letech 1316 až 1348) |
* Diviš (zmiňován v letech 1316 až 1348) |
||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
* Nezamysl byl zmíněn v souvislosti se [[Sázavský klášter|Sázavským klášterem]]. |
* Nezamysl byl zmíněn v souvislosti se [[Sázavský klášter|Sázavským klášterem]]. |
||
* [[Pavel z Miličína|Pavel z Miličína a Talmberka]] († 1450), [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskup olomoucký]]. |
* [[Pavel z Miličína|Pavel z Miličína a Talmberka]] († 1450), [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskup olomoucký]]. |
||
* [[Jan František Kryštof z Talmberka]] ( |
* [[Jan František Kryštof z Talmberka]] (31.12.1644–3.4.1698),třetí [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskup královéhradecký]]. |
||
Podle novější, nedoložené verze rodokmenu jsou písemně doložené následující osoby: Ješek (1355–1374) a Vilém (1355–1382). Diviš (doložen v letech 1397 až 1414) byl pánem na hradě Talmberku, po něm následovali Oldřich (1417) a Štěpán (doložen kolem roku 1444). Krom toho byli také bratři Prokop (doložen v letech 1417–1437) se syny Milotou, Závišem a Alešem (doložen v roce 1437). Bratři Prokopa (beze jmen potomků) byli Diviš (doložen v letech 1431–1455) a Hynek (doložen v letech 1437–1465), pán na Talmberku. |
Podle novější, nedoložené verze rodokmenu jsou písemně doložené následující osoby: Ješek (1355–1374) a Vilém (1355–1382). Diviš (doložen v letech 1397 až 1414) byl pánem na hradě Talmberku, po něm následovali Oldřich (1417) a Štěpán (doložen kolem roku 1444). Krom toho byli také bratři Prokop (doložen v letech 1417–1437) se syny Milotou, Závišem a Alešem (doložen v roce 1437). Bratři Prokopa (beze jmen potomků) byli Diviš (doložen v letech 1431–1455) a Hynek (doložen v letech 1437–1465), pán na Talmberku. |
||
Vítek byl pánem na [[Slatiňany|Slatiňanech]], podílel se roku 1440 na čáslavském shromáždění a roku 1448 vtrhl do Prahy. Měl dva syny, Matouše a Vítka. |
Vítek byl pánem na [[Slatiňany|Slatiňanech]], podílel se roku 1440 na čáslavském shromáždění a roku 1448 vtrhl do Prahy. Měl dva syny, Matouše a Vítka. |
||
Roku 1459 byl jistý [[Diviš z Talmberka]] |
Roku 1459 byl jistý [[Diviš z Talmberka]] jmenován královským maršálem, jeho sídlem byly rovněž Slatiňany. V následujícím období se rod rozdělil do několika dalších větví. |
||
== Příbuzenstvo == |
== Příbuzenstvo == |
||
Spojili se s [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Trčkové z Lípy|Trčky]], [[Hrzánové z Harasova|Hrzány]], [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Španovští z Lisova|Španovskými z Lisova]], [[Voračičtí z Paběnic|Voračickými z Paběnic]], či [[Žerotínové|Žerotíny]]. |
Spojili se s [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Trčkové z Lípy|Trčky]], [[Hrzánové z Harasova|Hrzány]], [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Španovští z Lisova|Španovskými z Lisova]], [[Voračičtí z Paběnic|Voračickými z Paběnic]], či [[Žerotínové|Žerotíny]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
<references /> |
||
== Literatura == |
=== Literatura === |
||
* {{Citace kvalifikační práce |
|||
* {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = z Talmberka| strany = 161–162| isbn = 80-901020-3-4}} |
|||
| příjmení = Babka |
|||
| jméno = Daniel |
|||
| instituce = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav |
|||
| titul = Talmberkové na Vlašimi |
|||
| url = https://theses.cz/id/pyzrvb/Talmberkove_na_Vlasimi.pdf |
|||
| typ_práce = Bakalářská práce |
|||
| vedoucí = Josef Hrdlička |
|||
| místo = České Budějovice |
|||
| počet_stran = 83 |
|||
| rok = 2021 |
|||
| citace = 2023-02-06 |
|||
}} |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Halada |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno = Jan |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Lexikon české šlechty |
|||
| vydavatel = AKROPOLIS |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1992 |
|||
| kapitola = z Talmberka |
|||
| strany = 161–162 |
|||
| isbn = 80-901020-3-4 |
|||
}} |
|||
* {{Otto|z Talmberka}} |
* {{Otto|z Talmberka}} |
||
== Související články == |
=== Související články === |
||
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] |
* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
* [http://patricus.info/Rodokmeny/Talmberk.txt Rodokmen na stránkách patricus.info (Vlastimil Jirout)] |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Páni z Talmberka| ]] |
[[Kategorie:Páni z Talmberka| ]] |
Aktuální verze z 11. 2. 2024, 21:43
Páni z Talmberka | |
---|---|
![]() | |
Země | České království |
Mateřská dynastie | Kounicové (?) |
Tituly | Hrabě, purkrabí |
Rok založení | 1443 |
Vymření po meči | 1735 |
Větve rodu | Jankovští z Talmberka, Talmberkové ze Smilkova, Talmberkové z Vlašimi |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Talmberkové, či páni z Talmberka, Talenberka apod. (německy Talmberg, Thalenberg, či Tallenberg) byli starý český panský rod.
Historie[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/Talmberk_hrad_v%C4%9B%C5%BE_2.jpg/220px-Talmberk_hrad_v%C4%9B%C5%BE_2.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/W%C3%BCste_Burg_Talmberg%2C_Kau%C5%99zimer_Kreises%2C_nach_Pucherna_gemahlt_von_Joann_Venuto_1820.jpg/220px-W%C3%BCste_Burg_Talmberg%2C_Kau%C5%99zimer_Kreises%2C_nach_Pucherna_gemahlt_von_Joann_Venuto_1820.jpg)
Syn či synovec pražského purkrabího Hroznaty z Úžic, Vilém, držel v roce 1291 hrad Talmberk u Ratají na řece Sázavě. Jeho potomkům patřily Slatiňany, Miličín, statky na Čáslavsku i ve východních Čechách. Působili vícekrát jako sudí či purkrabí.
V době pohusitské zůstali katolíky a někteří zastávali významné církevní úřady. Pavel z Miličína a Talmberka byl v letech 1420 proboštem Metropolitní kapituly pražské a v letech 1434 až do své smrti v roce 1450 biskupem olomouckým.
Pavel Pouček z Talmberka byl rytířem kláštera Řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu a v letech 1484-1496 zastával úřad administrátora pražského arcibiskupství[1].
Větvení rodu[editovat | editovat zdroj]
Koncem 16. století se rozdělili na dvě větve, smilkovskou a vlašimskou. Jan, který pocházel ze smilkovské linie, získal Prčici, působil jako zemský soudce a hejtman vltavského kraje. Jeho syn Vilém přikoupil k rodovému majetku Suchomasty a Vlčkovice. I on zastával funkci vltavského hejtmana. Koncem 17. století smilkovská větev vymřela.
Jiří († 1623), který pocházel z vlašimské větve, koupil Postupice, od roku 1618 vykonával post nejvyššího komorníka, zapojil se do stavovského povstání, díky přímluvě svého syna Bedřicha, který byl katolíkem, unikl potrestání. Bedřich z Talmberka († 1643) se po roce 1621 stal prezidentem apelačního soudu, zasedal v mimořádném soudu s některými vůdci stavovské rebelie, později působil jako nejvyšší sudí, komorník a hofmistr. Tohoto vlivu a postavení dosáhl také díky prozíravé půjčce císaři Ferdinandovi II. již v roce 1621, panovník tuto půjčku splatil menším množstvím statků.
Jan Maxmilián Sezima z Talmberka († 5. března 1693 v Arnoštovicích) od roku 1666 hofrychtéř a komorní rada. Byl ženatý s Johanou Františkou Vratislavovou z Mitrovic a podruhé s Maxmilianou Apolenou Měsíčkovou z Výškova. Vlastnil Talmberský kodex, v němž jsou obsaženy důležité právní listiny ze 14. století, korunovační řád Království českého či výpisy ze zemských desk. V současnosti je kodex uložen v Národním muzeu v Praze.
Vlašimská linie se rozdělila ještě do dvou odnoží. V roce 1735 zemřel Josef Václav z Talmberka, poslední mužský člen rodu. Pohřben byl u karmelitánů v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze.
Erb[editovat | editovat zdroj]
V červeném štítě nosí dva stříbrné leknínové listy. Toto znamení mají podobné s pány z Kounic, z Martinic a z Újezdce. Podle historika Františka Palackého se měly všechny tyto rody odštěpit od velkého rodu Kouniců, jeho domněnka nebyla dosud spolehlivě vyvrácena, ani potvrzena.
Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]
- Milík z Talmberka († 28. března nebo 4. dubna 1214), pražský biskup jako Daniel II.Milík v letech 1197–1214.
- Hroznata z Úžic (konec 13. století), prapředek rodu, pražský purkrabí v letech 1284–1288, manžel dcery Záviše z Falkenštejna. Jeho syn nebo synovec vystavěl hrad Talmberk.
- Arnošt byl praotcem Černčických z Kácova, kteří se také zároveň jako první zvali „z Talmberka“.
- Záviš, větev z Újezdce a z Kunic .
- Vilém (snad syn/synovec Hroznaty z Úžic), zemský sudí, roku 1291 držel hrad Talmberk a Rataje (nad Sázavou) .
Linie byla poté přerušena. Později jsou zmiňováni bratři
- Diviš (zmiňován v letech 1316 až 1348)
- Petr (zmiňován roku 1353)
- Nezamysl byl zmíněn v souvislosti se Sázavským klášterem.
- Pavel z Miličína a Talmberka († 1450), biskup olomoucký.
- Jan František Kryštof z Talmberka (31.12.1644–3.4.1698),třetí biskup královéhradecký.
Podle novější, nedoložené verze rodokmenu jsou písemně doložené následující osoby: Ješek (1355–1374) a Vilém (1355–1382). Diviš (doložen v letech 1397 až 1414) byl pánem na hradě Talmberku, po něm následovali Oldřich (1417) a Štěpán (doložen kolem roku 1444). Krom toho byli také bratři Prokop (doložen v letech 1417–1437) se syny Milotou, Závišem a Alešem (doložen v roce 1437). Bratři Prokopa (beze jmen potomků) byli Diviš (doložen v letech 1431–1455) a Hynek (doložen v letech 1437–1465), pán na Talmberku. Vítek byl pánem na Slatiňanech, podílel se roku 1440 na čáslavském shromáždění a roku 1448 vtrhl do Prahy. Měl dva syny, Matouše a Vítka. Roku 1459 byl jistý Diviš z Talmberka jmenován královským maršálem, jeho sídlem byly rovněž Slatiňany. V následujícím období se rod rozdělil do několika dalších větví.
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
Spojili se s Lobkovici, Trčky, Hrzány, Valdštejny, Španovskými z Lisova, Voračickými z Paběnic, či Žerotíny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Antonín Podlaha: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum sanctae Metropolitanae ecclesiae Pragensis a promordiis usque ad praesentia tempora. Praha 1912, s. 105-108.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BABKA, Daniel. Talmberkové na Vlašimi. České Budějovice, 2021 [cit. 2023-02-06]. 83 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Josef Hrdlička. Dostupné online.
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Talmberka, s. 161–162.
Encyklopedické heslo z Talmberka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích