Diviš z Talmberka
| Diviš z Talmberka | |
|---|---|
| Úmrtí | 1415 |
| Partner(ka) | Štěpánka z Talmberka |
| Děti | Oldřich z Talmberka |
| Rod | Páni z Talmberka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Diviš z Talmberka († 1415?)[1] byl český šlechtic a od 10. září 1400 purkrabí Pražského hradu,[2] příslušník rodu pánů z Talmberka.[3][4]
Život[editovat | editovat zdroj]
Po smrti jeho otce Viléma z Talmberka[5] Diviš převzal majetky rodu včetně hradu Talmberk, stejnojmenné vesnice a vesnicí přilehlých. V roce 1390 vládu nad hradem Talmberk přepadením převzal Havel Medek z Valdeka za pomoci svého bratra Viléma a Diviše uvěznili. V roce 1397 byl Havel Medek z Valdeka odsouzen jako narušitel míru.[6] Dne 10. září 1400 byl jmenován purkrabím Pražského hradu.[2] V témže roce prodal část majetku sázavskému klášteru, roku 1401 zapsal část talmberského panství jako věno své manželce Štěpánce a rok později odprodal další část panství anenskému klášteru, kde byla roku 1419 jednou z jeptišek jeho příbuzná Žofie Talmberská.[7] Diviš během oprav Talmberka do roku 1414 pobýval v Praze, poté se na Talmberk opět přestěhoval.[8][9] Datum úmrtí je nejisté. Podle Augusta Sedláčka byl naposledy zmíněn roku 1415 jako patron úžického kostela,[3] ale podle Marka Rubeše zmínka o patronátu pochází z roku 1414 a následujícího roku Diviš ještě svědčil ve sporu o majetek Budka z Kojetic.[7]
Nutno podotknout, že v pramenech se nachází téže Diviš z Talmberka a Miličína (1352–1413),[10] který působil jako purkrabí ve službách Rožmberků,[7] kdežto Diviš z Talmberka ve službách Václava IV. Pravděpodobně se jednalo o dvě rozdílné osoby.[11]
V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]
Diviš je jedna z postav ve hře Kingdom Come: Deliverance.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PODLAHA, Antonín. Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Praha: Sumptibus s. f. metropolitani capituli pragensis, 1912. S. 102–105.
- ↑ a b HEŘMAN, Jan. Z ikonografie středního Posázaví. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2009. 143 s. ISBN 978-80-86327-77-8, ISBN 978-80-86452-24-1.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Talmberk hrad, s. 61.
- ↑ August Sedláček. Ottův slovník naučný. Díl 25. Praha: [s.n.], 1906. Dostupné online. S. 57.
- ↑ VANĚK, Vojtěch. Hroznata z Úžic. [s.l.]: [s.n.], 2000. ISBN 80-239-9524-3.
- ↑ Město Kutná Hora. Talmberk [online]. Kutná Hora: 2016-03-22 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c RUBEŠ, Marek. Hrad Talmberk. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2019. 52 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 49). ISBN 978-80-87170-60-1. S. 14.
- ↑ ZAVADIL, J. Antonín. Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl II, Část 2C.. vydání 2.. vyd. Kutná Hora: Vydavatelství a nakladatelství Martin Bartoš, Kuttna, 2000. 308 s. Dostupné online. ISBN 80-86406-16-4. S. 252. Přepis prvního vydání: Kutná Hora 1912 a Kutná Hora 1914.
- ↑ ŠAFRA, Josef. Umělecké památky a lidová slovesnost na Uhlířskojanovicku. Smrk, 2011 [cit. 2023-01-03]. 81 s. bakalářská. Fakulta filozofická Univerzity Pardubice. . s. 41. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s.
- ↑ ŠIMŮNEK, Robert. Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách: Rožmberská doména 1418–1472. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2005. 737 s. ISBN 80-7286-067-4. S. 47.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo z Talmberka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
