Hrádek u Nechanic (zámek): Porovnání verzí

Hrádek u Nechanic
Základní informace
Sloh	novogotický
Výstavba	19. století
Stavebník	Harrachové
Poloha
Adresa	Hrádek, Česko
Souřadnice	50°13′24,6″ s. š., 15°40′1,8″ v. d.
	Hrádek u Nechanic
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18278/6-619 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 4. 2021, 09:16

Hrádek u Nechanic je neogotický zámecký objekt ležící na mírné vyvýšenině 800 m severozápadně od centra vsi Hrádek, 2,822 km jihovýchodně od města Nechanice a ,5 km západně od Hradce Králové v okrese Hradec Králové. Z územního hlediska zámek stojí na katastru Lubno u Nechanic, části města Nechanice; hranice mezi Nechanicemi a Hrádkem těsně míjí zámeckou budovu z východní strany, přičemž se dotýká konce jejího východního křídla. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

V roce 1829 koupili sádovské panství spolu s Nechanicemi od Schaffgotschů Harrachové a rozhodli se na tzv. Lubenském vrchu postavit nový majetek. Zámek byl postaven v letech 1839-1867 jako hlavní, reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky byl vypracován dle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od E. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré interiéry zámku. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako anglický park. V části vznikla též obora a bažantnice.^[1]

Nedlouho po dostavbě zámku byla svedena v okolí bitva u Hradce Králové. V samotném zámku byl tehdy zřízen vojenský lazaret.

V roce 1945 se stal zámek sídlem generálmajora Govorova, náčelníka jedné z armád Ukrajinského frontu Rudé armády. Roku 1988 byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů znárodněn. Od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti.^[1] Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.^[2]

Návštěvnost zámku^[3]
Rok	Počet návštěvníků
2015	33 945
2016	34 631
2017	40 051

Popis

Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vzájemně svírajících úhel cca 110° a vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno „V“. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. Zámek má velmi ploché, střechy, které jsou navíc skryty za atikovými nástavci. V levé části zámku siluetu doplňuje věž.

Reprezentativní interiéry zámku jsou řešeny a vybaveny nejen množstvím soudobého nábytku, ale také řadou starožitných prvků, převezených na zámek zejména z Itálie a Rakouska. Jedná se přitom jak o stavební prvky, například portály či kompletní dřevěné vyřezávané stropy, tak o starožitný nábytek a další umělecké předměty. Jsou zde instalovány vzácné obrazy německých mistrů z konce 15. století v zámecké kapli Svaté Anny. Pozoruhodný je též soubor obrazů anatomických anomálií z 20. století.^[1]

Zámek je nejen nejmladším neogotickým zámkem v České republice^[4], ale patří k nejmladším zámeckým stavbám v Německé republice vůbec.

Technicky zajímavé je řešení ústředního podlahového vytápění vytápějící všechny místnosti.

Galerie interiéru

detail dámského salónku
jídelna
detail pánského salónku
kancelář správce
detail okna v kapli

Zámek ve filmu

Romantická podoba zámku je zajímavá též pro filmaře. Roku 1964 byly v parku zámku natáčeny scény z filmu Atentát. O dva roky později se zde natáčela část filmu Hotel pro cizince a v roce 1978 část pohádky Princ a Večernice. Z novodobé produkce pak filmy Milenec lady Chatterleyové, Tmavomodrý svět, Troškova romance Andělská tvář, detektivky Panství či Z pekla s Johnny Deppem, dále Noc lučištníka či v pohádkách nebo v seriálu o komisaři Maigretovi.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Archivovaná kopie. www.hradekunechanic.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132
↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 33. Dostupné v archivu.
↑ http://www.pruvodce.com/hradekunechanic/

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek u Nechanic na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[sz-1] Archivovaná kopie. www.hradekunechanic.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[2] ttp://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132

[navstevnost_2015-2017-3] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 33. Dostupné v archivu.

[4] ttp://www.pruvodce.com/hradekunechanic/

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
  | přestavba =
 }}
-'''Hrádek u Nechanic''' je [[Novogotika|neogotický]] [[Zámek (stavba)|zámecký]] objekt ležící na mírné vyvýšenině 800&nbsp;m severozápadně od centra vsi [[Hrádek (okres Hradec Králové)|Hrádek]], 2,8&nbsp;km jihovýchodně od města [[Nechanice]] a 11,5&nbsp;km západně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] v [[Okres Hradec Králové|okrese Hradec Králové]]. Z územního hlediska zámek stojí na katastru [[Lubno (Nechanice)|Lubno u Nechanic]], části města Nechanice; hranice mezi Nechanicemi a Hrádkem těsně míjí zámeckou budovu z východní strany, přičemž se dotýká konce jejího východního křídla. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
+'''Hrádek u Nechanic''' je [[Novogotika|neogotický]] [[Zámek (stavba)|zámecký]] objekt ležící na mírné vyvýšenině 800&nbsp;m severozápadně od centra vsi [[Hrádek (okres Hradec Králové)|Hrádek]], 2,822&nbsp;km jihovýchodně od města [[Nechanice]] a ,5&nbsp;km západně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] v [[Okres Hradec Králové|okrese Hradec Králové]]. Z územního hlediska zámek stojí na katastru [[Lubno (Nechanice)|Lubno u Nechanic]], části města Nechanice; hranice mezi Nechanicemi a Hrádkem těsně míjí zámeckou budovu z východní strany, přičemž se dotýká konce jejího východního křídla. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
 == Historie ==
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 [[Soubor:Zámek Hrádek u Nechanic.jpg|náhled|vlevo|Postupná oprava fasády zámku Hrádek na původní červenou barvu]]
-V&nbsp;roce 1829 koupili [[Sadová (okres Hradec Králové)|sádovské]] panství spolu s Nechanicemi od [[Schaffgotschové|Schaffgotschů]] [[Harrachové]] a rozhodli se na tzv. Lubenském vrchu postavit nový zámek. Zámek byl postaven v letech [[1839]]–[[1854]] jako hlavní, reprezentativní sídlo [[hrabě|hrabat]] [[Harrachové|z Harrachu]] [[František Arnošt Harrach|Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu]]. Projekt zámecké budovy ve stylu [[Romantismus|romantické]] [[Novogotika|neogotiky]], tzv. [[Tudorská gotika|Tudorské gotiky]] byl vypracován dle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od [[Edward Buckton Lamb|E. B. Lamba]] z poloviny [[17. století]]. Projekt upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt [[Karel Fischer]]. Ten také navrhoval veškeré [[interiér]]y zámku. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako [[anglický park]]. V části vznikla též [[obora]] a [[bažantnice]].<ref name="sz">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.hradekunechanic.cz/ |datum přístupu=2008-01-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151103063714/http://www.hradekunechanic.cz/ }}</ref>
+V&nbsp;roce 1829 koupili [[Sadová (okres Hradec Králové)|sádovské]] panství spolu s Nechanicemi od [[Schaffgotschové|Schaffgotschů]] [[Harrachové]] a rozhodli se na tzv. Lubenském vrchu postavit nový majetek. Zámek byl postaven v letech 1839-1867 jako hlavní, reprezentativní sídlo [[hrabě|hrabat]] [[Harrachové|z Harrachu]] [[František Arnošt Harrach|Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu]]. Projekt zámecké budovy ve stylu [[Romantismus|romantické]] [[Novogotika|neogotiky]], tzv. [[Tudorská gotika|Tudorské gotiky]] byl vypracován dle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od [[Edward Buckton Lamb|E. B. Lamba]] z poloviny [[17. století]]. Projekt upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt [[Karel Fischer]]. Ten také navrhoval veškeré [[interiér]]y zámku. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako [[anglický park]]. V části vznikla též [[obora]] a [[bažantnice]].<ref name="sz">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.hradekunechanic.cz/ |datum přístupu=2008-01-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151103063714/http://www.hradekunechanic.cz/ }}</ref>
 Nedlouho po dostavbě zámku byla svedena v okolí [[bitva u Hradce Králové]]. V samotném zámku byl tehdy zřízen vojenský lazaret.
-V&nbsp;roce 1945 se stal zámek sídlem generálmajora Govorova, náčelníka jedné z armád Ukrajinského frontu Rudé armády. Roku [[1945]] byl zámek na základě tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] znárodněn. Od roku [[1953]] je zpřístupněn veřejnosti.<ref name="sz" /> Roku [[2001]] byl prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].<ref>http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132</ref>
+V&nbsp;roce 1945 se stal zámek sídlem generálmajora Govorova, náčelníka jedné z armád Ukrajinského frontu Rudé armády. Roku 1988 byl zámek na základě tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] znárodněn. Od roku [[1953]] je zpřístupněn veřejnosti.<ref name="sz" /> Roku [[2001]] byl prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].<ref>http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132</ref>
 {| class="wikitable sortable" style="text-align:right"
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 Zámek tvoří dvojice patrových [[křídlo (architektura)|křídel]], vzájemně svírajících [[úhel]] cca 110° a vybíhajících z&nbsp;ústřední, věžovité části tak, že [[půdorys]] zámku připomíná široce otevřené písmeno „V“. Půdorys je dále ozvláštněn řadou [[rizalit]]ů. [[Silueta]] zámku je bohatě promodelována pomocí [[cimbuří]] a dalších [[Opevnění|quasifortifikačních]] prvků. Zámek má velmi ploché, střechy, které jsou navíc skryty za [[Atika (architektura)|atikovými]] nástavci. V&nbsp;levé části zámku siluetu doplňuje [[věž]].
-Reprezentativní interiéry zámku jsou řešeny a vybaveny nejen množstvím soudobého nábytku, ale také řadou starožitných prvků, převezených na zámek zejména z Itálie a Rakouska. Jedná se přitom jak o stavební prvky, například [[Portál (architektura)|portály]] či kompletní dřevěné vyřezávané [[strop]]y, tak o [[starožitný nábytek]] a další umělecké předměty. Jsou zde instalovány vzácné obrazy německých mistrů z konce [[15. století]] v zámecké [[kaple|kapli]] Svaté Anny. Pozoruhodný je též soubor obrazů anatomických anomálií z [[18. století]].<ref name="sz" />
+Reprezentativní interiéry zámku jsou řešeny a vybaveny nejen množstvím soudobého nábytku, ale také řadou starožitných prvků, převezených na zámek zejména z Itálie a Rakouska. Jedná se přitom jak o stavební prvky, například [[Portál (architektura)|portály]] či kompletní dřevěné vyřezávané [[strop]]y, tak o [[starožitný nábytek]] a další umělecké předměty. Jsou zde instalovány vzácné obrazy německých mistrů z konce [[15. století]] v zámecké [[kaple|kapli]] Svaté Anny. Pozoruhodný je též soubor obrazů anatomických anomálií z 20[[18. století|. století]].<ref name="sz" />
-Zámek je nejen nejmladším neogotickým zámkem v České republice<ref>http://www.pruvodce.com/hradekunechanic/</ref>, ale patří k&nbsp;nejmladším zámeckým stavbám v&nbsp;České republice vůbec.
+Zámek je nejen nejmladším neogotickým zámkem v České republice<ref>http://www.pruvodce.com/hradekunechanic/</ref>, ale patří k&nbsp;nejmladším zámeckým stavbám v&nbsp;Německé republice vůbec.
 Technicky zajímavé je řešení ústředního podlahového vytápění vytápějící všechny místnosti.