Přeskočit na obsah

Radnice v Manchesteru: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m napřímení interních odkazů
m úprava typografie, úprava stylistiky
Řádek 29: Řádek 29:
'''Radnice v Manchesteru''' je [[Viktoriánské období|viktoriánská]], [[Novogotika|novogotická]] budova v [[Manchester]]u v [[Anglie|Anglii]]. Je správním centrem města, sídlem městské rady a mnoha dalších místních úřadů. Postavena byla podle návrhu architekta [[Alfred Waterhouse|Alfreda Waterhouse]] a nahradila tak již nevyhovující budovu na ''King Street''. Základní kámen stavby byl položen v roce 1868 a po devíti letech prací byla budova 13. září 1877 slavnostně otevřena. V roce 1938 bylo vybudováno další křídlo radnice, které je s původní budovou spojeno přemostěním přes ''Lloyd Street''. Autorem architektonického návrhu přístavby byl [[Emanuel Vincent Harris]].
'''Radnice v Manchesteru''' je [[Viktoriánské období|viktoriánská]], [[Novogotika|novogotická]] budova v [[Manchester]]u v [[Anglie|Anglii]]. Je správním centrem města, sídlem městské rady a mnoha dalších místních úřadů. Postavena byla podle návrhu architekta [[Alfred Waterhouse|Alfreda Waterhouse]] a nahradila tak již nevyhovující budovu na ''King Street''. Základní kámen stavby byl položen v roce 1868 a po devíti letech prací byla budova 13. září 1877 slavnostně otevřena. V roce 1938 bylo vybudováno další křídlo radnice, které je s původní budovou spojeno přemostěním přes ''Lloyd Street''. Autorem architektonického návrhu přístavby byl [[Emanuel Vincent Harris]].


Budova radnice je postavena ve stylu viktoriánské novogotiky, v hojné míře jsou použity architektonické prvky [[Gotická architektura v Anglii|anglické gotické architektury]], jako [[žebrová klenba]] či [[lomený oblouk]]. Nacházejí se zde jak kancelářské prostory, tak velké sály určené pro slavnostní příležitosti. Jedním z nich je ''Great Hall'', reprezentativní sál vyzdobený malbami [[Ford Madox Brown|Forda Madoxe Browna]], které zobrazují historii města. Výraznou dominantou stavby je 85 metrů vysoká věž s hodinami a zvonem nazývaným ''Great Abel''.
Budova radnice je postavena ve stylu viktoriánské novogotiky, v hojné míře jsou použity architektonické prvky [[Gotická architektura v Anglii|anglické gotické architektury]], jako [[žebrová klenba]] či [[lomený oblouk]]. V jejím interiéru se nacházejí jak kancelářské prostory, tak velké sály určené pro slavnostní příležitosti. Jedním z nich je ''{{Cizojazyčně|en|Great Hall}}'', reprezentativní sál vyzdobený malbami [[Ford Madox Brown|Forda Madoxe Browna]], které zobrazují historii města. Výraznou dominantou stavby je 85 metrů vysoká věž s hodinami a zvonem nazývaným ''{{Cizojazyčně|en|Great Abel}}''.


Radnice v&nbsp;Manchesteru je všeobecně považována za jeden z&nbsp;nejvýznamnějších počinů novogotické architektury na světě.<ref name="Význam budovy">{{Citace monografie
Radnice v&nbsp;Manchesteru je všeobecně považována za jeden z&nbsp;nejvýznamnějších počinů novogotické architektury na světě.<ref name="Význam budovy">{{Citace monografie

Verze z 1. 1. 2018, 22:57

Radnice v Manchesteru
Pohled z Lloyd Street
Pohled z Lloyd Street
Základní informace
Slohnovogotika
ArchitektAlfred Waterhouse
Výstavba1877[1]
Materiálpískovcové zdivo
Současný majitelManchester City Council
Poloha
AdresaManchester, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Souřadnice53°28′45″ s. š., 2°14′39″ z. d.
Radnice v Manchesteru
Radnice v Manchesteru
Další informace
Kód památky1207469
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice v Manchesteru je viktoriánská, novogotická budova v Manchesteru v Anglii. Je správním centrem města, sídlem městské rady a mnoha dalších místních úřadů. Postavena byla podle návrhu architekta Alfreda Waterhouse a nahradila tak již nevyhovující budovu na King Street. Základní kámen stavby byl položen v roce 1868 a po devíti letech prací byla budova 13. září 1877 slavnostně otevřena. V roce 1938 bylo vybudováno další křídlo radnice, které je s původní budovou spojeno přemostěním přes Lloyd Street. Autorem architektonického návrhu přístavby byl Emanuel Vincent Harris.

Budova radnice je postavena ve stylu viktoriánské novogotiky, v hojné míře jsou použity architektonické prvky anglické gotické architektury, jako žebrová klenba či lomený oblouk. V jejím interiéru se nacházejí jak kancelářské prostory, tak velké sály určené pro slavnostní příležitosti. Jedním z nich je Great Hall, reprezentativní sál vyzdobený malbami Forda Madoxe Browna, které zobrazují historii města. Výraznou dominantou stavby je 85 metrů vysoká věž s hodinami a zvonem nazývaným Great Abel.

Radnice v Manchesteru je všeobecně považována za jeden z nejvýznamnějších počinů novogotické architektury na světě.[2]

Historie

Stará radnice

Původní budova radnice v klasicistním slohu

Úřad správy města původně sídlil v prostorách policejní stanice na ulici King Street. Poté byl přemístěn do samostatné budovy, protože bylo nutné uspokojit stále rostoucí nárůst administrativy spojené s místní správou, a tím i zvýšené nároky na kancelářské prostory. První radnice byla vybudována v letech 1822–1825 podle návrhu Francise Goodwina v klasicistním slohu s iónskými sloupy, tvořícími průčelí stavby.

Délka budovy byla 41 metrů, šířka 23 metrů, v přízemí se nacházely kanceláře komisí městské správy a jednotlivých úředníků, v prvním patře pak shromažďovací prostory. Náklady na stavbu včetně ceny pozemku činily 39 587 liber.[3]

Přítomnost textilních továren měla za důsledek další růst města a s tím i jeho bohatství, takže bylo zřejmé, že stará radnice již nebude dostačovat zvýšeným nárokům a bude nutno zbudovat radnici novou. Původní budova byla poté využívána jako knihovna, později zde sídlila Lloyds Bank, a to až do roku 1912, kdy si zde postavila nový bankovní palác. Sloupové průčelí staré radnice zůstalo zachováno a je možno jej spatřit v Heaton Parku na severním okraji Manchesteru.[4]

Nová radnice

Jeden z řezů v architektonické dokumentaci

Plánování výstavby nové radnice započalo v roce 1863. Vedení města požadovalo, aby byla „minimálně na srovnatelné úrovni s kteroukoli stavbou podobného druhu v celé zemi a při vynaložení jakkoli vysokých, rozumně využitých nákladů“.[5] Stavba měla být umístěna v klidné, prestižní části města, zároveň však v dosahu sídel významných bank a dalších městských institucí. V blízkosti se měl nacházet velký nezastavěný prostor, aby náležitě vyniklo velkolepé architektonické ztvárnění stavby.[6] Po přezkoumání vhodných stavebních pozemků byla vybrána parcela nezvyklého tvaru v těsném sousedství náměstí Albert Square.[5] Rozměry staveniště byly: 98 metrů na rozhraní s Albert Square, 107 metrů s Lloyd Street, nejdelší pak byla 117 metrů dlouhá hranice s Princess Street a naopak nejkratší hranice s Cooper Street v délce pouhých 29 metrů.

Dalším krokem bylo vypsání architektonické soutěže, do které se přihlásilo 137 zájemců.[7] Do druhého kola postoupilo osm finalistů. Waterhouseův návrh byl z estetického hlediska až na čtvrtém místě,[8] ale zároveň byl uznán za nejlepší z hlediska architektury a dispozice. Alfred Waterhouse byl tedy 1. dubna 1868 jmenován architektem stavby.[9]

Dne 26. října 1868 položil primátor města základní kámen budovy radnice. Stavba trvala devět let a bylo na ni použito 14 miliónů cihel.[10] Odhady celkových nákladů se pohybují od 775 000[11] do 1 000 000 liber,[12] čemuž v roce 2017 přibližně odpovídaly částky 64 560 000 až 83 310 000 liber. Slavnostní otevření novostavby, které provedl tehdejší primátor Abel Heywood, proběhlo 13. září 1877. Pozvána byla i královna Viktorie, svou účast však odmítla.[13] Všeobecně se soudí, že se tak stalo v důsledku radikální minulosti Abela Heywooda, ale oficiálně nebyl důvod nikdy sdělen.[14]

Přístavba

Přístavba nového křídla radnice ze St. Peter's Square

V roce 1927 byla vyhlášena architektonická soutěž na přístavbu nového křídla radniční budovy. Vítězem se stal Emanuel Vincent Harris, který rovněž vyhrál soutěž na architektonický návrh Ústřední knihovny v Manchesteru.[15] Práce začaly v roce 1934, stavba byla dokončena roku 1938. Dle soudobého architekta a kritika Charlese Herberta Reillyho jde o budovu „nudnou“ a „fádní“, zatímco historik architektury Nikolaus Pevsner soudí, že jde o nejlepší Harrisovo dílo.[16] Přístavba radnice je s původní budovou propojena zasklenou lávkou v úrovni prvního podlaží.

Modernizace

Koncem roku 2014 bylo konstatováno, že je nutná celková rekonstrukce a zmodernizace budovy.[17] Ve zprávě, kterou vydala rada města, je zdůrazněna nutnost výměny systému vytápění a elektrických rozvodů, renovace oken, kamenných prvků a opravy částí střechy. Začátek prací je plánován na 15. ledna 2018, jejich ukončení se předpokládá v roce 2024. Náklady na tyto úpravy se odhadují na 330 milionu liber.[18]

Architektura

Budova radnice koncem 19. století, je patrné, že pohledové zdivo bylo zčernalé působením nečistot v ovzduší

Rychlý růst měst v druhé polovině 19. století byl spojen s masivní výstavbou čím dál vyšších a masivnějších budov. To způsobovalo problémy s úbytkem přirozeného denního osvětlení v interiéru. Opatření pro dostatečné denní osvětlení ve všech částech budovy bylo zajišťováno různými architektonickými prostředky: používání konstrukcí s kovovými rámy, světlíky, dodatečnými okny a vikýři, glazovanými bílými cihlami ve spojení s mozaikovou mramorovou dlažbou v prostorách, kde je méně světla.[6] Ve významnějších místnostech se používalo sklo buď úplně čiré nebo jen s jemným barevným nádechem, protože většinou zatažená obloha v Manchesteru nevytváří nejvhodnější podmínky pro sytější barvy zasklení, které propouštějí méně denního světla.[19]

Radnice v Manchesteru je typickou stavbou viktoriánské novogotiky s použitím prvků rané anglické gotické architektury z 13. století. Nejnápadnějšími rysy gotiky v budově jsou žebrová klenba a vysoká okna s lomeným obloukem. Zvolený architektonický styl odkazoval nejen na dlouhou tradici obchodu s textilem ve spolku hanzovních měst, která sahá až do pozdního středověku, ale dával na odiv i svou modernost. Novogotika byla v 19. století módním a upřednostňovaným slohem před neoklasicismem, který se prosadil v nedalekém Liverpoolu.[20]

I přes svůj středověký vzhled byla budova navržena tak, aby vyhovovala technologickým standardům 19. století. Zavedeno bylo plynové osvětlení, potrubí rozvodu plynu zůstalo důmyslně skryto uvnitř zábradlí točitých schodišť. Vytápění bylo navrženo jako teplovzdušné – vzduch, volně proudící do budovy skrz okrasné, pod okny umístěné kamenné průduchy, byl ohříván pomocí trub s horkou vodou. Část ohřátého vzduchu byla schodišťovými šachtami vháněna do vnitřních chodeb, které byly tímto způsobem odvětrány.[6] Nosná konstrukce byla provedena z betonu v kombinaci se svářkovou ocelí, čímž bylo dosaženo ohnivzdornosti budovy.[21]

Exteriér

Pohled z východu s detailem věže

V Manchesteru poloviny 19. století byly fasády budov georgiánského stylu povětšinou zčernalé vinou nečistot v ovzduší. Jednou ze součástí architektonických soutěží té doby bylo posuzování vzorků stavebních materiálů z hlediska jejich vhodnosti použití v daných klimatických podmínkách. Až do 70. let se měkký pískovec z nedalekého Collyhurstu všeobecně nepovažoval za vhodný stavební materiál pro veřejné budovy, přednost dostával tvrdší pískovec z Pennin.[19] Waterhouse věděl, že bude velmi obtížné najít materiál, který bude dostatečně odolný vůči drsnému manchesterskému podnebí. Nakonec se rozhodl pro Spinkwell stone, tedy pískovec z oblasti Yorkshiru.[6]

Gotický architektonický styl budovy byl obohacen prvky pro gotiku netypickými, jako dekorativní rytiny či barevná jednotnost. Fakt, že budova není „čistě gotická“ se u obyvatel Manchesteru nesetkal s velkým pochopením. Rozhodnutí utratit značný finanční obnos, když se téměř veškerý efekt v krátké době vytratí v důsledku sazí a kouře, bylo též veřejností kritizováno.[22] Waterhouse se vyhnul užití polychromické výzdoby, typické pro vrcholnou viktoriánskou gotiku, považoval ji nevhodnou do ovzduší průmyslového Manchesteru. Věřil, že jednobarevné režné zdivo z pískovcových cihel bude lepším řešením.[23] Exteriér stavby byl vyzdoben sochami osobností spojených s historií města, jako římský konzul Julius Agricola nebo svatý Jiří. V průběhu let se potvrdilo, že návrh stavby byl zvolen správně, třebaže již od 90. let 19. století fasáda postupně černala, tak se zdivo nacházelo v natolik dobrém stavu, že jej bylo na začátku 60. let 20. století možno vyčistit a restaurovat do své původní podoby.[24]

Věž

Věžní hodiny v detailním pohledu

Dominantou radnice je 85 metrů vysoká věž s hodinami, jde o šestou nejvyšší budovu v Manchesteru. Uvnitř se nachází zvonkohra s 23 zvony; 12 z nich tvoří systém rytmického zvonění s opakujícím se motivem (tzv. change ringing), který je typický pro anglosaské země.[25]

Zvon věžních hodin, nazývaný Great Abel podle Abela Heywooda, váží více než 8 tun. Hodiny byly původně natahovány s pomocí hydraulického pohonu.[26] Věžní zvon poprvé vyzváněl na Nový rok 1879, avšak krátce poté praskl. V roce 1937 ho nahradil nově odlitý zvon, těžší a masivnější než ten původní.[27][28]

Tři ze čtyř ciferníků věžních hodin na sobě nesou první část dvanáctého verše žalmu 90 z biblické Knihy žalmů: Teach us to number our Days[1] tedy v českém překladu Nauč nás počítat naše dny.[p 1] Do věžního zvonu jsou vyryty iniciály AH značící Abela Heywooda a úryvek z básně "Ring Out, Wild Bells" od Alfreda Tennysona v originálním znění Ring out the false, ring in the true tedy volně přeloženo Zapomeň na všechnu faleš a uvítej pravdu.[30]

Interiér

Waterhouseův projekt byl ovlivněn snahou dostát požadavkům jak na kancelářské, tak na slavnostní prostory, které byly v mnohém rozdílné. Též bylo nutno nejlepším možným způsobem využít prostor staveniště téměř trojúhelníkového tvaru.[31] Navržená šestipatrová budova dokonale vyplnila celou plochu tohoto nezvykle tvarovaného pozemku.[32] Obvod budovy tvoří křížová chodba, která spojuje jednotlivé kanceláře a pracovny úředníků. Velkolepě pojaté slavnostní prostory se nacházejí v centrální části. U hlavního vchodu z Albert Square jsou dvě mohutná schodiště vedoucí na podestu u Great Hall. Schodišťové stupně jsou záměrně navrženy s menší výškou, aby umožňovaly přístup ženám oblečeným do viktoriánských šatů. Schodiště jsou osvětlena vysokými okny s lomeným obloukem, umístěnými ve schodišťových stěnách.[33] Tři točitá schodiště, která vedou do prvního podlaží od bočních vchodů z Princess Street, Lloyd Street a Cooper Street, jsou zhotovena z anglické, skotské a irské žuly.[34]

Sculpture Hall

V tomto přízemním sále se nacházejí sochy významných osobností spojených s Manchesterem, jako např. Richard Cobden a John Bright, zakladatelé Ligy proti obilným zákonům,[28] vědci John Dalton a James Joule a mnozí další.[35] Místnost má délku 16 a šířku 10 metrů, zastropena je křížovými klenbami ze zlatavého vápence z podzemních lomů v okolí města Bath.[1]

Great Hall

Tento sál obdélníkového tvaru má rozměry 30 × 15 metrů. Na obou delších stěnách je umístěno sedm vysokých oken, vedoucích na nádvoří radnice. Zastropení je provedeno valenou klenbou,[36] jejíž pohledová část je rozčleněna do jednotlivých kazet, na nichž jsou zobrazeny erby měst a zemí, které byly obchodními partnery Manchesteru v dobách, kdy význam města v tomto odvětví nabýval na intenzitě. Stěny jsou vyzdobeny sérií maleb od Forda Madoxe Browna, které zobrazují významné události v historii Manchesteru.[37]

Varhany pocházejí z roku 1877, do provozu je uvedl významný francouzský varhanář Aristide Cavaillé-Coll. Nástroj je 5 metrů vysoký, má více než 5000 píšťal, 5 klaviatur a 64 rejstříků.[38]

Předsálí Great Hall je zastřešeno prosklenou konstrukcí, do jejíž okenních tabulí jsou vyryta jména jednotlivých starostů a primátorů města a předsedů městské rady.[1] Podlahu předsálí tvoří mozaiková dlažba vyzdobená symboly Manchesteru, kterými jsou včela a květ bavlníku. Významný kritik viktoriánského období John Ruskin označil Great Hall jako „nejvelkolepější gotický sál v Evropě“.[39]

Současné využití

Zasedání městské rady již neprobíhají přímo v historické budově radnice, nýbrž v novějším křídle, přistavěném v roce 1938.[40] Hlavní budova je v současnosti využívána mnoha jinými způsoby. Konají se zde nejen svatby, ale i obřady uzavírání registrovaného partnerství,[41] prostory radnice si lze pronajmout pro konference, sjezdy a jiné příležitosti.[42] Turistické prohlídky věže se v současnosti z důvodu oprav nekonají, jejich obnovení se očekává po dokončení prací v roce 2023.[43]

Radnice je vyhledávanou lokací pro natáčení filmů a televizních pořadů, zejména díky její podobnosti s Westminsterským palácem. V roce 2003 se zde natáčel šestidílný televizní seriál State of Play,[44] a dále filmy jako Sherlock Holmes (2009),[45] Železná lady (2011)[44][46] a Victor Frankenstein (2015).[47]

V roce 2014 byla v budově znovu zprovozněna policejní stanice se stálou službou, ta předchozí byla uzavřena v roce 1937. Součástí této nové služebny již nejsou cely předběžného zadržení, ale policisté zde mohou vést výslechy. Stanice je hodnocena „jako skvěle umístěná ve středu města a vhodná pro poskytování služeb veřejnosti 24 hodin denně“.[48]

V noci z 23. na 24. června 2016 byly v prostorách radnice vyhlášeny oficiální výsledky Referenda o členství Spojeného království v Evropské unii.[49]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Český text je převzatý z ekumenického překladu bible.[29]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Manchester Town Hall na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d A History of Manchester Town Hall [online]. Manchester City Council [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HARTWELL, Clare. Manchester. [s.l.]: Penguin Books, 2001. (Pevsner Architectural Guides). ISBN 978-0-14-071131-8. S. 84. (anglicky) [Dále jen Hartwell 2001]. 
  3. ↑ PARKINSON-BAILEY, John J. Manchester: An Architectural History. Manchester: Manchester University Press, 2000. ISBN 0-7190-5606-3. S. 60. (anglicky) [Dále jen Parkinson-Bailey 2000]. 
  4. ↑ PEVSNER, Nikolaus. South Lancashire: The Industrial and Commercial South. New Haven, USA: Yale University Press, 1969. ISBN 0-300-09615-1. S. 269. (anglicky) 
  5. ↑ a b Hartwell 2001, s. 71.
  6. ↑ a b c d BOWLER, Catherine; BRINGELCOPE, Peter. Environmental Pressures on Building Design and Manchester's John Rylands Library. 3. vyd. Svazek 13. [s.l.]: The Design History Society, 2000. Dostupné online. S. 175. (anglicky) [Dále jen Bowler & Bringelcope 2000]. 
  7. ↑ 1881 – Designs for Manchester Town Hall Competition, Lancashire. Archiseek [online]. [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Parkinson-Bailey 2000, s. 107.
  9. ↑ Parkinson-Bailey 2000, s. 108.
  10. ↑ Interesting facts about the Town Hall [online]. Manchester City Council [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Details of facades, Town Hall, Manchester. RIBA [online]. Royal Institute of British Architects [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Law and Government Buildings. English Heritage [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ WYKE, Terry; COCKS, Harry. Public sculpture of Greater Manchester. [s.l.]: Liverpool University Press, 2004. ISBN 978-0-85323-567-5. S. 24. (anglicky) 
  14. ↑ HERBERT, Michael. Manchester did not amuse Queen Victoria at all. The Guardian [online]. 2012-09-12 [cit. 2017-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ STAMP, Gavin. Oxford Dictionary of National Biography. In: [s.l.]: Oxford University Press, 2004. Dostupné online. Kapitola Harris, Emanuel Vincent (1876–1971).
  16. ↑ Hartwell 2001, s. 85−86.
  17. ↑ Manchester town hall: refurbishment planned by council [online]. BBC, 2014-10-01 [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ WILLIAMS, Jenifer. Manchester town hall to close for six years. Manchester Evening News [online]. 2017-08-31 [cit. 2017-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b Bowler & Bringelcope 2000, s. 180.
  20. ↑ People's Palaces: The Building of Manchester Town Hall. BBC [online]. 2010-09-08 [cit. 2017-12-25]. [url=http://www.bbc.co.uk/programmes/p009ydh3 Dostupné online]. (anglicky) 
  21. ↑ Hartwell 2001, s. 72.
  22. ↑ Bowler & Bringelcope 2000, s. 183.
  23. ↑ Hartwell 2001, s. 74.
  24. ↑ Manchester Town Hall Guide. [s.l.]: Willow Publishing ISBN 0-946361-38-X. S. 5. (anglicky) [Dále jen Manchester Town Hall Guide]. 
  25. ↑ LUNGA, Radek. Kostelní věže a zvonice. [s.l.]: Grada Publishing, 2010. 172 s. ISBN 8024712369. Kapitola 6, s. 43. 
  26. ↑ Hydraulic Pumping Engine [online]. MOSI [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ CARTER, Helen. Manchester town hall opens clock tower to visitors with an eye for a view. The Guardian [online]. 2011-11-16 [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b Manchester Town Hall Guide, s. 8.
  29. ↑ Čtvrtá kniha žalmů [online]. BibleServer [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 
  30. ↑ DOVE, R. H. A Bellringer's Guide to the Church Bells of Britain and Ringing Peals of the World. 6. vyd. [s.l.]: Viggers, 1982. S. 71. 
  31. ↑ Municipal Buildings: Details of facades, Town Hall, Manchester [online]. RIBA [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ 1876 – Manchester Town Hall, Lancashire [online]. Archiseek [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ FOYLE, Jonathan. People's Palaces: Manchester Town Hall’s Gothic Interior. BBC 4 [online]. British Broadcasting Corporation [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Manchester Town Hall Guide, s. 9.
  35. ↑ Manchester Town Hall Guide, s. 7.
  36. ↑ Hartwell 2001, s. 80.
  37. ↑ LUCIE-SMITH, Edward; CAHILL, James. The Pre-Raphaelite Brotherhood. [s.l.]: CV Publications, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-908419-38-5. S. 44. (anglicky) 
  38. ↑ MCBRIDE, David; LOWE, Richard. Manchester Town Hall Cavaillé-Coll Organ Specification [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Manchester Town Hall, Stamped And Celebrated. Confidentials Manchester [online]. 2012-04-17 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Council Meetings Information [online]. Manchester City Council [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Weddings and Civil Partnerships Information [online]. Manchester City Council [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Conferincing and Events [online]. Manchester City Council [cit. 2015-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Town Hall Clock Tower Tours. Manchester Walks [online]. [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ a b Manchester Town Hall, Stamped And Celebrated [online]. 2012-04-17 [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ BOURKE, Kevin. Diary: Guy about town. Manchester Evening News [online]. Guardian Media Group, 2012-10-28. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ BOURNE, Dianne. Hollywood stars out on the town while working on new Margaret Thatcher film, The Iron Lady. Manchester Evening News [online]. 2011-02-13 [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Manchester town hall and Northern Quarter transformed as Frankenstein starring Daniel Radcliffe and James McAvoy filming begins. Manchester Evening News [online]. 2014-03-05 [cit. 2014-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ WILLIAMS, Jennifer. Police move back into town hall – 80 years after they left. Manchester Evening News [online]. 2014-07-31 [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ EU referendum: Brexit win amid Manchester's strong Remain vote. BBC News [online]. 2016-06-24 [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Česky
  • LUNGA, Radek. Kostelní věže a zvonice. [s.l.]: Grada Publishing, 2010. 172 s. ISBN 8024712369. 
Anglicky
  • BOWLER, Catherine; BRINBLECOMBE, Peter. Environmental Pressures on Building Design and Manchester's John Rylands Library. 3. vyd. Svazek 13. [s.l.]: The Design History Society, 2000. Dostupné online. 
  • HARTWELL, Clare. Manchester. [s.l.]: Penguin Books, 2001. ISBN 978-0-14-071131-8. 
  • PARKINSON-BAILEY, John J. Manchester: An Architectural History. [s.l.]: Manchester University Press, 2000. ISBN 0-7190-5606-3. 
  • Manchester Town Hall Guide. [s.l.]: Willow Publishing ISBN 0-946361-38-X. 
  • WYKE, Terry; COCKS, Harry. Public sculpture of Greater Manchester. [s.l.]: Liverpool University Press, 2004. ISBN 978-0-85323-567-5. 

Externí odkazy

Růžice kompasu Kostel sv. Anny Manchesterská katedrála
Manchester Arena 		Piccadily Gardens Růžice kompasu
Budova opery Sever Etihad Stadium
Západ   Radnice   Východ
Jih
Albert Hall
Beetham Tower
Old Trafford 		The Bridgewater House Nádraží Manchester Piccadilly
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radnice_v_Manchesteru&oldid=15700827“