Černousy: Porovnání verzí
foto do ib |
+kaple, -info o Vsi |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
}} |
}} |
||
'''Černousy''' ([[němčina|německy]] ''Tschernhausen'') jsou obec na severu [[Čechy|Čech]], v [[okres Liberec|okrese Liberec]] [[liberecký kraj|libereckého kraje]]. Původní jméno obce obce bylo '''Černohousy''' a na jméno dnešní bylo změněno roku [[1924]]. Součástí obce jsou také osady '''Ves''' a '''Boleslav'''. |
'''Černousy''' ([[němčina|německy]] ''Tschernhausen'') jsou obec na severu [[Čechy|Čech]], v [[okres Liberec|okrese Liberec]] [[liberecký kraj|libereckého kraje]]. Původní jméno obce obce bylo '''Černohousy''' a na jméno dnešní bylo změněno roku [[1924]]. Součástí obce jsou také osady '''Ves''' a '''Boleslav'''. |
||
Obec má železniční spojení s [[Frýdlant]]em. |
|||
Osada '''Ves''' je nejsevernější osadou libereckého okresu ležící na někdejší zemské hranici Čech, [[Prusko|Pruska]] a [[Sasko|Saska]]. Jde o původně slovanskou obec znovuosídlenou podle německého práva a zvanou „Wiese“ (louka). Osada leží v údolí [[Smědá|Smědé]]. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Černousy, kaple sv. Jana Nepomuckého, V 01.jpg|vlevo|thumb|Kaple Jana Nepomuckého]] |
|||
| ⚫ | |||
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku [[1385]], kdy je zmiňován místní [[šlechta|šlechtic]] Heynecke z Černous. Obec byla po dlouhá léta v držení různých rodů drobné venkovské šlechty – postupně se zde vystřídali: Rackwitzové, Kottwitzové, Gersdorfové, Miltitzové a Shweinichenové. V letech [[1663]]–[[1664]] panství odkoupili [[Gallasové]]. V té době, po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], žilo v obci 39 osob. Pro obec byl katastrofou požár roku [[1671]] a protireformační akce z roku [[1677]], kdy [[misionář]]i a vojáci zde žijící vesničany uvěznili. Obyvatelé sice tehdy naoko [[katolictví|katolickou]] víru přijali, po osmi dnech ale uprchli do [[Lužice]]. I přesto se obec vzpamatovala a roku [[1790]] v ní bylo 32 usedlostí, jejichž obyvatelé převážně pracovali na [[poplužní dvůr|poplužním dvoře]] [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]. |
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku [[1385]], kdy je zmiňován místní [[šlechta|šlechtic]] Heynecke z Černous. Obec byla po dlouhá léta v držení různých rodů drobné venkovské šlechty – postupně se zde vystřídali: Rackwitzové, Kottwitzové, Gersdorfové, Miltitzové a Shweinichenové. V letech [[1663]]–[[1664]] panství odkoupili [[Gallasové]]. V té době, po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], žilo v obci 39 osob. Pro obec byl katastrofou požár roku [[1671]] a protireformační akce z roku [[1677]], kdy [[misionář]]i a vojáci zde žijící vesničany uvěznili. Obyvatelé sice tehdy naoko [[katolictví|katolickou]] víru přijali, po osmi dnech ale uprchli do [[Lužice]]. I přesto se obec vzpamatovala a roku [[1790]] v ní bylo 32 usedlostí, jejichž obyvatelé převážně pracovali na [[poplužní dvůr|poplužním dvoře]] [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]. |
||
Po celou tuto dobu byly Černousy ve stínu blízké obce '''Ves''', dokonce neměly ani vlastní kostel a školu. Situace se změnila až v poslední čtvrtině [[19. století]], kdy se po otevření [[železnice|železniční]] trati spojující [[Frýdlant]] a [[Görlitz|Zhořelec]] staly Černousy poslední stanicí na české straně a logickým dopravním centrem pro celé okolí. Kvůli dopravním možnostem se zde také rozšířil dřevozpracující průmysl. Vrcholu dosáhla mezistátní přeprava v roce [[1950]], kdy po trati projížděl nákladní vlak téměř každé dvě hodiny. |
Po celou tuto dobu byly Černousy ve stínu blízké obce '''Ves''', dokonce neměly ani vlastní kostel a školu. Situace se změnila až v poslední čtvrtině [[19. století]], kdy se po otevření [[železnice|železniční]] trati spojující [[Frýdlant]] a [[Görlitz|Zhořelec]] staly Černousy poslední stanicí na české straně a logickým dopravním centrem pro celé okolí. Kvůli dopravním možnostem se zde také rozšířil dřevozpracující průmysl. Vrcholu dosáhla mezistátní přeprava v roce [[1950]], kdy po trati projížděl nákladní vlak téměř každé dvě hodiny. |
||
1. |
[[1. září]] [[1990]] se Černousy osamostatnily po svém desetiletém spojení s [[Višňová (okres Liberec)|Višňovou]], osady Ves a Boleslav zůstaly jejich součástí. |
||
== |
== Doprava == |
||
Obec leží na [[Trať 037|železniční trati 037]] z [[Liberec|Liberce]] přes [[Frýdlant]] do [[Polsko|polského]] [[Zawidów]]a. Úsek z Černous do Zawidówa je používán jen pro nákladní dopravu. Do obce zajíždějí i autobusy dopravce [[ČSAD Liberec]]. |
|||
| ⚫ | * |
||
* '''Kostel sv. Vavřince''' příslušel 1346 k míšeňské a později pražské diecézi. V kostele jsou dnes zachovány cenné náhrobky majitelů obce ze 16. a 18. století. Náhrobky původně umístěné u venkovní zdi kostela jsou nyní umístěny uvnitř. |
|||
* '''Dvůr Hlaváč''' je dvůr ve Vsi s ubytováním v historických místnostech a se zemědělským museem. Dvůr bude postupně rekonstruován. |
|||
== Pamětihodnosti == |
|||
<gallery> |
|||
* '''[[Kaple sv. Jana Nepomuckého (Černousy)|Kaple sv. Jana Nepomuckého]]''' |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | * '''Barokní zámeček''' – vystavěn Filipem Josefem Clam-Gallasem pro letní pobyt jeho rodiny, tento zámek byl v roce [[1808]] rozšířen a po roce [[1838]] byl používán správou clam-gallasovského hospodářství. Od roku [[1886]] zde byly pořádány Německým horským spolkem pro Jizerské a Ještědské hory chlapecké tábory. V roce [[1984]] bylo jižní křídlo zámečku zbořeno. |
||
Soubor:HlavacHof.jpg|Dvůr Hlaváč ve Vsi |
|||
Soubor:Ves.JPG|Krajina Vsi |
|||
Soubor:Ves4.JPG|Vesnice Ves |
|||
Soubor:Ves Grenze1.JPG|Hraniční přechod (Ves-Zawidów) |
|||
Soubor:Boleslav.JPG|Vesnice Boleslav |
|||
</gallery> |
|||
{{commonscat|Černousy}} |
{{commonscat|Černousy}} |
||
Verze z 26. 8. 2012, 00:17
Šablona:Infobox české obce a města Černousy (německy Tschernhausen) jsou obec na severu Čech, v okrese Liberec libereckého kraje. Původní jméno obce obce bylo Černohousy a na jméno dnešní bylo změněno roku 1924. Součástí obce jsou také osady Ves a Boleslav.
Historie
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1385, kdy je zmiňován místní šlechtic Heynecke z Černous. Obec byla po dlouhá léta v držení různých rodů drobné venkovské šlechty – postupně se zde vystřídali: Rackwitzové, Kottwitzové, Gersdorfové, Miltitzové a Shweinichenové. V letech 1663–1664 panství odkoupili Gallasové. V té době, po třicetileté válce, žilo v obci 39 osob. Pro obec byl katastrofou požár roku 1671 a protireformační akce z roku 1677, kdy misionáři a vojáci zde žijící vesničany uvěznili. Obyvatelé sice tehdy naoko katolickou víru přijali, po osmi dnech ale uprchli do Lužice. I přesto se obec vzpamatovala a roku 1790 v ní bylo 32 usedlostí, jejichž obyvatelé převážně pracovali na poplužním dvoře Clam-Gallasů.
Po celou tuto dobu byly Černousy ve stínu blízké obce Ves, dokonce neměly ani vlastní kostel a školu. Situace se změnila až v poslední čtvrtině 19. století, kdy se po otevření železniční trati spojující Frýdlant a Zhořelec staly Černousy poslední stanicí na české straně a logickým dopravním centrem pro celé okolí. Kvůli dopravním možnostem se zde také rozšířil dřevozpracující průmysl. Vrcholu dosáhla mezistátní přeprava v roce 1950, kdy po trati projížděl nákladní vlak téměř každé dvě hodiny.
1. září 1990 se Černousy osamostatnily po svém desetiletém spojení s Višňovou, osady Ves a Boleslav zůstaly jejich součástí.
Doprava
Obec leží na železniční trati 037 z Liberce přes Frýdlant do polského Zawidówa. Úsek z Černous do Zawidówa je používán jen pro nákladní dopravu. Do obce zajíždějí i autobusy dopravce ČSAD Liberec.
Pamětihodnosti
- Kaple sv. Jana Nepomuckého
- Barokní zámeček – vystavěn Filipem Josefem Clam-Gallasem pro letní pobyt jeho rodiny, tento zámek byl v roce 1808 rozšířen a po roce 1838 byl používán správou clam-gallasovského hospodářství. Od roku 1886 zde byly pořádány Německým horským spolkem pro Jizerské a Ještědské hory chlapecké tábory. V roce 1984 bylo jižní křídlo zámečku zbořeno.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černousy na Wikimedia Commons
| Obec Černousy |
|---|