Celda Klouček: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
oprava data úmrtí a zdroj
→‎Život: kap. Rodinný život a zdroje
Řádek 16: Řádek 16:


Od mládí sbíral [[minerál]]y a [[fosilie]]. Vlastním studiem a spoluprací s paleontology [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku.
Od mládí sbíral [[minerál]]y a [[fosilie]]. Vlastním studiem a spoluprací s paleontology [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku.

=== Rodinný život ===
Dne 16. června 1888 se v Berouně oženil s Marií Vodrážkovou–Vostrou (* 1865, příjmení Vostrá převzala od adoptivních rodičů).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Matrika oddaných, Beroun 1887-1897, snímek 40
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/3939/40
| vydavatel = SOA Praha
| datum_přístupu = 2021-12-06
}}</ref> Manželé Kloučkovi měli čtyři děti: Jaroslav (1890–1898), Celestin (1890–??), Milada (1893–1895) a Marie (1895–??).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Soupis pražských obyvatel: Klouček Celda
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=17E7F63C964811E0815A002215111B5A&scan=1#scan1
| vydavatel = Archiv hl. m. Prahy
| datum_přístupu = 2021-12-06
}}</ref>


== Činnost ==
== Činnost ==

Verze z 6. 12. 2021, 19:04

Celda Klouček
Narození6. prosince 1855
Senomaty
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. října 1935 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Povolánípedagog, sochař, učitel a paleontolog
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celda Klouček, původně Celestin Klouček (6. prosince 1855 Senomaty[1] – 11. října 1935 Praha[2]) byl český sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog.

Život

Studoval nejprve na pražské Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Vídně, kde v letech 1878–1881 studoval v ateliéru Otto Königa. Kromě praxe v různých ateliérech v Německu vyučoval v letech 1881–1887 jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1888–1916 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vedl ateliér dekorativního kreslení a modelování. Úzce spolupracoval s ateliérem umělecké kovovýroby profesora Emanuela Nováka a s keramickou dílnou.

Od mládí sbíral minerály a fosilie. Vlastním studiem a spoluprací s paleontology Národního muzea v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku.

Rodinný život

Dne 16. června 1888 se v Berouně oženil s Marií Vodrážkovou–Vostrou (* 1865, příjmení Vostrá převzala od adoptivních rodičů).[3] Manželé Kloučkovi měli čtyři děti: Jaroslav (1890–1898), Celestin (1890–??), Milada (1893–1895) a Marie (1895–??).[4]

Činnost

Zabýval se hlavně ornamentem a dekorativním uměním v ploše či nízkém reliéfu. Po stylové stránce vyšel z historismu, rozpracoval vzorníky ornamentu čistě renesančního, barokního i eklektického. Podle jeho návrhů se prováděly realizace štukatur v exteriéru i interiéru, krbové masky, nábytek, keramika, lampy a další umělecko-řemeslné předměty. Před rokem 1900 přijal secesní ornamentiku a zařadil se mezi přední české designéry secese a naturalismu. Také díky jeho ateliéru byl vzorový interiér Uměleckoprůmyslové školy vyznamenán na Světové výstavě v Paříži roku 1900. Roku 1908 se jeho ateliér zúčastnil výstavy uměleckých řemesel ve Vídni. Jako výtvarník byl činný do vysokého věku, ale po první světové válce již nereflektoval nástup moderny a pracoval jen na soukromých zakázkách. Za své práce získal několik ocenění.

Dílo

Výtvarné realizace

Fara v Biskupské 13

Grafické návrhy jeho a absolventů jeho školy se dochovaly na stovkách fasád a průčelí měšťanských domů, především v Praze (Pařížská třída, Smetanovo nábřeží, Janáčkovo nábřeží na Smíchově, ad.), v Plzni i v dalších českých městech a také ve Vídni:

Publikace

  • Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen, Wien 1888, 1908
  • dvě desítky paleontologických studií, především o trilobitech z Barrandienu a nálezech z Rokycanska a Rakovnicka

Pozůstalost

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ úmrtní oznámení. S. 7. Národní listy [online]. 1935-10-15 [cit. 2021-12-06]. S. 7. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika oddaných, Beroun 1887-1897, snímek 40 [online]. SOA Praha [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Soupis pražských obyvatel: Klouček Celda [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  6. ↑ RUTH, František; KÖRBER, Pavel. Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny. první. vyd. Praha: Körber, 1904 (1904 tisk). 473-898, 12 příl. : ilustr. s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 836. Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788.  Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.
  7. ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 

Literatura

  • Prager Jungendstil. Katalog der Ausstellung. Dortmund 1992, s.163.
  • Tomáš VLČEK, Praha 1900. Praha 1986, s. 129-134.
  • Petr WITTLICH, Česká secese. Praha 1983, passim.
  • Jaroslav PERNER, Celda Klouček paleontolog. Praha 1937.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Celda_Klouček&oldid=20704040“