Rytíř: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 2 lety
m
→‎Rytířský epos a román: typografické úpravy
m (Editace uživatele 2A00:1028:8386:31F6:3918:E08F:620D:6481 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MatSuBot)
značka: rychlé vrácení zpět
m (→‎Rytířský epos a román: typografické úpravy)
Hrdinské eposy skládali původně potulní zpěváci a sami je také šířili. Putovali od hradu k hradu a svoje díla přednášeli před vznešenou společností. Šlechta ani panovníci však většinou nerozuměli latině, která se dosud v literatuře výhradně používala, proto se epické básně a také milostné písně skládaly v národních jazycích (francouzštině, němčině apod.). Tak bylo ve středověké literatuře překonáno výsadní postavení latiny a duchovních, kteří jako jediní tento jazyk ovládali.{{Doplňte zdroj}}
 
Hrdinský epos nahradil později rytířský román, který byl psán nejenom ve verších, ale také v próze. Jeho hrdinou již nebyl rytíř - bojovník, ale rytíř, který prožívá nejrůznější dobrodružství, často během svých cest. Idealizoval svět vysoké šlechty a obsahoval i fantastické prvky. Takové byly romány francouzského autora Chrétiena de Troyes o bájném králi [[Artuš]]ovi a jeho rytířích kulatého stolu (''Lancelot neboli Vozíček'', ''Parsifal neboli Vyprávění o grálu'' ad.), které vycházely ze starých keltských pověstí. V českém prostředí vznikla na konci 13. století veršovaná skladba [[Alexandreis]], pojednávající o životě a činech starověkého vládce Alexandra Velikého. Neznámý autor v ní vyjádřil svůj názor na příkladné chování šlechtice a zobrazil poměry v Čechách za vlády posledních [[Přemyslovci|Přemyslovců]].
 
== Galerie ==
27 289

editací

Navigační menu