Barbara Bushová: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
→Životopis: zapojuje -> zapojovala značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
}}</ref>, mimo jiné založením nadace ''Barbara Bush Foundation for Family Literacy''. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu [[Choť|manželovi]] v postupu v [[diplomat]]ické kariéře. Když se její choť stal šéfem [[Central Intelligence Agency|CIA]], musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné [[vzdělávání]]. |
}}</ref>, mimo jiné založením nadace ''Barbara Bush Foundation for Family Literacy''. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu [[Choť|manželovi]] v postupu v [[diplomat]]ické kariéře. Když se její choť stal šéfem [[Central Intelligence Agency|CIA]], musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné [[vzdělávání]]. |
||
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezidenta]] z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (''C. Fred´s Story''), kniha zaznamenala velký [[úspěch]], a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (''Millie´s Book''). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na [[veřejnost]]i a [[Politická kampaň|předvolebních mítincích]]. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. |
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezidenta]] z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (''C. Fred´s Story''), kniha zaznamenala velký [[úspěch]], a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (''Millie´s Book''). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na [[veřejnost]]i a [[Politická kampaň|předvolebních mítincích]]. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. Zapojovala se do boje proti [[AIDS]], dokázala toto téma pro americkou veřejnost odtabuizovat. Byla zaměřena na rodinu a uznávala tradiční hodnoty, proto ji velmi kritizovaly [[feminismus|feministky]] a mladé ženy. Před projevem na [[Wellesley College]] se zde proti jejímu vystoupení konaly protesty, neboť [[student]]ky zastávaly [[názor]], že žena má být úspěšná díky sobě a nikoli jen kvůli manželovi. |
||
V roce [[1993]] se po skončení manželova prezidentství vrátili do [[texas]]kého [[Houston]]u a léto tráví na rodinné usedlosti ''Walkers Point'' v [[Kennebunkport]]u ve státě [[Maine]]. |
V roce [[1993]] se po skončení manželova prezidentství vrátili do [[texas]]kého [[Houston]]u a léto tráví na rodinné usedlosti ''Walkers Point'' v [[Kennebunkport]]u ve státě [[Maine]]. |
Verze z 8. 6. 2018, 13:45
Barbara Bushová | |
---|---|
43. první dáma USA | |
V roli: 20. ledna 1989 – 20. ledna 1993 | |
Předchůdkyně | Nancy Reaganová |
Nástupkyně | Hillary Clintonová |
Rodné jméno | Barbara Pierce |
Narození | 8. června 1925 New York New York, USA |
Úmrtí | 17. dubna 2018 (ve věku 92 let) Houston, Texas, USA |
Příčina úmrtí | emfyzém |
Místo pohřbení | George Bush Presidential Library |
Choť | George H. W. Bush |
Rodiče | Marvin Pierce a Pauline Robinson |
Děti | George W. Bush Robin Jeb Bush Neil Marvin Doro |
Příbuzní | Scott Pierce (sourozenec) Barbara Bushová a Jenna Bushová Hagerová (vnoučata) |
Sídlo | Houston |
Alma mater | Smith College |
Zaměstnání | První dáma USA |
Profese | politička a prezidentka |
Náboženství | episkopální církev |
Ocenění | American Library Association Honorary Membership (1990) Harold W. McGraw Prize in Education (1997) čestný doktor Miamské univerzity (1998) čestný doktor Hofstrovy univerzity Texas Women's Hall of Fame |
Commons | Barbara Bush |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbara Pierce Bushová (8. června 1925 New York, USA – 17. dubna 2018 Houston, USA) byla manželka 41. prezidenta Spojených států amerických George H. W. Bushe, která byla první dámou USA v letech 1989 až 1993. Byla rovněž matkou bývalého amerického prezidenta Georga W. Bushe a bývalého floridského guvernéra Jeba Bushe.
Životopis
Narodila se v New Yorku v rodině Marvina a Pauline Pierceových, kteří patřili do vyšší střední třídy. Vystudovala dívčí soukromou školu Ashley Hall v Charlestonu v Jižní Karolíně. Během studia na Smith College se seznámila s Georgem H. W. Bushem a studium nedokončila.
Dne 6. ledna 1945 se vdala za George H. W. Bushe. Manželé Bushovi vychovali 6 dětí: George W. Bush (* 1947), dcera Robin (* 1949 – zemřela v roce 1953 na leukemii), Jeb Bush (* 1953), Neil (* 1955), Marvin (* 1956) a dcera Doro (* 1959). Na památku úmrtí dcery Robin založili nadaci na podporu výzkumu leukémie Bright Star Foundation. Během svého života bojuje proti analfabetismu (syn Neil neuměl číst)[1], mimo jiné založením nadace Barbara Bush Foundation for Family Literacy. Díky svému vychování byla velmi společenská, což pomáhalo jejímu manželovi v postupu v diplomatické kariéře. Když se její choť stal šéfem CIA, musela mít i jeho žena ochranku, kvůli které trpěla depresemi. Podporuje rodinné vzdělávání.
Nechala napsat knihu vyprávějící o životě viceprezidenta z pohledu jeho psa, kokršpaněla Freda (C. Fred´s Story), kniha zaznamenala velký úspěch, a proto vzniklo pokračování s nástupkyní Freda, Millie (Millie´s Book). Během funkčního období druhé dámy USA navštívila přes 65 zemí světa. Byla velmi společenská, ráda vystupovala na veřejnosti a předvolebních mítincích. Snažila se vyhýbat kontroverzním tématům. Zapojovala se do boje proti AIDS, dokázala toto téma pro americkou veřejnost odtabuizovat. Byla zaměřena na rodinu a uznávala tradiční hodnoty, proto ji velmi kritizovaly feministky a mladé ženy. Před projevem na Wellesley College se zde proti jejímu vystoupení konaly protesty, neboť studentky zastávaly názor, že žena má být úspěšná díky sobě a nikoli jen kvůli manželovi.
V roce 1993 se po skončení manželova prezidentství vrátili do texaského Houstonu a léto tráví na rodinné usedlosti Walkers Point v Kennebunkportu ve státě Maine.
Zajímavost
V době, kdy její snoubenec a později manžel bojoval jako pilot v druhé světové válce, pojmenoval po ní svůj letoun (Barbara III) a poté, co byl sestřelen, další (Barbara IV).
Odkazy
Reference
- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Babička národa, s. 211-221.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbara Bushová na Wikimedia Commons