Vilém I. Hesenský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m finální úpravy
vývod z předků
Řádek 18: Řádek 18:
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
| partner1 =[[Karolína Vilemína Dánská]]
| partner1 =[[Karolina Vilemína Dánská]]
| partner2 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner3 =
Řádek 44: Řádek 44:
[[Soubor:Johann Heinrich Tischbein - Retrato del Landgrave Federico II de Hesse-Kassel.jpg|vlevo|náhled|153x153pixelů|Vilémův otec [[Fridrich II. Hesensko-Kasselský|Fridrich II.]]]]
[[Soubor:Johann Heinrich Tischbein - Retrato del Landgrave Federico II de Hesse-Kassel.jpg|vlevo|náhled|153x153pixelů|Vilémův otec [[Fridrich II. Hesensko-Kasselský|Fridrich II.]]]]
[[Soubor:Mary of Great Britain Tischbein.jpg|vlevo|náhled|150x150pixelů|Vilémova Matka [[Marie Hannoverská|Marie]]]]
[[Soubor:Mary of Great Britain Tischbein.jpg|vlevo|náhled|150x150pixelů|Vilémova Matka [[Marie Hannoverská|Marie]]]]
[[Soubor:The family of william i elector of hesse.JPG|náhled|vpravo|Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi]]
Vilém se narodil v [[Kassel]]u v [[Hesensko|Hesensku]] roku 1743. Jeho otec, [[landkrabě]] Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke [[Katolicismus|katolicismu]]. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce [[Vilém VIII. Hesensko-Kasselský|Viléma]], který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou [[Luisa Hannoverská|Luisou]], která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší [[Filipína Braniborsko-Schwedtská|Filipínou Braniborsko-Schwedtskou]].[[Soubor:The family of william i elector of hesse.JPG|náhled|vpravo|Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi]]Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici [[Karolína Vilemína Dánská|Karolínu Vilemínu Dánskou]] (též uváděna jako ''Vilemína Karolína'' nebo ''Karolina Vilemína''). Karolína Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou [[Frederik V.|Frederika V.]] a Viléma si vzala v [[Christiansborg]]u. Následně spolu žili převážně v [[Dánsko|Dánsku]]. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; [[Karel Hesensko-Kasselský|Karel]] zůstal v Dánsku a oženil se s [[Luisa Dánská a Norská|Luisou Dánskou a Norskou]], zatímco [[Fridrich Hesensko-Kasselský|Fridrich]] se oženil s [[Karolína Nasavsko-Usingenská|Karolínou Nasavsko-Usingenskou]].
Vilém se narodil v [[Kassel]]u v [[Hesensko|Hesensku]] roku 1743. Jeho otec, [[landkrabě]] Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke [[Katolicismus|katolicismu]]. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce [[Vilém VIII. Hesensko-Kasselský|Viléma]], který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou [[Luisa Hannoverská|Luisou]], která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší [[Filipína Braniborsko-Schwedtská|Filipínou Braniborsko-Schwedtskou]].
Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici [[Karolina Vilemína Dánská|Karolinu Vilemínu Dánskou]] (též uváděna jako ''Vilemína Karolina'' nebo ''Karolína Vilemína''). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou [[Frederik V.|Frederika V.]] a Viléma si vzala v [[Christiansborg]]u. Následně spolu žili převážně v [[Dánsko|Dánsku]]. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; [[Karel Hesensko-Kasselský|Karel]] zůstal v Dánsku a oženil se s [[Luisa Dánská a Norská|Luisou Dánskou a Norskou]], zatímco [[Fridrich Hesensko-Kasselský|Fridrich]] se oženil s [[Karolína Nasavsko-Usingenská|Karolínou Nasavsko-Usingenskou]].


=== Vláda ===
=== Vláda ===
[[Soubor:William II, elector of hesse.jpg|náhled|Vilémův nástupce; syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém II.]]]]
[[Soubor:William II, elector of hesse.jpg|náhled|Vilémův nástupce; syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém II.]]]]
Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem [[Hesensko-Kasselsko|Hesensko-kasselským]]. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v [[Evropa|Evropě]]. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal [[Mayer Amschel Rothschild|Mayera Amschela Rothschilda]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Elon|jméno=Amos|titul=Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time|url=https://books.google.cz/books?id=v-ztAAAAMAAJ&q=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&dq=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&hl=cs&sa=X&redir_esc=y|vydavatel=Viking|počet stran=216|isbn=9780670868575|jazyk=en}}</ref> Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu [[Rothschildové|Rothschildů]].
Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem [[Hesensko-Kasselsko|Hesensko-kasselským]]. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v [[Evropa|Evropě]]. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal [[Mayer Amschel Rothschild|Mayera Amschela Rothschilda]].<ref>{{Citace monografie
|příjmení=Elon
|jméno=Amos
|titul=Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time
|url=https://books.google.cz/books?id=v-ztAAAAMAAJ&q=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&dq=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
|vydavatel=Viking
|počet stran=216
|isbn=9780670868575
|jazyk=en
}}</ref> Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu [[Rothschildové|Rothschildů]].


Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z [[Londýn]]a, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce.
Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] před [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z [[Londýn]]a, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce.


Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=The London Gazette|url=http://www.london-gazette.co.uk/issues/17365/pages/997|vydavatel=The Gazette|místo=|datum vydání=1818-06-02|datum přístupu=2016-04-24}}</ref> Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému [[Vestfálské království|Vestfálskému království]], kde vládl [[Jérôme Bonaparte]], bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli [[Francouzi]] z [[Německo|Německa]] úplně vyhnání. To bylo krátce po [[Bitva u Lipska|Bitvě národů u Lipska]] roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k [[Prusko|Prusku]].
Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení=
|jméno=
|titul=The London Gazette
|url=http://www.london-gazette.co.uk/issues/17365/pages/997
|vydavatel=The Gazette
|místo=
|datum vydání=1818-06-02
|datum přístupu=2016-04-24
}}</ref> Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému [[Vestfálské království|Vestfálskému království]], kde vládl [[Jérôme Bonaparte]], bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli [[Francouzi]] z [[Německo|Německa]] úplně vyhnání. To bylo krátce po [[Bitva u Lipska|Bitvě národů u Lipska]] roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k [[Prusko|Prusku]].


Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém]].
Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn [[Vilém II. Hesenský|Vilém]].


== Manželství a potomci ==
== Manželství a potomci ==
Manželství Viléma I. a Karolíny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).
Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).


* [[Marie Bedřiška Hesensko-Kasselská|Marie Bedřiška]] (1768-1839) ∞ [[Alexius Fridrich Kristián Anhaltsko-Bernburský]]
* [[Marie Bedřiška Hesensko-Kasselská|Marie Bedřiška]] (1768-1839) ∞ [[Alexius Fridrich Kristián Anhaltsko-Bernburský]]
Řádek 68: Řádek 88:


Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; ''Charlotte Christine Buissine'', ''Rosa Dorothea Ritter'', se kterou měl syna a budoucího generála [[Julius Jacob von Haynau|Juliuse Jacoba von Haynau]], a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Hananou a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.
Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; ''Charlotte Christine Buissine'', ''Rosa Dorothea Ritter'', se kterou měl syna a budoucího generála [[Julius Jacob von Haynau|Juliuse Jacoba von Haynau]], a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Hananou a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

== Vývod z předků ==
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = Vilém I. Hesenský
|2 = [[Fridrich II. Hesensko-Kasselský]]
|3 = [[Marie Hannoverská]]
|4 = [[Vilém VIII. Hesensko-Kasselský]]
|5 = [[Dorota Vilemína Sasko-Zeitzká]]
|6 = [[Jiří II.]]
|7 = [[Karolina z Ansbachu]]
|8 = [[Karel I. Hesensko-Kasselský]]
|9 = [[Marie Amálie Kuronská]]
|10 = [[Mořic Vilém Sasko-Zeitzský]]
|11 = [[Marie Amálie Braniborská]]
|12 = [[Jiří I.]]
|13 = [[Žofie Dorotea z Celle]]
|14 = [[Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský]]
|15 = [[Eleonora Sasko-Eisenašská]]
}}


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 24. 4. 2016, 18:10

Vilém I. Hesenský
kurfiřt hesenský
Portrét
Portrét Viléma I.
Narození3. června 1743
Kassel
Úmrtí27. února 1821
Kassel
PohřbenKassel
NástupceVilém II. Hesenský
PotomciMarie Bedřiška
Karolína Amálie
Vilém
RodHesenští
OtecFridrich II. Hesensko-Kasselský
MatkaMarie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. Hesenský (Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel – 27. února 1821, tamtéž) byl první kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II.

Život

Vilémův otec Fridrich II.
Vilémova Matka Marie
Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi

Vilém se narodil v Kasselu v Hesensku roku 1743. Jeho otec, landkrabě Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce Viléma, který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou Luisou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou. Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou Frederika V. a Viléma si vzala v Christiansborgu. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolínou Nasavsko-Usingenskou.

Vláda

Vilémův nástupce; syn Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem Hesensko-kasselským. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal Mayera Amschela Rothschilda.[1] Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během Napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z Londýna, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl Jérôme Bonaparte, bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po Bitvě národů u Lipska roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k Prusku.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém.

Manželství a potomci

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Juliuse Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Hananou a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mořic Vilém Sasko-Zeitzský
 
 
 
 
 
 
 
Dorota Vilemína Sasko-Zeitzká
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Braniborská
 
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ELON, Amos. Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time. [s.l.]: Viking 216 s. Dostupné online. ISBN 9780670868575. (anglicky) 
  2. ↑ The London Gazette [online]. The Gazette, 1818-06-02 [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilém_I._Hesenský&oldid=13588505“