Sopwith Baby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sopwith Baby
Určení stíhací letoun
Výrobce Sopwith Aviation Company
První let 1914
Zařazeno 1914
Charakter vyřazen ze služby
Uživatel RNAS
Vyrobeno kusů 386[pozn. 1] + 180 Hamble Baby
Vyvinuto z typu Sopwith Schneider
Varianty Blackburn Baby
Ansaldo Baby
Další vývoj Fairey Hamble Baby
Port Victoria P.V.1

Sopwith Baby byl britský jednomístný plovákový letoun používaný Royal Naval Air Service (RNAS) od roku 1915. Baby vznikl dalším vývojem Sopwithu Schneider, jednomístné plovákové varianty pozemního Sopwithu Tabloid. I když Sopwith Schneider vyhrál Schneiderův pohár už v roce 1914, RNAS si jej oficiálně objednala až v lednu 1915. Sériová verze Sopwithu Schneider se příliš nelišila od stroje, který vyhrál Schneiderův pohár.

Jako Baby (oficiálně Admiralty Type 8200) je označována pozdější varianta Schneideru, odlišující se zesílenou konstrukcí plováků, změnou tvaru svislé ocasní plochy, instalací křidélek na spodním křídle, a zejména použitím výkonnějšího motoru Clerget 9Z.[pozn. 2][2][1]

Baby byl používán jako stíhací a bombardovací letoun operující z větších lodí (nosiče hydroplánů, křižníky) i z menších lodí (trawlery, minonosky). Uvažovalo se dokonce i o jeho nasazení na ponorky. Hlavním úkolem Sopwithů Baby bylo ničit německé zepelíny co nejdále od britských břehů.

Výrobu Baby v Británii zajišťovaly Sopwith (136 ks Schneider, 100 ks Baby) a Blackburn Aeroplane & Motor Company (186 ks Baby). Společnosti Fairey a Parnall vyrobily dalších 180 kusů odvozené varianty Hamble Baby. V Itálii se Sopwith Baby licenčně vyráběly u SA Aeronautica Gio Ansaldo v Turíně. Mimo britského letectva sloužily Baby také v letectvech Kanady, USA, Francie, Chile, Řecka a Norska. V Norsku bylo rovněž vyrobeno několik Baby jako náhrada za ztracené stroje a několik jich zde sloužilo až do roku 1930. Několik norských Baby využil Roald Amundsen při své polární expedici.[zdroj?] Celkem bylo vyrobeno asi 700 kusů typů Schneider a Baby.

Specifikace (Baby)[editovat | editovat zdroj]

Sopwith Baby

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 7,82 m
  • Délka: 7,01 m
  • Výška: 3,05 m
  • Nosná plocha: 22,30 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 557 kg
  • Vzletová hmotnost : 779 kg
  • Maximální rychlost: 162 km/h u hladiny moře
  • Dostup: 3050 m
  • Stoupavost: 1,45 m/s
  • Vytrvalost: 2 hod 15 min

Pohonná jednotka[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sopwith Baby ve Fleet Air Museum, Yeovilton

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 100 Sopwith, 186 Blackburn,[1] 100 Ansaldo.[2]
  2. K modifikacím docházelo postupně v průběhu výroby, a křidélka se tak vyskytují i u později vyrobených exemplářů Schneideru. První výrobní série Baby si pak zachovala původní motor Schneideru Gnome Monosoupape.[3]
  3. První výrobní série Blackburn Baby (stroje N1410-1449) byla vyzbrojena pouze šipkami Ranken.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sopwith Baby na anglické Wikipedii.

  1. a b c KING, H.F. Sopwith Aircraft 1912-1920. London : Putnam & Company Ltd, 1981. ISBN 0 370 30050 5. Kapitola Schneider and Baby, s. 80-89. (anglicky)  
  2. a b VÍŠEK, Ivan. O letadle Sopwith zvaném Schneider a nejen o něm. Historie a plastikové modelářství. květen 1993, roč. III., čís. 5, s. 2-5. ISSN 1210-1427.  
  3. DAVIS, Mick. Sopwith Aircraft. Ramsbury, Marlborough, Wiltshire : Crowood Press, 1999. ISBN 1-86126-217-5. Kapitola Into mass production: The Schneider and Baby, s. 27-29. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]