Sopwith Snail

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Snail
Určení stíhací letoun
Výrobce Sopwith
První let duben 1918
Charakter program opuštěn
Vyrobeno kusů 2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sopwith 8F.1 Snail byl prototyp britského stíhacího letounu vzniklý v době první světové války. Typ nebyl úspěšný kvůli nespolehlivé pohonné jednotce a jeho vývoj byl opuštěn.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Typ 8F.1 Snail byl navržen Herbertem Smithem u Sopwith Aviation Company v odpověď na požadavky specifikací A.1A Air Board na lehký stíhací letoun s vyššími výkony než Sopwith Camel. Smith navrhl malý dvouplošník s jednokomorovým systémem mezikřídelních vzpěr poháněný hvězdicovým motorem ABC Wasp o výkonu 170 hp (127 kW). 31. října 1917 bylo objednáno šest prototypů konvenční konstrukce kombinující dřevěnou kostru s plátěným potahem, ale již v listopadu byla objednávka revidována aby zahrnovala dva kusy s trupem řešeným jako skořepinová konstrukce z překližky.[1]

První prototyp sériového čísla C4284 s konvenčně konstruovaným trupem, označený jako Snail Mk.II, poprvé vzlétl v dubnu 1918.[1] Jeho křídla měla mírné negativní stupnění (cca 5 palců, ~ 12,7 cm), s kokpitem umístěným pod velkým výřezem v horním křídle, poskytujícím pilotovi výhled vpřed. výzbroj se skládala ze dvou synchronizovaných kulometů Vickers v trupu a jednoho kulometu Lewis nad horním křídlem.[2]: s. 36–37 V květnu následoval druhý prototyp sériového čísla C4288, s trupem skořepinové konstrukce a nesoucí označení Snail Mk.I. Kromě konstrukce trupu se lišil i uspořádáním křídel, které byly konstrukčně a rozměrově identické s Mk.II, ale u Mk.I byly instalovány s 22 palci (~ 55,9 cm) pozitivního stupnění, takže kokpit byl za odtokovou hranou horního křídla.[2]: s. 38–39

Oba prototypy byly v květnu odeslány ke zkouškám do Martlesham Heath. Ačkoliv výkony byly dobré, a typ dosahoval mírně vyšší rychlosti a stoupavosti než Sopwith Camel,[2]: s. 39 jeho ovládání bylo obtížné, zejména při nízkých rychlostech, a podobně jako u dalších letounů stavěných podle specifikací A.1A se objevily potíže se spolehlivostí motoru Wasp,[1] takže celý program byl v říjnu 1918 opuštěn.[2]: s. 39 Oba dokončené prototypy byly v listopadu 1919 rozštípány na palivové dříví.[2]: s. 39–40

Specifikace (druhý prototyp)[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[2]: s. 40

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Délka: 5,79 m (19 stop)
  • Rozpětí křídel: 7,72 m (25 stop a 4 palce)
  • Výška: 2,39 m (7 stop a 10 palců)
  • Nosná plocha: 17,7 m² (250 čtverečních stop)[3]
  • Prázdná hmotnost: 632 kg (1 390 lb)
  • Vzletová hmotnost: 873 kg (1 720 lb)
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor ABC Wasp
  • Výkon pohonné jednotky: 200 hp (149 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 200 km/h (108 uzlů, 124,5 mph) ve výši 3 050 m (10 000 stop)
  • Výstup do výše 3 050 m (10 000 stop): 9 minut 55 sekund
  • Plošné zatížení křídel: 49,3 kg/m² (7,68 lb/ft²)
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,15 kW/kg (0,089 hp/lb)
  • Dolet:

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sopwith Snail na anglické Wikipedii.

  1. a b c Mason 1992, s. 136—137
  2. a b c d e f Bruce 1969
  3. Bruce 1957, s. 624—625

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRUCE, J.M. British Aeroplanes 1914-18. London: Putnam, 1957. (anglicky) 
  • BRUCE, J.M. Planes of the First World War: Volume Three, Fighters. London: Macdonald, 1969. ISBN 0-356-01490-8. (anglicky) 
  • MASON, Francis K. The British Fighter since 1912. Annapolis, MD: US Naval Institute Press, 1992. ISBN 1-55750-082-7. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]