Seznam chotí toskánských panovníků

Toskánské velkovévodství bylo založeno roku 1569 jako nástupnický stát Florentského vévodství. Zpočátku mu vládl rod Medicejských, který však roku 1737 vymřel po meči. Velkovévodství tak přešlo na rod Lotrinských a poté na habsbursko-lotrinskou dynastii. Habsbursko-lotrinská dynastie vládla Toskánsku v letech 1765 až 1801 a poté v letech 1814 až 1859. Vládnoucí velkovévodkyně^{[pozn. 1]} byla titulována:

(1569–1691) Její Výsost velkovévodkyně z Toskánska
(1691–1737) Její královská Výsost nejjasnější velkovévodkyně z Toskánska
(1737–1765) Její císařské Veličenstvo císařovna Svaté říše římské, královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská, nejjasnější velkovévodkyně z Toskánska atd.^{[pozn. 2]}
(1765–1804) Její královská Výsost nejjasnější velkovévodkyně z Toskánska, arcivévodkyně rakouská atd.
(1804–1859) Její císařská a královská Výsost nejjasnější velkovévodkyně z Toskánska, arcivévodkyně rakouská atd.

Markraběnka z Toskánska[editovat | editovat zdroj]

Bonifaciiové, 812–931[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
Jména manželek Bonifáce I. nejsou známa.
	Berta	-	-	-	828 manželův nástup na trůn	834 manželovo sesazení z trůnu	-	Bonifác I.
Jména manželek Aganuse nejsou známa.
	Anonsuara	-	-	-	847 manželův nástup na trůn	-		Adalbert I.
	Rothilde Spoletská	Vít I. Spoletský (Widonidové)	-	863		886 manželova smrt	-	Adalbert I.
	Berta Lotharingijská	Lothar II. Lotharingijský (Karlovci)	863	895/898		10/15. září 915 manželova smrt	8. března 925	Adalbert II.
	Marozia Tuskulský	Teofylakt I., hrabě z Tuskulska (Tuskulští)	863 – 8. března 925	925		929 manželova smrt	932/937	Vít

Arlesové, 931–1001[editovat | editovat zdroj]

Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
Willa Burgundská	Rudolf I. Burgundský (Starší rod Welfů)	-	912	931 manželův nástup na trůn	936 manželovo sesazení z trůnu	po roce 936	Boso
Willa Spoletská	Bonifác I. Spoletský	-	kolem roku 936	936 manželův nástup na trůn	13. února 962 manželovo sesazení z trůnu	-	Hubert
Judita	-	-	-	961 manželův nástup na trůn	21. prosince 1001 manželova smrt	-	Hugo

Boloňští, 1004–1011[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.

Interregnum 1011–1014

Rod ?, 1014–1027[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
	Waldrada	Guglielmo	-	-	1014 manželův nástup na trůn	1027 manželova smrt	-	Rainier

Canossové, 1027–1115[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
	Richilda Bergamská	Giselbert II., hrabě z Bergama	koncem 10. století	před rokem 1015	1027 manželův nástup na trůn	po roce 1034		Boniface IV.
	Beatrix Barská	Fridrich II., vévoda z Hornolotrinska (Ardennsko-Barští)	1017	1037		6. května 1052 manželova smrt	18. dubna 1076	Boniface IV.

Interregnum 1115–1120

Scheiernští, 1120–1127[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.

Interregnum 1127–1135

Sponheimští, 1135–1137[editovat | editovat zdroj]

Nikdo

Welfové, 1137–1139[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
	Gertruda Süpplingenburská	Lothar III., císař Svaté říše římské (Süpplingenburští)	18. dubna 1115	29. května 1127	1137 manželův nástup na trůn	20. října 1139 manželova smrt	18. dubna 1143	Jindřich

Attemsové, 1139–1152[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.

Welfové, 1152–1173[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
	Uta Calwská	Godfrey Calwský, falckrabě z Rýna (Calwští)	1115/1120	kolem ledna 1133	říjen 1152 manželův nástup na trůn	1160 jejich syn se stal markrabětem	1197	Welf VI. (1. vláda)
	Uta Calwská	Godfrey Calwský, falckrabě z Rýna (Calwští)	1115/1120	kolem ledna 1133	11/12. září 1167 manželův nástup na trůn	1173	1197	Welf VI. (2. vláda)

Interregnum 1173–1195

Hohenštaufové, 1195–1197[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se markraběnkou	Přestala být markraběnkou	Smrt	Choť
	Irena Angelovna	Izák II. Angelos (Angelovci)	1177/1181	25. května 1197		1197 manžel přestal být markrabětem	27. srpna 1208	Filip

Chotě pánů z Florencie[editovat | editovat zdroj]

Medicejové, 1434–1531[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se chotí pána	Smrt	Choť
	Contessina de' Bardi	Alessandro de' Bardi (Bardiové)	1390	1416	6. října 1434 manželův nástup na trůn	říjen 1473	Cosimo de' Medici
	Lucrezia Tornabuoniová	Francesco Tornabuoni	1425	3. června 1444	1. srpna 1464 manželův nástup na trůn	25. března 1482	Pietro de' Medici
	Clarice Orsiniová	Giacomo Orsini (Orsiniové)	1453	7. února 1469	2. prosince 1469 manželův nástup na trůn	29. července 1487	Lorenzo de' Medici
	Alfonsina Orsiniová	Roberto Orsini (Orsiniové)	1472	březen 1488	9. dubna 1492 manželův nástup na trůn	7. února 1520 v roce 1494 vyhnána	Pietro de' Medici
Obnovení republiky 1494–1512
	Madeleine de la Tour d'Auvergne	Jan III., hrabě z Auvergne (La Tour d'Auvergne)	1501	5. května 1518		28. dubna 1519	Lorenzo II. de' Medici
Obnovení republiky 1527–1530

Vévodkyně z Florencie[editovat | editovat zdroj]

Medicejové, 1531–1569[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se vévodkyní	Přestala být vévodkyní	Smrt	Choť
	Markéta Rakouská	Karel V., císař Svaté říše římské (Habsburkové)	28. prosince 1522	18. ledna 1536		6. ledna 1537 manželova smrt	18. ledna 1586	Alessandro de' Medici
	Eleonora z Toleda	Pedro Álvarez de Toledo, markýz z Villafrancy	1522	29. března 1539	6. ledna 1537 manželův nástup na trůn	17. prosince 1562		Cosimo I. de' Medici

Velkovévodkyně z Toskánska[editovat | editovat zdroj]

Medicejové, 1569–1737[editovat | editovat zdroj]

Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se velkovévodkyní	Přestala být velkovévodkyní	Smrt	Choť
Johana Rakouská	Ferdinand I., císař Svaté říše římské (Habsburkové)	24. ledna 1547	25. prosince 1565	21. dubna 1574 manželův nástup na trůn	11. dubna 1578		Francesco I.
Bianca Cappellová	Bartolomeo Cappello (Cappellové)	1548	12. června 1579		17. října 1587		Francesco I.
Kristina Lotrinská	Karel III., vévoda z Lotrinska (Lotrinští)	16. srpna 1565	3. května 1589		17. února 1609 manželova smrt	9. prosince 1637	Ferdinando I.
Marie Magdalena Rakouská	Karel II., arcivévoda z Rakouska (Habsburkové)	7. října 1589	19. října 1608	17. února 1609 manželův nástup na trůn	28. února 1621 manželova smrt	1. listopadu 1631	Cosimo II.
Viktorie della Rovere	Federico Ubaldo della Rovere (Della Rovere)	7. února 1622	26. září 1633		23. května 1670 manželova smrt	5. března 1694	Ferdinando II.
Markéta Luisa Orleánská	Gaston d'Orléans (Orleánští)	28. července 1645	20. června 1661	23. května 1670 manželův nástup na trůn	17. září 1721		Cosimo III.
Anna Marie Františka Sasko-Lauenburská	Julius František, vévoda ze Saska-Lauenburska (Askánci)	13. června 1672	2. září 1697	31. října 1723 manželův nástup na trůn	9. července 1737 manželova smrt	15. října 1741	Gian Gastone

Medicejové v roce 1737 vymřeli po meči. Na velkovévodský trůn nastoupil František Štěpán, vévoda z Lotrinska.

Lotrinští, 1737–1765[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se velkovévodkyní	Přestala být velkovévodkyní	Smrt	Choť
	Marie Terezie Rakouská	Karel VI., císař Svaté říše římské (Habsburkové)	13. května 1717	12. února 1736	9. července 1737 manžel nastoupil na trůn	18. srpna 1765 manželova smrt	29. listopadu 1780	Francesco II.

Habsbursko-Lotrinští, 1765–1801[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se velkovévodkyní	Přestala být velkovévodkyní	Smrt	Choť
	Marie Luisa Španělská	Karel III. Španělský (Bourboni)	24. listopadu 1745	5. srpna 1765	18. srpna 1765 manžel nastoupil na trůn	20. února 1790 manželova abdikace, stává se císařovnou Svaté říše římské	15. května 1792	Leopold I.
	Luisa Neapolská a Sicilská	Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (Bourbon-Obojí Sicílie)	27. července 1773	15. srpna 1790		21. března 1801 manželovo sesazení z trůnu	19. prosince 1802	Ferdinand III.

Etrurská královna[editovat | editovat zdroj]

Bourbonsko-Parmští, 1801–1807[editovat | editovat zdroj]

Portrét	Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se královnou	Přestala být královnou	Smrt	Choť
	Marie Luisa Španělská	Karel IV. Španělský (Bourboni)	6. července 1782	25. srpna 1795	21. března 1801 manželův nástup na trůn	27. května 1803 manželova smrt	13. března 1824	Ludvík

Velkovévodkyně z Toskánska[editovat | editovat zdroj]

Habsbursko-Lotrinští, 1814–1859[editovat | editovat zdroj]

Habsburkové se na toskánský trůn vrátili po Vídeňském kongresu v roce 1814.

Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se velkovévodkyní	Přestala být velkovévodkyní	Smrt	Choť
Princezna Marie Ferdinanda Saská	Maxmilián, korunní princ saský (Wettinové)	27. dubna 1796	6. května 1821		18. června 1824 manželova smrt	3. ledna 1865	Ferdinand III.
Princezna Marie Anna Saská	Maxmilián, korunní princ saský (Wettinové)	15. listopadu 1799	16. listopadu 1817	18. června 1824 manželův nástup na trůn	24. března 1832		Leopold II.
Princezna Marie Antonie Neapolsko-Sicilská	František I. Neapolsko-Sicilský (Bourbon-Obojí Sicílie)	19. prosince 1814	7. června 1833		21. července 1859 manželova abdikace/svržení z trůnu	7. listopadu 1898	Leopold II.

Toskánsko bylo v roce 1859 připojeno ke Spojeným provinciím střední Itálie a poté v roce 1860 začleněno do Sardinského království.

Titulární velkovévodkyně, 1868–2013[editovat | editovat zdroj]

Jméno	Otec	Narození	Sňatek	Stala se velkovévodkyní	Přestala být velkovévodkyní	Smrt	Choť
Princezna Alice Parmská	Karel III., vévoda z Parmy (Bourboni z Parmy)	27. prosince 1849	11. ledna 1868		17. ledna 1908 manželova smrt	16. listopadu 1935	Ferdinand IV.
Princezna Marie Kristýna Bourbonsko-Neapolsko-Sicilská	Princ Alfonso, hrabě z Caserty (Bourboni z Obojí Sicílie)	10. dubna 1877	8. listopadu 1900	28. února 1942 manželův nástup na trůn	4. října 1947		Petr Ferdinand
Princezna Dorotea Bavorská	Princ Franz Bavorský (Wittelsbachové)	25. května 1920	2. srpna 1938		21. ledna 1984 manželova smrt	5. července 2015	Gottfried
Elyssa Edmonstoneová	Sir Archibald Bruce Edmonstone Duntreathský, 7. baronet (Edmonstonové z Duntreathu)	11. září 1973	18. června 1993		25. června 2013 rozvod		Sigismund

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Bourbonsko-parmské Etrurské království, které existovalo v letech 1801–1807, mělo za dobu své existence pouze jednu královnu, která byla oslovována Její Veličenstvo královna etrurská.
↑ Marie Terezie byla suo iure uherskou královnou, českou královnou, rakouskou arcivévodkyní a jako choť Františka I., císaře Svaté říše římské, byla císařovnou Svaté říše římské.

Související články[editovat | editovat zdroj]

[1] Bourbonsko-parmské Etrurské království, které existovalo v letech 1801–1807, mělo za dobu své existence pouze jednu královnu, která byla oslovována Její Veličenstvo královna etrurská.

[2] Marie Terezie byla suo iure uherskou královnou, českou královnou, rakouskou arcivévodkyní a jako choť Františka I., císaře Svaté říše římské, byla císařovnou Svaté říše římské.

[pozn. 1]

[pozn. 2]