Sedielková kopa

Sedielková kopa
	zleva Sedielková kopa, ve středu Kriváň a hrebeň Ostrej
Vrchol	2062,4 m n. m.
Prominence	85 m ↓ severní sedlo
Izolace	0,8 km → Ostrá
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°8′58″ s. š., 20°1′17″ v. d.
	Sedielková kopa
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedielková kopa je vrchol ve Vysokých Tatrách, který má spíše nízkotatranský ráz. Je poměrně často navštěvovaný v létě i v zimě (skialpinisti), neboť leží nedaleko Štrbského plesa a je velmi snadno dostupný. Jde však o neznačený vrchol, navíc ležící přesně na hranici rezervace Važecká dolina - Dolina Suché vody, do níž je zakázán vstup i horolezcům. Relativně méně tedy porušují zákazy ti, kteří vystupují z Furkotskej doliny přes Sedielkový priechod po starém loveckém chodníku.

Po výstupu na Sedielkovú kopu v r. 1972 zemřel na následky podchlazení v Popradské nemocnici herec a režisér Ján Jamnický.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Kopovité zakončení jižního hřebene Ostré. Od Kopy pred Sedielkom ji odděluje travnatá Sedielková pláň, kde se dělají biologické výzkumy. Strmějšími srázy spadá pouze do Furkotské doliny.

Vrch se před 2. světovou válkou nazýval Sedilko, později Sedilková kopa a Sedielko. Původ názvu souvisí se Sedielkou plání pod vrcholem, která se při pohledu z Furkotské i Suché doliny jeví jako terénní útvar sedlo.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vyšné Wahlenbergovo pleso, dolu za ním Sedielková Kopa
Pohled od Nižné Wahlenbergovo pleso

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sedielková kopa na slovenské Wikipedii.

A. Puškáš, Vysoké Tatry - horolezecký průvodce, monografie, IX díl, 1988.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedielková kopa na Wikimedia Commons
Mapa oblastí zákazu lezení v Tatrách
Detailní popis v angličtině na SummitPost.org
Vrcholové foto
Popis trasy

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)