Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sasko-Výmarsko-Eisenašsko)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sasko-výmarsko-eisenašské (velko)vévodství
(Groß-)herzogtum Sachsen-Weimar-Eisenach
 Sasko-výmarské vévodství
 Sasko-eisenašské vévodství
18091918 Svobodný stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Weimars Volkslied
geografie
Mapa
Výmar – Weimar
rozloha:
3,610 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
417 149 (1910)
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Sasko-výmarské vévodství Sasko-výmarské vévodství
Sasko-eisenašské vévodství Sasko-eisenašské vévodství
Nástupnické:
Svobodný stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko Svobodný stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko

Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Weimar-Eisenach) neboli Saské velkovévodství v letech 18031918 (německy Großherzogtum Sachsen) se nacházelo v Durynsku v Německu jako součást Rýnského spolku.

Bylo založeno sloučením v roce 1809 Sasko-výmarského a Sasko-eisenašského vévodství, které byly v personální unií od roku 1741, kdy vymřela rodová linie Sasko-Eisenach. Vévodství bylo v roce 1815 na vídeňském kongresu povýšeno na velkovévodství jako odměna za účast v protifrancouzké koalici od roku 1813.

Vévodství se r. 1866 přidalo na stranu Pruska v Prusko-rakouské válce. V roce 1877, oficiálně změnila svůj název na Saské velkovévodství (německy Großherzogtum Sachsen), ale tento název se používá jen zřídka.[zdroj?]

Velkovévodství skončilo v roce 1918 s ostatními německými monarchie, a stát byl sloučen do nového státu Durynsko v roce 1920.

Plný Velkovévodský titul byl velkovévoda Sasko-Výmar-Eisenach, lankrabě v durynský, markrabě míšeňský, okněžněný hrabě z Henneberku, pán na Blankenhainu, Neustadtu a Tautenburku.

Představitelé vévodství[editovat | editovat zdroj]

Vévodové[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Augustus, 1808–1815

Velkovévodové[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Augustus, 1815–1828
  • Karel Fridrich, 1828–1853
  • Karel Alexandr, 1853–1901
  • Vilém Arnošt, 1901–1918

Představitelé rodu po roce 1918[editovat | editovat zdroj]

  • Vilém Arnošt, 1918–1923, velkovévoda
  • Karel Augustus, 1923–1988, dědičný velkovévoda
  • Michael, 1988–dosud, princ

Související články[editovat | editovat zdroj]