Tesařík alpský
 Tesařík alpský | |
|---|---|
 Tesařík alpský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Čeleď | tesaříkovití (Cerambycidae) |
| Rod | Rosalia |
| Binomické jméno | |
| Rosalia alpina Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tesařík alpský (Rosalia alpina) je jeden z velkých tesaříků.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Je to charakteristický druh hmyzu původních bukových lesů vyšších poloh od 600–1000 m. Rozšířený je ve střední a jižní Evropě, ale i v jižním Švédsku, zasahuje až do Malé Asie, na Krym, Kavkaz a jižní Kavkaz. V Česku je již velmi vzácný; pravděpodobně největší naleziště je v Českém ráji, ale v současné době se vyskytuje i v Polabí a na jižní Šumavě. Zpozorován byl i na jižní Moravě.[2] Na Slovensku je místy hojný (Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Strážovské vrchy, Malá Fatra a Velká Fatra, Slovenské rudohoří, Vihorlat a jiné).
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Jeho tělo dosahuje velikosti 15–38 mm, je dost ploché a dlouhé. Povrch těla je zbarven šedě, modrošedé až modře. Tykadla samečků jsou téměř dvakrát tak dlouhá jako tělo, zatímco u samiček sotva přesahují konec těla. Na štítu a krovkách jsou typické černé, bledě obroubené skvrny (velká přední, společná příčná a malá zadní skvrna), dosti proměnlivé. Proměnlivost kresby krovek byla příčinou popisu velkého počtu (více než 100) barevných odchylek (aberací). To podporuje zájem sběratelů, kteří jej pro půvabný vzhled, zejména pro proměnlivé zabarvení, sbírají dokonce v sériích.
Život[editovat | editovat zdroj]
Imaga (dospělci) poletují od června do srpna za teplých, slunečných dní kolem stromů, z nichž se vylíhla, a v blízkém okolí. Živí se mízou poraněných stromů. Nejpočetnější populace se vážou na původní pralesní porosty s čerstvě padlými nebo odumírajícími buky. Jiné hostitelské stromy jsou topol, vrba, hloh, ořech, hruška atd. Imaga obvykle upřednostňují jižní, teplé svahy.
Oplodněná samička klade vajíčka do čerstvě pokácených, padlých nebo odumírajících buků, do ran nebo štěrbin kůry. Z vajíček se líhnou bělavě zbarvené larvy válcovitého tvaru s malou příčnou hlavou. Ve dřevě žijí několik let a pak se pod povrchem kmene zakuklují. Larvám pomáhají trávit buničinu symbiotické organismy, kterými se larvy infikují při prožírání přes vaječný obal. Na vajíčka se dostanou ze střeva samičky při jejich kladení. Imago se prohryzává na povrch kmene výletovým otvorem. Vývoj trvá 2–3 roky. Jelikož samička klade vajíčka většinou do nemocného dřeva a larvy se vyvíjejí v odumírající dřevě, není možné pokládat tesaříka alpského za škodlivého – škody jsou zanedbatelné. V přírodě počet larev snižuje datel, počet imág lesní ptactvo, ještěrky a hmyzožravci.
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
Tesařík alpský je významným zástupcem horské fauny. Jeho populace byla v posledních letech výrazně oslabena, proto je chráněn ve všech zemích střední Evropy. Je zákonem chráněn a není předpoklad, že by byl běžnými sběrovými metodami ohrožen jeho početní stav (existuje finanční postih). Přesto se počet vhodných lokalit z roku na rok zmenšuje. Příčinou jsou zásahy do jeho životního prostředí, především kácení původních bukových lesů a jejich náhrada jehličnany. Kromě toho má velký podíl na decimování populace pokácené a pořezané bukové dřevo ponechané přes léto v lese. Sem se totiž soustřeďuje většina snůšek vajíček, které po odvozu dřeva na podzim a později přijdou vlastně vniveč. Pokud samičky nakladou vajíčka do zbytků bukového dřeva po těžbě, vývin úspěšně skončí jen část populace, protože toto dřevo podléhá rychlému rozkladu způsobenému dřevokaznými houbami. Takto se možnosti vývinu omezují na vývraty uvízlé v korunách okolo stojících stromů, suché haluze nebo části kmenů. To vše se však odstraňuje jako potenciální zdroj nákaz a škůdců.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku fuzáč alpský na slovenské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Dagmar. Se dřevem jako černý pasažér. Ve valtické zahradě lezl vzácný tesařík alpský. Brněnský deník. 2020-06-17. Dostupné online [cit. 2021-07-03].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Zahradnik, Irmgard Jung, Dieter Jung et al.: Käfer Mittel-und Nordwesteuropas, Parey Berlin 1985.
- Bernhard Klausnitzer: Käfer. Nikol Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG, Hamburg 2005.
- Michael Chinery: Pareys Buch der Insekten. Ein Feldführer der europäischen Insekten. Verlag Paul Parey, Hamburg u. Berlin 2004.
- Freude, Harde, Lohse: Die Käfer Mitteleuropa, Band IX, Goecke und Evers, 1966.
- Adolf Horion: Faunistik der mitteleuropäischen Käfer, Band XII, 1974.
- Svatopluk Bíly: Coleoptères, Grund, 1991.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tesařík alpský na Wikimedia Commons
