Marunek rakouský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rmen rakouský)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMarunek rakouský
alternativní popis obrázku chybí
Marunek rakouský (Cota austriaca)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod marunek (Cota)
Binomické jméno
Cota austriaca
(Jacq.) Sch. Bip., 1854
Synonyma
  • Anthemis austriaca
  • rmen rakouský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení marunku rakouského

Marunek rakouský (Cota austriaca) je jednoletádvouletá rostlina středního vzrůstu s mnoha žlutobílými květními úbory kopretinového vzhledu. V české přírodě je tato bylina považována za zdomácnělý archeofyt, který doputoval z oblastí okolo Středozemního moře. Dříve byl tento druh znám pod jménem rmen rakouský (Anthemis austriaca), nyní je pro podstatné odlišnosti z rodu rmen přeřazen do rodu marunek.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen hlavně v Evropě a Asii na územích s mírným podnebím. V Evropě se dlouhodobě vyskytuje hlavně ve Střední, Jihovýchodní a Východní, v Asii na jihozápadě, v oblasti Kavkazu a částečně i ve Střední Asii, roste též na severním pobřeží Afriky. Druhotně se dostal do některých zemí na jihozápadě a severu Evropy, stejně jako do spojených států amerických.

České republice se vyskytuje jen ostrůvkovitě, nejvíce na jižní a střední Moravě a ve středních a severozápadních Čechách. Obvykle roste na slunných místech na polích i úhorech, loukách, pastvinách, ve vinicích i na silničních a železničních náspech. Dává přednost sušším půdám, které jsou písčité až hlinité a obsahují dostatek živin.Někdy roste i na obdělávané půdě, hlavně v obilninách, okopaninách a trvalých pícninách, tehdy je považován za plevel.

Popis[editovat | editovat zdroj]

jednoletédvouleté byliny s přímými, jednotlivě vyrůstajícími, odstále chlupatými lodyhami vysokými 10 až 60 cm, které jsou v horní části bohatě větvené. V půdě koření jednoduchým nebo rozvětveným kůlovitým kořenem. Tmavozelené lodyžní listy vyrůstají střídavě, jsou přisedlé, pravidelně dvakrát peřenosečné s peřenosečnými úkrojky. V obryse bývají vejčité až podlouhlé obkopinaté, jsou dlouhé 1,5 až 4 cm a široké 1 až 2 cm, oboustranně chlupaté a mají vřetena slabě zubatá.

Úborykvěty vyrůstají na dlouhých stopkách z vrcholů lodyh a větví, na rostlině jich obvykle bývá tři až deset a mívají v průměru 2 až 4 cm. Široce nálevkovitý, polokulovitý, chlupatý zákrov je tvořen světle zelenými listeny kopinatého tvaru, které jsou na špičce hnědě lemované. Květní lůžko je polokulovité a plevnaté. Uprostřed zákrovu, v terči, vyrůstají květy oboupohlavné, trubkovité, které mají po pěti korunních lístcích zlatožluté barvy. Po obvodě jsou květy samičí, jazykovité, s bílými ligulami dlouhými 1 až 1,5 cm.

Plody jsou zploštělé, 2,5 mm dlouhé, nahnědlé nažky, které jsou čtyřhranné, v průřezu kosoúhlé, po bocích mají po dvou mělkých rýhách a na vrcholu úzký lem.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny (nažkami), kterých na rostlině dozrává i přes tisíc. Jsou rozšiřovány větrem, povrchovou vodou, špatně vyčištěným osivem nebo lidskou činností. Nažky klíčí nepravidelně, na podzim nebo časně na jaře. V půdě si podržují dobrou klíčivost po několik let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj občasný výskyt na obdělávaných polích je sice marunek rakouský považován za plevel, na druhé straně však následkem používání herbicidů a dobré péče o půdu i osivo z české krajiny postupně mizí. Byl proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" zařazen mezi ohrožené rostlinné druhy (C3).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Herba, Atlas plevelů: Rmen rakouský [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  • DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Rmen rakouský, s. 211.  
  • HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Rmen rakouský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.05.2008, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  • AtlasRostlin.cz: Rmen rakouský [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  • GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 27.03.2017], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  • HASSLER, M.. Catalogue of Life: Cota austriaca [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (anglicky)