Marunek rakouský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rmen rakouský)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Marunek rakouský

alternativní popis obrázku chybí
Marunek rakouský (Cota austriaca)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: marunek (Cota)
Binomické jméno
Cota austriaca
(Jacq.) Sch. Bip., 1854
Synonyma
  • Anthemis austriaca
  • rmen rakouský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení marunku rakouského

Marunek rakouský (Cota austriaca) je jednoletádvouletá rostlina středního vzrůstu s mnoha žlutobílými květními úbory kopretinového vzhledu. V české přírodě je tato bylina považována za zdomácnělý archeofyt, který doputoval z oblastí okolo Středozemního moře. Dříve byl tento druh znám pod jménem rmen rakouský (Anthemis austriaca), nyní je pro podstatné odlišnosti z rodu rmen přeřazen do rodu marunek.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen hlavně v Evropě a Asii na územích s mírným podnebím. V Evropě se dlouhodobě vyskytuje hlavně ve Střední, Jihovýchodní a Východní, v Asii na jihozápadě, v oblasti Kavkazu a částečně i ve Střední Asii, roste též na severním pobřeží Afriky. Druhotně se dostal do některých zemí na jihozápadě a severu Evropy, stejně jako do spojených států amerických.

České republice se vyskytuje jen ostrůvkovitě, nejvíce na jižní a střední Moravě a ve středních a severozápadních Čechách. Obvykle roste na slunných místech na polích i úhorech, loukách, pastvinách, ve vinicích i na silničních a železničních náspech. Dává přednost sušším půdám, které jsou písčité až hlinité a obsahují dostatek živin.Někdy roste i na obdělávané půdě, hlavně v obilninách, okopaninách a trvalých pícninách, tehdy je považován za plevel.

Popis[editovat | editovat zdroj]

jednoletédvouleté byliny s přímými, jednotlivě vyrůstajícími, odstále chlupatými lodyhami vysokými 10 až 60 cm, které jsou v horní části bohatě větvené. V půdě koření jednoduchým nebo rozvětveným kůlovitým kořenem. Tmavozelené lodyžní listy vyrůstají střídavě, jsou přisedlé, pravidelně dvakrát peřenosečné s peřenosečnými úkrojky. V obryse bývají vejčité až podlouhlé obkopinaté, jsou dlouhé 1,5 až 4 cm a široké 1 až 2 cm, oboustranně chlupaté a mají vřetena slabě zubatá.

Úborykvěty vyrůstají na dlouhých stopkách z vrcholů lodyh a větví, na rostlině jich obvykle bývá tři až deset a mívají v průměru 2 až 4 cm. Široce nálevkovitý, polokulovitý, chlupatý zákrov je tvořen světle zelenými listeny kopinatého tvaru, které jsou na špičce hnědě lemované. Květní lůžko je polokulovité a plevnaté. Uprostřed zákrovu, v terči, vyrůstají květy oboupohlavné, trubkovité, které mají po pěti korunních lístcích zlatožluté barvy. Po obvodě jsou květy samičí, jazykovité, s bílými ligulami dlouhými 1 až 1,5 cm.

Plody jsou zploštělé, 2,5 mm dlouhé, nahnědlé nažky, které jsou čtyřhranné, v průřezu kosoúhlé, po bocích mají po dvou mělkých rýhách a na vrcholu úzký lem.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny (nažkami), kterých na rostlině dozrává i přes tisíc. Jsou rozšiřovány větrem, povrchovou vodou, špatně vyčištěným osivem nebo lidskou činností. Nažky klíčí nepravidelně, na podzim nebo časně na jaře. V půdě si podržují dobrou klíčivost po několik let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj občasný výskyt na obdělávaných polích je sice marunek rakouský považován za plevel, na druhé straně však následkem používání herbicidů a dobré péče o půdu i osivo z české krajiny postupně mizí. Byl proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" zařazen mezi ohrožené rostlinné druhy (C3).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Herba, Atlas plevelů: Rmen rakouský [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  • DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Rmen rakouský, s. 211.  
  • HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Rmen rakouský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.05.2008, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  • AtlasRostlin.cz: Rmen rakouský [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  • GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 27.03.2017], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  • HASSLER, M.. Catalogue of Life: Cota austriaca [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017, [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (anglicky)