Plzeňský kraj
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.
Administrativní členění
Okresy
Na území kraje se nachází sedm okresů se šesti okresními městy, dva okresy sídlí v krajském městě Plzni.
Okres | Počet obyvatel | Rozloha | Hust. zal. | Počet obcí |
---|---|---|---|---|
Domažlice (DO) | 59 838 | 1 123,46 | 53 | 85 |
Klatovy (KT) | 88 438 | 1 945,69 | 45 | 94 |
Plzeň-jih (PJ) | 59 829 | 990,04 | 60 | 90 |
Plzeň-město (PM) | 181 634 | 261,46 | 695 | 15 |
Plzeň-sever (PS) | 73 292 | 1 286,79 | 57 | 98 |
Rokycany (RO) | 46 857 | 575,11 | 81 | 68 |
Tachov (TC) | 52 895 | 1 378,68 | 38 | 51 |
Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Území samosprávných krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává rozšířenou působnost státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí.
Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.
Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
- Blovice
- Domažlice
- Horažďovice
- Horšovský Týn
- Klatovy
- Kralovice
- Nepomuk
- Nýřany
- Přeštice
- Rokycany
- Stod
- Stříbro
- Sušice
- Tachov
Obyvatelstvo
Ačkoli je Plzeňský kraj rozlohou v Česku třetí největší, počtem obyvatel je až devátý a hustota zalidnění je druhá nejnižší v zemi (po Jihočeském kraji). V kraji je minimum středně velkých měst. Na metropolitní Plzeň navazují drobné vesnice, 4/5 rozlohy kraje (a 30 % obyvatelstva) tvoří katastry obcí do 2000 obyvatel.
Ekonomika
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje, na tvorbě HDP České republiky se podílí cca 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji páté místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.
Doprava
Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy do Bavorska. Město Plzeň je důležitý uzel jak silniční, tak i železniční.
Věda a vzdělání
V Plzeňském kraji působí dvě vysoké školy, Západočeská univerzita (7 fakult) a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni. Obě vysoké školy vysokou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných částí Česka a ze zahraničí.
Zemědělství
Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Dobrých vlastností travních porostů ve vyšších polohách se k pasteveckému chovu zatím plně nevyužívá.
Průmysl
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.
Nerostné suroviny
K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu.Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova.
Příroda, historické památky
Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje Velká Mokrůvka (1 370 m), přestože nejde ani o nejvyšší horu Šumavy (tou je Velký Javor v Bavorsku), ani o nejvyšší šumavskou horu na české straně (tou je Plechý / Plöckenstein v Jihočeském kraji). Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.
Vodstvo
Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.
Příbuzná témata
- Seznam památkově chráněných území Plzeňského kraje
- Seznam nej Plzeňského kraje
- Seznam měst Plzeňského kraje
- Symboly Plzeňského kraje
- Česko
- Čechy