Olga Danilovićová
| Olga Danilovićová Олга Даниловић | |
|---|---|
.jpg) Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023 | |
| Stát |  Srbsko |
| Datum narození | 23. ledna 2001 (23 let) |
| Místo narození | Bělehrad, Srbsko |
| Bydliště | Bělehrad, Srbsko |
| Výška | 182 cm |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 717 179 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 198–117 |
| Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF |
| Nejvyšší umístění | 52. místo (28. října 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2021) |
| French Open | 4. kolo (2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 47–26 |
| Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 104. místo (24. dubna 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. října 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olga Danilovićová (cyrilice: Олга Даниловић, Danilović, * 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. Jednu singlovou i deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2024 na 52. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 104. místě. Trénuje ji Slovinec Robert Cokan. Dříve tuto roli plnil Španěl Àlex Corretja, jenž byl jejím mentorem od sezóny 2016.[2] V letech 2017–2018 roli kouče plnil Juan Lizariturry.[3][4]
V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 5–5 ve čtyřhře.[5]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.[8]
_08_(cropped).jpg)
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.[1]
Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.[9][10][4]
Druhý singlový titul na túře WTA si odvezla z říjnového Guangzhou Open 2024 v Kantonu. Z pozice osmdesáté šesté hráčky žebříčku ve finále přehrála kvalifikantku Caroline Dolehideovou, která na ni uhrála jen čtyři gamy. Američanku z počátku druhé stovky porazila i potřetí v kariéře. Bodový zisk ji po skončení poprvé posunul do Top 60, když 28. října 2024 figurovala na 52. místě klasifikace.[11][12]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky působící v Radio-televiziji Srbije.
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
| Premier / WTA 500 (0) | |
| International / WTA 250 (2–1 D; 2–2 Č) | |
Dvouhra: 3 (2–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 29. července 2018 | Moskva, Rusko | International | antuka |  Anastasija Potapovová
|
7–5, 6–7(1–7), 6–4 |
| Finalistka | 1. | 17. července 2022 | Lausanne, Švýcarsko | WTA 250 | antuka |  Petra Martićová
|
4–6, 2–6 |
| Vítězka | 2. | 27. října 2024 | Kanton, Čína | WTA 250 | tvrdý |  Caroline Dolehideová
|
6–3, 6–1 |
Čtyřhra: 4 (2–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 23. května 2018 | Taškent, Uzbekistán | International | tvrdý |  Tamara Zidanšeková
|
 Irina-Camelia Beguová Ioana Raluca Olaruová
|
7–5, 6–3 |
| Finalistka | 1. | 7. března 2021 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) |  Eugenie Bouchardová
|
 Viktória Kužmová  Arantxa Rusová
|
6–3, 7–5, [7–10] |
| Vítězka | 2. | 16. července 2022 | Lausanne, Švýcarsko | WTA 250 | antuka |  Kristina Mladenovicová
|
 Ulrikke Eikeriová Tamara Zidanšeková
|
bez boje |
| Finalistka | 1. | 5. února 2023 | Lyon, Francie | WTA 250 | tvrdý (h) | Alexandra Panovová |  Cristina Bucșová Bibiane Schoofsová
|
6–7(3–7), 3–6 |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| WTA 125 (1–0 D; 1–1 Č) | |
Dvouhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | červenec 2023 | Båstad, Švédsko | antuka | Emma Navarrová
|
7–6(7–4), 3–6, 6–3 |
Čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | červen 2022 | Makarska, Chorvatsko | antuka | Aleksandra Krunićová
|
Dalila Jakupovićová Tena Lukasová
|
7–5, 2–6, [5–10] |
| Vítězka | 1. | září 2022 | Bari, Itálie | antuka |  Elisabetta Cocciarettová
|
 Andrea Gámizová Eva Vedderová
|
6–2, 6–3 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (7 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2016 | Antalya, Turecko | W10 | antuka | Vivien Juhászová
|
6–2, 6–3 |
| 2. | březen 2017 | Antalya, Turecko | W15 | antuka |  Julia Grabherová
|
6–3, 6–2 |
| 3. | březen 2018 | Pula, Itálie | W25 | antuka | Federica di Sarraová
|
6–4, 6–3 |
| 4. | červenec 2018 | Versmold, Německo | W60 | antuka |  Laura Siegemundová
|
5–7, 6–1, 6–3 |
| 5. | září 2019 | Montreux, Švýcarsko | W60 | antuka | Julia Grabherová
|
6–2, 6–3 |
| 6. | květen 2023 | Madrid, Španělsko | W100 | antuka | Sara Sorribesová Tormová
|
6–2, 6–3 |
| 7. | říjen 2024 | Cornellà de Llobregat, Španělsko | W100 | tvrdý | Arantxa Rusová
|
6–2, 6–0 |
Čtyřhra (1 titul)
[editovat | editovat zdroj]| č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2016 | Antalya, Turecko | W10 | antuka |  Berfu Cengizová
|
Tayisiya Mordergerová Yana Mordergerová
|
6–4, 6–4 |
Finále na juniorce Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 2016 | French Open | antuka | Paula Arias Manjónová
|
Olesja Pervušinová Anastasija Potapovová
|
3–6, 6–3, [10–8] |
| Vítězka | 2017 | Wimbledon | tráva | Kaja Juvanová
|
Caty McNallyová Whitney Osuigweová
|
6–4, 6–3 |
| Vítězka | 2017 | US Open | tvrdý |  Marta Kosťuková
|
Lea Boškovićová  Wang Si-jü
|
6–1, 7–5 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. října 2024
- ↑ Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-07-2018. (srbsky)
- ↑ a b Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 28. října 2024
- ↑ Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 28. října 2024
- ↑ BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Danilovic beats Dolehide in Guangzhou to end six-year title drought. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Danilovičová po šesti letech vyhrála turnaj WTA. V Guangzhou slaví poprvé na tvrdém povrchu. TenisPortal.cz [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Danilovićová na Wikimedia Commons - Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Olga Danilovićová na X (dříve Twitteru)
