Linie následnictví belgického trůnu
(přesměrováno z Následnictví belgického trůnu)
Následnictví belgického trůnu užívá od roku 1991 nově rozšířeného systému absolutní rovné primogenitury. Od vzniku moderního belgického státu v roce 1830 až do roku 1991 platilo jako následnický řád v Belgii salické právo pro potomky krále Leopolda I.
Podle absolutní rovné primogenitury je dědicem trůnu nejstarší (prvorozený) potomek předchozího krále a královny bez ohledu na pohlaví. Toto ale platí pouze pro potomky krále Alberta II. Pro potomky předchozích panovníků v ženské linii tato změna neplatí.
Současná linie následnictví[editovat | editovat zdroj]
Linie následnictví belgického trůnu je následující:
JV král Leopold I. (1790–1865)
- JV král Leopold II. (1835–1909)
- JKV Filip, hrabě flanderský (1837–1905)
- JV král Albert I. (1875–1934)
- JV král Leopold III. (1901–1983)
- JV král Baudouin I. (1930–1993)
- JV král Albert II. (*1934)
JV král Filip I. (*1960)
- (1) JKV Elisabeth, vévodkyně brabantská (*2001)
- (2) JKV princ Gabriel (*2003)
- (3) JKV princ Emmanuel (*2005)
- (4) JKV princezna Eléonore (*2008)
- (5) JC&KV arcivévodkyně Astrid (*1962)
- (6) JC&KV arcivévoda Amedeo (*1986)
- (7) JC&KV arcivévodkyně Anna Astrid (*2016)
- (8) JC&KV arcivévoda Maximilián (*2019)
- (9) JC&KV arcivévodkyně Alix (*2023)
- (10) JC&KV arcivévodkyně Maria Laura (*1988)
- (11) JC&KV arcivévoda Joachim (*1991)
- (12) JC&KV arcivévodkyně Luisa Maria (*1995)
- (13) JC&KV arcivévodkyně Laetitia Maria (*2003)
- (6) JC&KV arcivévoda Amedeo (*1986)
- (14) JKV princ Laurent (*1963)
Mužští potomci princezny Astrid a jejího manžela Lorenze Rakouského-Este jsou v linii následnictví na zrušené trůny Česka, Uherska, Chorvatska a především Modeny.
