Mošovce

Mošovce
	Kaštel v Mošovcích
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°54′34″ s. š., 18°53′15″ v. d.
Nadmořská výška	495 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Turčianske Teplice
Tradiční region	Turiec
	Mošovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	58,09 km²
Počet obyvatel	1 343 (31.12.2017)
Hustota zalidnění	23,1 obyv./km²
Etnické složení	Slováci
Správa
Status	obec
Starosta	Elena Krajčová
Vznik	1233 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.mosovce.sk
E-mail	mosovce@mosovce.sk
Telefonní předvolba	043
PSČ	038 21
Označení vozidel (do r. 2022)	TR
NUTS	512460
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mošovce jsou obec na Slovensku v okrese Turčianske Teplice.

Historie

Mošovce patří k největším turčanským obcím. Jejich bohatou historii dokládá nejen množství zachovaných pamětihodností, nýbrž i fakt, že své dějiny píší již více než 770 let. První písemnou zmínkou o obci Mošovce je donační listina krále Ondřeje II. z roku 1233.

Původně byly Mošovce složené ze dvou sídel: První, Machyuch, se rozkládalo na místě dnešního Starého radu a druhé, Terra Moys, které dalo městečku i své dnešní jméno, stálo tam, kde dnešní Vidrmoch. Právě z tohoto druhého názvu znamenajícího Země Mojšova se dnes odvozuje, že obec v dávných časech patřila jistému Mojšovi, což by mohlo být zkrácenou podobou složeného slovanského jména Mojtěch, podobného typu jako Vojtěch nebo Mojmír. Historicky se pak název vyskytoval v mnoha variantách, od Mossovych, Mosocz, Mossowecz, villa regia Mayos alio nomine Mossovych, oppidioum Mayus sue Mosocz, Mosocz olim Mayus až po dnešní Mošovce.

Osobitou prastarou součástí Mošovců je i bývalá osada Chornukov, jejíž jméno se zachovalo v dnešní podobě Čerňakov. Další částí obce je osada Mazan.

Mošovce se rozvíjely nejprve jako královská osada se svobodnou advokací, od poloviny 14. století jako výsadní městečko podřízené královskému hradu Blatnica. Roku 1527 se dostaly do rukou rodu Révayů, který téměř 400 let potlačoval mošovská městská práva.

V minulosti byly Mošovce významným řemeslnickým střediskem Turce. Řemeslná výroba dosáhla velkého rozmachu: v městečku působilo kolem 15 cechů, nejdéle se pak udržel cech obuvníků a nejslavnější cech kožešníků. Dnešní Mošovce je možno charakterizovat jako významnou rekreační oblast s množstvím pozoruhodností.

Příroda

Mošovce mají skutečně jedinečné okolí. Komplex historických alejí a zeleně vytváří esteticky působivou mozaikovitě rozčleněnou krajinu, citlivě navazující na lesní komplexy Velké Fatry s vrcholy Tlstá, Ostrá a Drienok. Toto pohoří patří k turisticky nejpřitažlivějším pohořím na Slovensku. Vápence a dolomity fantastických tvarů, nepopsatelné krásy Gaderské, Blatnické a jiných dolin přitahují obdivovatele přírodních krás ze široka daleka.

Mošovcemi protéká říčka Mošovka, která se v obci dělí na dvě ramena: hlavní rameno a tzv. Horní Potok, který v minulosti sloužil na pohon mlýnského kola.

Na severním okraji obce, při části Čerňakov, se nachází soustava mošovských rybníků napájených potokem Čierna Voda, kdysi patřících pod révayovské panství, dnes sloužících zejména k chovu pstruhů.

Pamětihodnosti

Ze stavebních památek si zaslouží pozornost zejména rokokově–klasicistní kaštel ze druhé poloviny 18. století s rozsáhlým anglickým parkem. Dalšími zajímavostmi obce jsou: památné místo rodného domu Jána Kollára, novogotický Kostel nejsvětější trojice postavený na místě starého kostela s cenným oltářem, evangelický kostel z roku 1784, novogotická kaple, secesní skleník a pavilon z roku 1800.

Demografie

Podle sčítání obyvatel z roku 2001 měla obec 1 380 obyvatel, co potvrzuje mírný pokles populace za posledních 7 let ve výši 4,7%. 98. 62% z nich byli Slováci, 0.72% Češi a 0.14% Maďaři. Náboženské složení bylo z 54.78% evangelické, 30.36% římskokatolické a 12.97% obyvatel nemělo žádnou náboženskou příslušnost.

Duchovní kultura a tradice lidové kultury

Z Mošovců pochází mnoho významných osobností, z nichž nejznámější jsou hudební skladatel Frico Kafenda (1883–1963), spisovatelka Anna Lacková-Zora (1899–1988), literární kritik, historik a básník Štefan Krčméry (1892–1955), barokní dramatik Júr Tesák Mošovský, nebo zakladatel dobrovolného požárního sboru na Slovensku – Miloslav Schmidt.

Nejvýznamnějším z rodáků je velký básník Slovanů, filosof a evangelický kazatel Ján Kollár (1793–1852), který svou básnickou skladbou Slávy dcera nesmrtelně vstoupil nejméně do dvou národních literatur, české a slovenské. Slávy dcera působila na tehdejší i pozdější pokolení národovců a vlastenců jako východisko i motiv zároveň. V originálu i v překladech pronikla i do širšího slovanského a neslovanského světa a navěky proslavila svého tvůrce.

Kromě toho se v obci narodily, resp. tu působily i následující osobnosti:

Izák Abrahamides – spisovatel a náboženský buditel
Dušan Čajka – lékař a organizátor lékařství na Slovensku
Ján Emanuel Dobrucký – lužickosrbský národní buditel a básník
Rudolf Fraštacký – obchodník, politik, podpředseda Sboru pověřenců a člen odboje
Dušan Jamriška – důstojník a účastník SNP
Daniel Krman – spisovatel a překladatel
Daniel Láni – církevní spisovatel
Eliáš Láni – básník a spisovatel
Gregor Láni – evangelický církevní hodnostář a spisovatel
Viliam Lenčo – pedagog
Karol Lilge – národní buditel a spisovatel
Matej Lochman – kněz a kronikář
Matej Miškóci – národní buditel a pedagog
Matej Polereczky – důstojník účastnící se Rákoczyho povstání
Ján Sturmayr – architekt
Ján Šikura – historik
Ondrej Šoltýs – encyklopedista
Samuel Štarke – národní buditel
Jozef Tatár – spisovatel a učitel
Ladislav Zgúth – národní buditel a redaktor

Život obce

V obci se nachází také Sdružená střední škola zemědělská a rybářská, patřící k mála svého druhu v Evropě. Tradiční Mošovský michalský jarmok, který se koná vždy začátkem října, je jednou z největších podobných událostí na Slovensku. Při novoročním ohňostroji a klasickém stavění májí za zmínku stojí i hasičský ples pořádaný při příležitosti oslav masopustu spojených s pochodem masek. V minulosti, až do začátku 90. let minulého staletí, se v obci každoročně konal i půlmaraton s názvem Běh SNP. Kromě toho se v Mošovcích koncem srpna již od roku 1977 pořádá Volejbalový turnaj o pohár ŠRZ Drienok – největší amatérský volejbalový turnaj na Slovensku s účastí kolem 90 týmů. Ve stejném období se také uskutečňuje slavnostní kladení věnců k památníku Slovenského národního povstání.

Obec Mošovce uzavřela družební spolupráci s následujícími obcemi:

Ekonomika obce

Až do začátku 90. let v obci působila továrna na zpracování kožešin a navazující kožešnický průmysl. Později se obyvatelstvo přeorientovalo na poskytování služeb souvisejících s cestovním ruchem (využívají se termální prameny a okolní příroda), potravinářský průmysl (pekařské zařízení), oblast stavebnictví (výroba betonových prefabrikátů, montovaných domů i tradiční stavebnictví) a rybářství (mošovské rybníky). Význam si dosud stále udržuje i zemědělství, na důležitosti nabývá lesnictví.

Je ale nutno zdůraznit, že funkce obce je stejně převážně residenční a většina ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíždí za prací do nedalekých Turčianských Teplic nebo Martina.

Fotografie

Evangelický kostel v Mošovcích
Kostel Nejsvětější Trojice v Mošovcích
Neogotická kaple, později mauzoleum, dnes muzeum v Mošovcích
Originální architektura domů v Mošovcích
Panoráma Mošovců

Odkazy

Související články

Reference

↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-07-01]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Peter Košík je v seznamu. Dostupné online.

Literatura

BEŇOVSKÝ, J. a kol.: Mošovce v premenách času. Martin: Osveta, 1984. 304 s.
LIPPAN, M. a kol.: Mošovce. Banská Bystrica: Stredoslovenské vydavateľstvo, 1971. 405 s.
REŤKOVSKÝ, P.: Turistický sprievodca po mošovských pamätihodnostiach. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2004. 36 s., ISBN 80-969156-0-6
TATÁR, J.: Mošovce v historickej, kultúrnej a prírodnej mozaike. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2003. 124 s., ISBN 80-968976-0-8
TATÁR, J.: Živý poklad (Povesti z Mošoviec). Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 1994. 64 s. ISBN 80-967232-0-0

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mošovce na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Turistický průvodce
Informace o Mošovcích
Drienok

[1] Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-07-01]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)

[2] Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Peter Košík je v seznamu. Dostupné online.

[1]

[2]