Frico Kafenda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frico Kafenda
Frico Kafenda.jpg
Narození 2. října 1883 nebo 3. října 1883
Mošovce
Úmrtí 3. září 1963 (ve věku 79 let)
Bratislava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frico Kafenda (2. listopadu 1883, Mošovce, Uhersko3. září 1963, Bratislava) byl slovenský hudební skladatel a pedagog. Mezi jeho žáky ve hře na klavír patřil i slovenský hudební skladatel Eugen Suchoň.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po studiích působil v Německu jako dirigent, nicméně po první světové válce se vrátil na Slovensko. Pokusil se napsat slovenskou národní operu, ale kvůli propuknuvší druhé světové válce zůstalo jeho dílo nedokončeno. Narukoval a padl do ruského zajetí, kde skicoval budoucí Smyčcové kvarteto G dur, které je zobrazením jeho osobních zážitků ze zajateckého života. Po 1. světové válce se vrátil na Slovensko a stal sa jednou z vedoucích osobností hudebního života. Byl ředitelem Hudební školy v Bratislavě, byl jmenován lektorem hudby na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Složil cyklus Tři mužské sbory (Išli hudci horou, Sedemdesiat sukieň mala). Poslední z jeho písní je Pieseň vďaky na Plávkova slova, kde vyjadřuje pocity radosti nad vítězným ukončením války. Zemřel v roce 1963 v Bratislavě.

Asanovaný rodný dům Frice Kafendy v Krčméryho ulici

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frico Kafenda na slovenské Wikipedii.