Ljudmila Samsonovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ludmila Samsonovová)
Ljudmila Samsonovová
Людмила Самсонова
Samsonovová v kvalifikaci Wimbledonu 2019
StátItálieItálie Itálie (2014–2018)
RuskoRusko Rusko (2013–2014, 2018–)
Datum narození11. listopadu 1998 (25 let)
Místo narozeníOleněgorsk, Rusko[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 446 107 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů283–180
Tituly4 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (27. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021, 2022, 2023)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon4. kolo (2021)
US Open4. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů48–51
Tituly1 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (12. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2023)
US Open1. kolo (2021, 2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230615a15. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljudmila Samsonovová (rusky: Людмила Дмитриевна Самсонова, Ljudmila Dmitrijevna Samsonova11. listopadu 1998 Oleněgorsk) je ruská profesionální tenistka, která v letech 2014–2018 reprezentovala Itálii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2023 na 12. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 40. místě. V Římě ji trénuje Alessandro Dumitrache. Dříve tuto roli plnil Alessandro Piccari.[3][1]

V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 pražským finálovým turnajem. Ve finále proti Švýcarsku získala rozhodující bod výhrou nad Bencicovou. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–0 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2013, když na turnaji v chorvatském Umagu s dotací 10 tisíc dolarů zasáhla s Italkou Giulií Bruschiovou do čtyřhry. V úvodním kole podlehly maďarsko-českému páru Agnes Buktaová a Barbora Krejčíková. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během června 2014 na římské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů, do níž obdržela divokou kartu. Ve finále přehrála osmou nasazenou Švýcarku Tess Sugnauxovou ze sedmé světové stovky.[5][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Italka Martina Di Giuseppeová, Američanka Sachia Vickeryová a stá osmnáctá hráčka žebříčku Marie Bouzková. V úvodním kole pařížské dvouhry však nenašla recept na světovou čtyřiadvacítku Donnu Vekićovou z Chorvatska. Zároveň se jednalo o její první start ve dvouhře okruhu WTA Tour. Další týden nestačila na travnatém Nature Valley Open 2019 v Nottinghamu na Švýcarku Viktoriji Golubicovou. Přestože zvládla první dvě utkání wimbledonské kvalifikace 2019, do hlavní soutěže ji nepustila Belgičanka Yanina Wickmayerová.[5]

Na turnaji ITFPoitiers prohrála v roce 2019 finále se Stojanovićovou

Do premiérového čtvrtfinále i semifinále na túře WTA postoupila z kvalifikace na antukovém Palermo Ladies Open 2019. Po výhře nad Francouzkou Fionou Ferrovou ji mezi poslední čtveřicí singlistek vyřadila Švýcarka z deváté desítky klasifikace Jil Teichmannová. Na lednovém Brisbane International 2020 z kategorie Premier vyhrála kvalifikační zápasy včetně střetnutí s třicátou sedmou ženou pořadí Kristinou Mladenovicovou.[6] Na úvod brisbanské dvouhry pak poprvé zdolala členku elitní světové třicítky, Američanku Sloane Stephensovou[7] a poté prohrála se sedmou ženou žebříčku Petrou Kvitovou.[8] Po výhře v melbournském kvalifikačním kole proti Wang Si-jü debutovala ve dvouhře Australian Open 2020.[9] Z prvního utkání však odešla poražena od Lotyšky Jeļeny Ostapenkové, když se dopustila dvaceti čtyř nevynucených chyb.[10] V utkání také zahrála nejrychlejší podání v ženské části probíhajícího ročníku grandslamu.[11] Přes Tímeu Babosovou pronikla do hlavní soutěže únorového St. Petersburg Ladies Trophy 2020. V úvodním kole nestačila na další kvalifikantku a ruskou světovou stovku Anastasiji Potapovovou.[12] Po pětiměsíčním koronavirovém přerušení sezóny vypadla ve druhé fázi srpnového Palermo Ladies Open 2020 a na Prague Open 2020 nezvládla kvalifikační klání s žebříčkově hůře postavenou Švýcarkou Leonií Küngovou. Newyorská premiéra na US Open 2020 znamenala vyřazení s pozdější bulharskou čtvrtfinalistkou Cvetanou Pironkovovou.[5]

V srpnu 2022 získala druhý a třetí singlový titul v soutěžích, které odehrála po sobě. Ve čtvrtfinále první z nich, na washingtonském Citi Open, porazila podruhé v kariéře členku první světové desítky, Britku Emmu Raducanuovou. Po hladké výhře nad šťastnou poraženou kvalifikantkou Wang Si-jü pak prošla do finále. V něm zdolala o čtrnáct let starší Estonku Kaiu Kanepiovou po třísetovém průběhu a navázala na vyhraný vzájemný duel z Wimbledonu 2021.[13] V závěru srpna pak triumfovala na clevelandském Tennis in the Land, když v závěrečném utkání proti běloruské turnajové sedmičce Aljaksandře Sasnovičové ztratila jen čtyři gamy. Celou soutěží prošla bez ztráty sady a v odehrané části sezóny se stala sedmou šampionkou s více než jednou trofejí.[14]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0–2 D; 1–0 Č)
WTA 500 (2–1 D)
WTA 250 (2–0 D)

Dvouhra: 7 (4–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. června 2021 Berlín, Německo tráva Švýcarsko Belinda Bencicová 1–6, 6–1, 6–3
Vítězka 2. 7. srpna 2022 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Estonsko Kaia Kanepiová 4–6, 6–3, 6–3
Vítězka 3. 27. srpna 2022 Cleveland, Spojené státy tvrdý   Aljaksandra Sasnovičová 6–1, 6–3
Vítězka 4. 25. září 2022 Tokio, Japonsko tvrdý Čína Čeng Čchin-wen 7–5, 7–5
Finalistka 1. 12. února 2023 Abú Zabí, Spojené arabské emiráty tvrdý Švýcarsko Belinda Bencicová 6–1, 6–7(8–10), 4–6
Finalistka 2. 13. srpna 2023 Montréal, Kanada tvrdý USA Jessica Pegulaová 1–6, 0–6
Finalistka 3. 8. října 2023 Peking, Čína tvrdý Polsko Iga Świąteková 2–6, 2–6

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. února 2023 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Veronika Kuděrmetovová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
6–4, 6–7(4–7), [10–1]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 11 (4–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. červen 2014 Řím, Itálie antuka Švýcarsko Tess Sugnauxová 6–2, 2–6, 6–4
Vítězka 2. listopad 2016 Solarino, Itálie koberec (h) Nizozemsko Kelly Versteegová 3–6, 6–0, 6–1
Finalistka 1. březen 2017 Mâcon, Francie tvrdý (h) Francie Mallaurie Noëlová 5–7, 2–6
Finalistka 2. květen 2017 Pula, Itálie antuka Chile Fernanda Britová 3–6, 3–6
Finalistka 3. prosinec 2017 Hammámet, Tunisko antuka Rusko Darja Lodikovová 6–7(8–10), 4–6
Finalistka 4. březen 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Bulharsko Džulija Terzijská 7–6(7–4), 0–6, 6–7(4–7)
Finalistka 5. červen 2018 Padua, Itálie antuka Francie Fiona Ferrová 5–7, 3–6
Vítězka 3. srpen 2018 El Espinar, Španělsko tvrdý Turecko Başak Eraydınová 6–2, 6–0
Vítězka 4. září 2018 Saint-Malo, Francie antuka Ukrajina Katarina Zavacká 6–0, 6–2
Finalistka 6. říjen 2019 Vienne, Francie tvrdý (h) Srbsko Nina Stojanovićová 2–6, 6–7(2–7)
Finalistka 7. říjen 2020 Remeš, Francie tvrdý (h) Francie Océane Dodinová 4–6, 2–6

Čtyřhra (2 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. září 2015 Pula, Itálie antuka Itálie Bianca Turatiová Belgie India Maggenová
Švýcarsko Tess Sugnauxová
6–4, 6–2
2. srpen 2016 Tarvisio, Itálie antuka Itálie Chiara Quattroneová Itálie Angelica Moratelliová
Itálie Anna-Giulia Remondinová
3–6, 6–4, [10–6]

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky Výsledek
Vítěz 1. 6. listopadu 2021 Billie Jean King Cup
Praha, Česko
tvrdý (h) Anastasija Pavljučenkovová
Darja Kasatkinová
Veronika Kuděrmetovová
Jekatěrina Alexandrovová
Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
2–0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liudmila Samsonova na anglické Wikipedii.

  1. a b Ljudmila Samsonovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  2. a b Ljudmila Samsonovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  3. Liudmila Samsonova Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ljudmila Samsonovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  5. a b c Liudmila Samsonova Matches | Past Tournaments & More – WTA Official [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mladenovic vs. Samsonova | Qualifying Brisbane International 2020 [online]. Women's Tennis Association [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Osaka, Kvitova win openers in Brisbane [online]. ausopen.com [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Brisbane: Osaka survives, Barty stunned [online]. ausopen.com [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Trevisan beats Bouchard in Australian Open qualifying to make Slam debut [online]. Women's Tennis Association [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MARTINEZ, Rudy. Australian Open 2020: Jelena Ostapenko wins against Ludmilla Samsonova [online]. www.sportskeeda.com, 2020-01-21 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MELBOURNE, Stuart Fraser, Tennis Correspondent. Australian Open: Coco Gauff is a fast learner who fears no one. www.thetimes.co.uk. Dostupné online [cit. 2020-08-14]. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  12. Focused Potapova primed for St. Petersburg breakthrough [online]. Women's Tennis Association [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Samsonova triumphs in Washington for second career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-07 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Samsonova wins second straight title, 10th straight match in Cleveland. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]