Přeskočit na obsah

Loučenská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Loučenská hornatina
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova

Nejvyšší bod993 m n. m. (Jelení hora)
Rozloha805 km²

Nadřazená jednotkaKrušné hory
Sousední
jednotky
Klínovecká hornatina
Děčínské stěny
Chomutovsko-teplická pánev
Doupovské hory
Podřazené
jednotky
Přísečnická hornatina
Bolebořská vrchovina
Rudolická hornatina
Novoveská hornatina
Flájská hornatina
Cínovecká hornatina
Nakléřovská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Horninyfylit, svor, pararula, ortorula, žula, ryolit, ignimbrit
Povodív ČR: Bílina, OhřeLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIIA-2B
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučenská hornatina je jeden ze dvou geomorfologických podcelků Krušných hor. Její severní hranice sleduje hranici s Německem, na jihu je oddělena od prostoru Podkrušnohorských pánví tzv. Krušnohorským zlomem. Na západě hraničí s Klínoveckou hornatinou, přibližně v linii PerštejnČeské Hamry a na východě končí Nakléřovským průsmykem, který ji odděluje od Děčínské vrchoviny.

Zatímco jižní svahy pokrývají především zachovalé bučiny, smrkové porosty na hřebenu vinou neúnosného emisního zatížení z elektráren v podhůří většinou odumřely. Nyní probíhá jejich nákladná obnova. Důležitou složku zdejší přírody tvoří rašeliniště vrchovištního typu (např. NPR Novodomské rašeliniště).

Pro Loučenskou hornatinu je charakteristické, že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Jelení hora (993 m),[1] ale pojmenována byla podle Loučné (956 m). Další významné body: Medvědí skála (923 m), Jedlová (853 m), Střelná (868 m), Stropník (856 m), Bouřňák (869 m), Pramenáč (910[2] m), Komáří hůrka (808 m) a Špičák u Krásného Lesa (723 m). Celá hornatina má podobu náhorní plošiny, nad níž vystupují ojedinělé vrcholy, a od pánve je oddělená výrazným svahem, dosahujícím místy až 500 metrového převýšení.

Geomorfologické členění

[editovat | editovat zdroj]

Loučenská hornatina (v členění Jaromíra Demka označená jako IIIA-2B) se dělí na okrsky pojmenované podle sídelních útvarů:

  1. Přísečnická hornatina
  2. Rudolická hornatina
  3. Novoveská vrchovina
  4. Flájská hornatina
  5. Cínovecká hornatina
  6. Nakléřovská vrchovina
  7. Bolebořská vrchovina

Podrobné dělení včetně podokrsků je vidět v následující tabulce:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116–117. 
  2. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.