Lancia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lancia
Logo
Právní forma S.p.A.
Založeno 1906
Zakladatel Vincenzo Lancia
Sídlo Turín
Oblast výroby automobilový průmysl
Mateřská společnost Fiat Group Automobiles
Majitel Fiat Chrysler Automobiles
Oficiální web www.lancia.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lancia je italská automobilka založená v roce 1906 v Turíně, pod názvem Lancia & C. Fabrica Automobili.

Lancia Fulvia (IAA 2003)

Jejími zakladateli byli Vincenzo Lancia a Claudio Fogolin. Patří mezi nejstarší výrobce automobilů na světě. Je známá jako propagátor technických inovací[1] (například jako první vyráběla vozy se samonosnou karosérií), má také velmi dlouhou historii v závodech rallye. Od roku 1969 je součástí koncernu FIAT. Tak jako většina italských automobilek vyráběla i Lancia nákladní a užitková vozidla, autobusy, trolejbusy a vozidla pro armádu, a to až do roku 1975, kdy tato část výroby přešla do firmy IVECO taktéž vlastněné Fiatem. V dnešní době Lancia vyrábí jen osobní vozy Ypsilon.

Autorem firemního znaku byl hrabě Carlo Biscaretti di Ruffia.

Lancia a prominenti[editovat | editovat zdroj]

Vozy slavné a luxusní italské značky byly velmi populární u celebrit jako Caruso, Greta Garbo, Gloria Swanson, Ernest Hemingway, Gary Cooper nebo Max Schmeling. Automobily této značky vlastnili také závodníci Tazio Nuvolari a Mike Hawthorn nebo výrobce letadel Anthony Fokker. V roce 1923 si Franz Kafka zapsal do svého deníku dojmy z inzerátu na automobil Lancia. Vídeňský architekt Adolf Loos ve stejném roce navrhl vůz na bázi automobilu Lancia. Erich Maria Remarque uprchl ve svém voze Lancia Dilambda společně s Marlene Dietrichovou a její dcerou z Německa do Francie a automobilu později věnoval i povídku.

Albert Speer vlastnil bílý sportovní vůz Lancia,[2] stejně jako podnikatel a inženýr Robert Blohm, jemuž červená Lancia „splnila jeho životní sen“. Bavorský princ Konstantin, který svůj vůz Lancia Dilambda Cabriolet používal ještě po druhé světové válce, o něm prohlásil, že: „je to auto mého života“[3] Popularita mezi celebritami neutrpěla ani v poválečném období, kupé a kabriolety značky vlastnili a užívali Gregory Peck, Audrey Hepburnová, Jean-Paul Belmondo, Brigitte Bardot či Marcello Mastroianni. Vlastní tvorbou na bázi vozů se zabývali i karosáři jako Elio Zagato a Battista Pininfarina či průmyslový designér Raymond Loewy. Ačkoliv Juan Manuel Fangio převážně závodil s vozem Mercedes-Benz, v roce 1956 zvítězil s monopostem Lancia-Ferrari D50 a i soukromě používal automobil značky Lancia, což i sám ztvárnil ve filmu „Fangio“.[4]


Modely[editovat | editovat zdroj]

Osobní automobily[editovat | editovat zdroj]

1908–1945[editovat | editovat zdroj]

Lancia Lambda
Lancia Dilambda
  • Lancia Alfa 18/24HP (1908)
  • Lancia Dialfa 18HP (1908)
  • Lancia Beta 15/20HP (1909)
  • Lancia Gamma 20HP (1910)
  • Lancia Delta 25/30HP (1911)
  • Lancia Eta 35/50HP (1912)
  • Lancia Didelta 30HP (1912)
  • Lancia Zeta 12HP (1912)
  • Lancia Theta 35HP (1914)
  • Lancia Kappa 35HP (1919)
  • Lancia Dikappa (1921)
  • Lancia Trikappa 40HP (1922)
  • Lancia Lambda (1922)
  • Lancia Dilambda (1929)
  • Lancia Astura (1931) – jméno podle hradu Torre Astura
  • Lancia Artena (1931–1940) – jméno podle obce Artena
  • Lancia Augusta (1933–1937) – jméno podle Via Augusta
  • Lancia Aprilia (1937–1938) – jméno podle města Aprilia
  • Lancia Ardea (1939–1951) – jméno podle obce Ardea

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Lancia Appia
Lancia Fulvia Sport 1.3 Zagato II (1971)

Současné modely[editovat | editovat zdroj]

Historické dodávky[editovat | editovat zdroj]

  • Lancia Beta / Lancia Beta Diesel
  • Lancia Jolly
  • Lancia Superjolly

Historické nákladní automobily[editovat | editovat zdroj]

Lancia Esadelta C
  • Lancia Eta (osobní vůz s ložnou plochou)
  • Lancia Jota (1915)
  • Lancia Dijota (1915)
  • Lancia Trijota (1921)
  • Lancia Tetrajota (1921)
  • Lancia Pentajota (1924)
  • Lancia Esajota
  • Lancia Eptajota (1927)
  • Lancia Omicron
  • Lancia Ro (1932)
  • Lancia Ro-Ro (1935)
  • Lancia 3Ro (1938)
  • Lancia EsaRo (1941)
  • Lancia E 290 (1941) jediný vyrobený elektrický nákladní automobil, po roce 1949 opět přestavěný na pohon spalovacím motorem
  • Lancia 6Ro (1947)
  • Lancia Esatau (1950–1968)
  • Lancia Beta / Lancia Beta Diesel
  • Lancia Esatau B (1955)
  • Lancia Beta Diesel (1959) Lancia Beta 190, s kompresorem plněným dvoutaktním vznětovým dvouválcem
  • Lancia Esadelta B (1959)
  • Lancia Esadelta C (1969)
  • Lancia Esagamma (1968)

Historické autobusy[editovat | editovat zdroj]

  • Lancia Trijota
  • Lancia Tetrajota
  • Lancia Omicron
  • Lancia Ro
  • Lancia Esatau
  • Lancia Esagamma

Trolejbusy[editovat | editovat zdroj]

  • Lancia Esatau V11

Historická vojenská vozidla[editovat | editovat zdroj]

  • Lancia IZ (1912), pancéřovaný vůz
  • Lancia 3Ro (1939), nákladní automobil
  • Lancia EsaRo (1942), nákladní automobil
  • Lancia Lince (Rys) (1942), pancéřovaný - kopie vozu Daimler Dingo MK I
  • Lancia 6Ro (1948), nákladní automobil
  • Lancia CL51 (Z 20) (1954), transportér
  • Lancia TL51 (Z 30) (1954), nákladní automobil

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lancia na špici pokroku, Autorevue.cz, 2016-10-10
  2. Otto Skorzeny: Meine Kommandounternehmen. 1981, s. 215.
  3. Ulf Geyersbach: »… und so habe ich mir denn ein Auto angeschafft.« Schriftsteller und ihre Automobile. s. 86
  4. Berufliches: Juan Manuel Fangio. Der Spiegel [online]. 1970-11-23, roč. 1970, čís. 48 [cit. 2015-02-10], s. 252. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]