Skupina FIAT

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z FIAT)
Skočit na: Navigace, Hledání
FIAT GROUP

Logo
Právní forma akciová společnost
Založeno Italské království 11. července 1899, Turín
Zakladatel Giovanni Agnelli
Sídlo Turín, Itálie Itálie
Klíčoví lidé John Elkann, prezident
Sergio Marchionne, CEO
Oblast činnosti strojírenský
Obrat 59.4 miliard € (2008)[1]
Výsledek hospodaření 3.0 miliard € (2008)[1]
Zaměstnanci 198 348[1]
Majitel Exor
Dceřiné společnosti

Fiat Group Automobiles
Ferrari
Iveco
Maserati
CNH[zdroj?]
Itedi
Fiat Powertrain Technologies
Magneti Marelli
Teksid

Comau[2]
Oficiální web www.fiatgroup.com
ISIN IT0001976403
Zánik 12. října 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fiat Group (oficiální název: Fiat S.p.A.[3], původně zkratka z Fabbrica Italiana Automobili Torino) je strojírenský koncern se sídlem v Itálii. Vyrábí osobní i nákladní automobily, autobusy, zemědělské a stavební stroje nebo zařízení do továren.[zdroj?] Působí také na mediálním a finančním trhu. V historii vyráběl i letadla a vlaky. Vlastní 633 společností a asi třetinu svých aktivit provozuje přímo v Itálii.[1] Patří mezi 100 světových společností s největším obratem.[4]

Firmy[editovat | editovat zdroj]

Automobily[editovat | editovat zdroj]

Automobil Fiat 500
Autobus Irisbus Citelis 12m

Zemědělské a stavební stroje[editovat | editovat zdroj]

Součástky[editovat | editovat zdroj]

Média[editovat | editovat zdroj]

  • 100% La Stampa - nakladatelství a stejnojmenný deník
  • Itedi - nakladatelství

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Podíly v menších firmách a menšinové podíly v bankách a mediálních společnostech.

Vlastníci[editovat | editovat zdroj]

Tradičním a hlavním vlastníkem byla rodina Agnelli. Ta dodnes drží 30,5% akcií[1] a má významné slovo ve vedení firmy. Akcie společnosti jsou obchodovány na burzách v Miláně, Paříži a Frankfurtu.

V roce 2000 došlo k dohodě o partnerství s americkým koncernem General Motors, díky jejíž finanční stránce Fiat získal akcie GM (5,1 %) a GM pak akcie automobilové divize Fiatu (20 %). Součástí dohody byla i opce na nákup zbytku akcií automobilové divize Fiatu.[5] GM této možnosti nevyužil a dohoda byla zrušena v roce 2005.

V dubnu 2009 společnost uzavřela dohodu o partnerství s bankrotující americkou automobilkou Chrysler, podle které v ní mimo jiné získala 20 % podíl s možností nárůstu až na 51 %.[6]

Dřívější majetek a licence[editovat | editovat zdroj]

ETR 401, Pendolino první generace

VAZ[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 společnost prodala licenci na výrobu vozidel do Sovětského svazu, kde v Sovětském Rusku ve městě Togliatti vznikla nová továrna na výrobu vozů značky Žiguli pod označením VAZ (Volžskij avtomomobilnyj zavod) odvozených z modelu 124. Dnes se v továrně vyrábí i vozy značky Volga (česky : Volha).

FIAT Ferroviaria[editovat | editovat zdroj]

Dnes už není součástí koncernu. Patří francouzskému výrobci vlaků TGV Alstomu. Od roku 1969 vyrábí vlaky typu Pendolino.

FIAT Avio[editovat | editovat zdroj]

Letecká továrna.

Přehrada Kariba[editovat | editovat zdroj]

Přehrada Kariba v Zimbabwe postavená roku 1956 na řece Zambezi byla tou dobou největší na světě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Fiat Group - Annual Report, Consolidated and Statutory Financial Statements
  2. http://www.fiatgroup.com/en-us/group/structure/pages/default.aspx
  3. http://www.fiatgroup.com/en-us/footer/pages/companydata.aspx
  4. Forbes - The Global 2000
  5. eironline - General Motors and Fiat SpA form alliance
  6. Reuters - Chrysler files for bankruptcy; inks Fiat deal