Přeskočit na obsah

Ladislav Janíček

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LL.M.
Ladislav Janíček (2020)
Ladislav Janíček (2020)
61. rektor VUT v Brně
Úřadující
Ve funkci od:
1. února 2022
PředchůdcePetr Štěpánek
13. kvestor VUT v Brně
Ve funkci:
1. září 2014 – 31. ledna 2022
PředchůdceVladimír Kotek
NástupceDaniela Němcová
8. a 10. kvestor Masarykovy univerzity
Ve funkci:
1. července 2003 – 31. srpna 2011
PředchůdceFrantišek Gale
NástupceJan Vitula
Ve funkci:
3. dubna 2012 – 31. srpna 2014
PředchůdceJan Vitula
NástupceMichal Sellner
Prorektor Masarykovy univerzity
Ve funkci:
1. září 2011 – 2. dubna 2012
Narození26. června 1964 (60 let)
Kutná Hora
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLucie Janíčková, roz. Schmidtová
Dětidva synové a jedna dcera
Alma materVUT v Brně
CommonsLadislav Janíček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Janíček (* 26. června 1964 Kutná Hora) je český manažer a vysokoškolský učitel, od února 2022 rektor Vysokého učení technického v Brně. V letech 2014 až 2022 byl kvestorem VUT v Brně, předtím působil jako kvestor Masarykovy univerzity (2003–2011 a 2012–2014) a prorektor pro ekonomiku Masarykovy univerzity (2011–2012).

Řídící funkce

[editovat | editovat zdroj]

V září 2014 se stal kvestorem Vysokého učení technického v Brně, kde převzal odpovědnost za řízení vnitřní správy a hospodaření univerzity[1], tedy zejména ekonomických, investičních, provozních a personálních agend s celkovým rozpočtem 4,5 mld Kč.[2] Jedním z prvních projektů v této funkci bylo převzetí řízení dostavby výzkumného centra CEITEC VUT v Brně (650 mil. Kč).[3][4] Své zkušenosti uplatňuje v pracovních skupinách a poradních orgánech MŠMT a České konference rektorů (ČKR). Aktuálně je za ČKR nominován jako člen pracovní skupiny k metodickému výkladu zákona o DPH při Ministerstvu financí ČR, působí v pracovní skupině ČKR pro projekty Evropských strukturálních fondů, kde zastupuje Klub kvestorů českých vysokých škol a dále pak v pracovní skupině ČKR pro metodiku identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur. Je nominován za ČKR do konzultační skupiny pro nový operační program pro oblast výzkumu a vzdělávání 2021–2027.

V předchozím období působil jako kvestor na Masarykově univerzitě, kam nastoupil 1. července 2003. Kromě hospodaření a vnitřní správy univerzity s ročním rozpočtem 6 mld Kč[5][6] řídil v letech 2003-2010 Program rekonstrukcí a výstavby objektů univerzity za 6,4 mld Kč, zejména projekt výstavby Univerzitního kampusu.[7] Řídil organizaci projektu a jeho financování, které pocházelo ze státního rozpočtu krytého zčásti úvěrem Evropské investiční banky (90 mil. €), z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity a z prostředků města Brna. Zasloužil se o zajištění dofinancování dopadu změny DPH na stavbu Univerzitního kampusu v roce 2004-2005 (1,3 mld Kč), jakož i zajištění krytí kurzových ztrát zahraničního úvěru.[8] Celkové náklady na stavbu Kampusu činily (v roce 2010) 5,159 miliardy korun (z toho sama Masarykova univerzita se na těchto nákladech podílela 34 %). Hlavní část výstavby byla realizována v letech 2004–2014.[9] Součástí Univerzitního kampusu se stala i sbírka uměleckých děl – soch umístěných v areálu, o jejichž pořízení a umístění se Ladislav Janíček taktéž zasloužil.[10][11] Kampusu byl udělen titul v soutěži Stavba roku 2011.[12]

Ladislav Janíček (2020)

Ve funkci kvestora Masarykovy univerzity zavedl centralizovanou organizaci veřejných zakázek a elektronické zadávání včetně DNS (dynamických nákupních systémů).[13] Řídil financování a podílel se na logistice výstavby výzkumné stanice Gregora Johanna Mendela Masarykovy univerzity v Antarktidě na Ostrově Jamese Rosse, která byla otevřena v roce 2006.[14] V rámci pokračující dostavby Univerzitního kampusu se podílel na přípravě a pod jeho vedením byl realizován projekt výstavby Středoevropského technologického institutu Ceitec, do něhož jsou zapojeny týmy z dalších vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR.[15] Dále řídil projekt rekonstrukce jezuitské koleje v Telči a její proměny v moderní Univerzitní centrum Telč 2009–2011. Šlo o největší projekt Finančních mechanismů EHP a Norska v rámci střední Evropy.[16]

V rámci Programu rekonstrukcí byl opraven areál Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici, dokončena rekonstrukce objektu Fakulty sociálních studií na ulici Joštově,[17] byla vystavěna nová část Pedagogické fakulty na Poříčí, Ekonomicko-správní fakulta upravila atrium a knihovnu a Právnická fakulta rekonstruovala rozsáhlé prostory v suterénu pro knihovnu. Zásadní rekonstrukce a dostavba se týkaly také Fakulty informatiky na Botanické ulici a areálu Filozofické fakulty na ulici Arne Nováka.[18] Během svého působení na Masarykově univerzitě nastavil systém projektového řízení, kdy Masarykova univerzita získala a úspěšně investovala v prvním období evropských strukturálních fondů 2008-2014 přes 9 mld. Kč na projekty investiční i neinvestiční a stala se tak nejúspěšnější vysokou školou v ČR.[19][20]

V září 2011 pak z pozice kvestora přešel na pozici prorektora pro ekonomiku Masarykovy univerzity, a to až do dubna 2012, kdy se vrátil do funkce kvestora Masarykovy univerzity, kterou vykonával do srpna 2014.[21]

V lednu 2022 jej prezident ČR Miloš Zeman jmenoval rektorem Vysokého učení technického v Brně, a to s účinností od 1. února 2022. Ve funkci tak vystřídal Petra Štěpánka.[22]

Akademická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Původně vystudoval letecké inženýrství (1989) – obor stavba letadel na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Vyučuje na Vysokém učení technickém v Brně, na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství Ekonomii a management letecké dopravy, na Masarykově univerzitě učí na Ekonomicko-správní fakultě Řízení ve veřejné správě - Strategické řízení a na Právnické fakultě Project Management, předmět Podniková strategie a právo, řízení rizik ve studiu LL.M.. Na Moravian Business School vyučuje v rámci studia MBA Strategické řízení, International Marketing and Management a Project Management.[23]

V letech 1994–2016 řídil přenos zahraničních kvalifikací do České republiky: MBA, MSc, MPA, LL.M. ve spolupráci s Nottingham Trent University a Liverpool John Moores University. Řídil studia MBA na Brno Business School Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, akreditaci LL.M. a MPA studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a ve spolupráci s Chartered Institute of Personnel and Development (CIPD) v Londýně akreditaci kvalifikace Certificate in Training Development na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze a Brno International Business School.[24] V letech 2000-2003 řídil na VUT v Brně projekt na vybudování mezinárodního vzdělávacího systému Evropského leteckého práva a Evropských leteckých předpisů JAR ve spolupráci s Joint Aviation Authorities v Hofddorpu, British Civil Aviation Authority, Úřadem pro civilní letectví ČR a Ministerstvem dopravy ČR. V letech 1998-2000 působil jako manažer Koordinační jednotky programu Phare pro distanční vzdělávání (Phare Multi-country Programme for Distance Education) v Budapešti pro střední a východní Evropu (14 mil. ECU) pro European Training Foundation v Turíně.

Je členem British Chartered Institute of Personnel and Development in London[25] od roku 1996, dále je členem správní rady Nadace Leoše Janáčka v Brně[26] a členem správní rady Českého antarktického nadačního fondu.[27]

V roce 2021 byl navržen na udělení Zlaté medaile Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,[24] o čemž ho jménem fakulty a jejího vedení informoval její děkan.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]
Ladislav Janíček (vlevo) na jedné ze svých cest na Antarktidu (2019)

Je ženatý, má dva syny a dceru.

Účastní se výprav do Antarktidy (opakovaně v letech 2006, 2010, 2013, 2016, 2019)[28], ve volném čase sportuje[29] a věnuje se sportovní střelbě. Svou práci kompenzuje hrou na klavír a píše vlastní hudbu (3 klavírní sbírky, sbory). Napsal také řadu úvodních tanečních skladeb pro studentské plesy VUT v Brně a plesy Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Historie kvestorů – VUT. www.vutbr.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Výroční zpráva o hospodaření VUT za rok 2018. Dostupná online: https://www.vutbr.cz/uredni-deska/vyrocni-zpravy-vut/vyrocni-zpravy-vut-f18830/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-hospodareni-za-rok-2018-d186403/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-hospodareni-za-rok-2018-p177594
  3. ↑ Vědecké centrum CEITEC VUT zahájilo plný provoz svých laboratoří. www.ceitec.cz [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ FLORIANOVÁ, Hana. Vědecké centrum Ceitec otvírá: v unikátní čisté laboratoři vyrobí nanomateriály. Brněnský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2016-09-16. Dostupné online [cit. 2020-06-23]. ISSN 1802-0887. 
  5. ↑ Výroční zpráva Masarykovy univerzity za rok 2013. Dostupné online: https://www.muni.cz/media/docs/1058/MU_VZ2013.pdf
  6. ↑ Výroční zpráva o hospodaření za rok 2013. Dostupné online: https://www.muni.cz/media/docs/1052/MU_VZH2013.pdf
  7. ↑ Archiweb - Masarykova univerzita dokončila kampus, stál pět miliard. Archiweb.cz [online]. Archiweb, 1997-01-01 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. ISSN 1801-3902. 
  8. ↑ MAŤAŠEJE, Nela. Univerzitní kampus: o půl miliardy dražší. Brněnský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2008-07-24. Dostupné online [cit. 2020-06-23]. ISSN 1802-0887. 
  9. ↑ Simulační centrum. MUNI MED | Simulační centrum [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ FOJTŮ, Martina. Kampus obklopuje galerie soch. em.muni.cz [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Od „žirafy“ po díla ukrytá v kampusu. Masarykova univerzita vydala průvodce po brněnských sochách. ČT24. Dostupné online: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/jihomoravsky-kraj/2929397-od-zirafy-po-dila-ukryta-v-kampusu-masarykova-univerzita-vydala
  12. ↑ Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně - Bohunicích, školská část. Stavba roku [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ POVOLNÝ, David. Dynamický nákupní systém – trápení nebo řešení?. em.muni.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ V Antarktidě plyne čas vlastním tempem, říká kvestor VUT. zvut.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Boj o vědecké miliardy pro Brno. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2009-03-04 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  16. ↑ DLABAČOVÁ, Kateřina. AKTUÁLNĚ: Rektor Masarykovy univerzity Fiala otevřel univerzitní centrum v Telči. www.munimedia.cz [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28. 
  17. ↑ Brněnská Fakulta sociálních studií slavnostně otevřela rekonstruovanou budovu na Joštově ulici. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Historie Masarykovy univerzity. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Masarykova univerzita získala nejvíce unijních peněz ze všech vysokých škol. iBrno - zpravodajský portál města Brna [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ POLČÁKOVÁ, Petra. Nejvíce peněz z evropských fondů získala MU. em.muni.cz [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výroční zpráva Masarykovy univerzity za rok 2011. Dostupné online: https://www.muni.cz/media/docs/985/MU_VZ2011.pdf
  22. ↑ Prezident Zeman jmenoval 11 nových rektorů. Novému zástupci JAMU nepodal ruku kvůli divadelní hře. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-26 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LLM – Výuka. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA, LLM – Životopis. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. 
  25. ↑ MBS - MBA studium - akademická rada. www.mbschool.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  26. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  27. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  28. ↑ V Antarktidě plyne čas vlastním tempem, říká kvestor VUT. zvut.cz [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ Den sportu aneb Technika v pohybu. www.vutbr.cz [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři Vysokého učení technického v Brně
1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček
Vysoké učení technické v Brně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_Janíček&oldid=23997664“