Láhevník ostnitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxAnona ostnitá
alternativní popis obrázku chybí
Anona ostnitá (Annona muricata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádšácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleďláhevníkovité (Annonaceae)
Rodláhevník (Annona)
Binomické jméno
Annona muricata
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Láhevník ostnitý (Annona muricata), česky též anona ostnitá, anona měkkoostenná nebo láhevník měkkoostenný, je ovocný strom z čeledi láhevníkovité. Plod nebo případně i celá rostlina se lidově nazývá quanabana, gunabana, guanaban, velký či ostnitý corossol, ostnitý cachiman, graviola nebo soursop.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Annona bonplandiana
  • Annona cearaensis
  • Annona graviola
  • Annona macrocarpa
  • Annona muricata var. borinquensis
  • Annona sericea
  • Guanabanus muricatus

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází pravděpodobně z karibských Antil, Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky. V současnosti se vyskytuje také v Asii, Oceánii a Africe.

Roste přirozeně ve výše položených oblastech kolem 1 000 m n. m., nejvíce v Peru a Bolívii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Láhevník ostnitý je malý, vzpřímený, ale zároveň i bohatě rozvětvený stálezelený strom. Dosahuje výšky 3-10 metrů. Vyznačuje se hladkou, tmavě hnědou kůrou, která se u starších stromů může měnit ve vrásčitou. Větve mají sametově plstnatý povrch. Obrůstají 3-7 cm širokými a 8-16 cm dlouhými lesklými, zelenými listy, které se směrem ke špičce zužují.

Strom kvete na jaře po dobu až 6 týdnů. Tmavě hnědé nebo purpurové třílaločné květy vyrůstají po dvou nebo ve větším počtu.

Plod je 20-30 cm dlouhý a připomíná protáhlou šišku. Může vážit až 0,5 kg. Povrch plodu je pokrytý měkkými ostny. Nejprve má zelenou barvu, která se po dozrání mění ve žlutozelenou a následně hnědou. Dužina plodu je mírně nakyslá a má krémovou konzistenci. Její chuť připomíná kombinaci jahod s banánem. Semena, která se v dužině nacházejí, jsou jedovatá a před konzumací je nutné je odstranit.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rostlina byla v Jižní Americe známa již v předkolumbovském období. Domorodci ji užívali jako lék, protože jednotlivé části stromu se údajně vyznačují různými léčivými vlastnostmi. Nejširšího využití se dostalo kůře a listům, z obojího místní obyvatelé připravovali odvary.

Láhevník se zároveň pěstuje kvůli chutným a výživným plodům označovaným jako gunabana. Ovoce se obvykle konzumuje syrové, buď samotné, nebo v ovocných salátech. Může se použít i jako surovina pro výrobu různých sladkých pokrmů: zmrzliny, marmelády, sladkého pečiva nebo ovocných šťáv a koktejlů. Patří ale mezi hodně citlivé plody, které není možné příliš dlouho uchovávat. Při jejich dopravě je třeba zvýšené opatrnosti, protože se velmi snadno otlačí a následně se rychle kazí.

Biologické působení[editovat | editovat zdroj]

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Annonacin, který je obsažen v semenech, je známý neurotoxin, který může vyvolávat degenerativní onemocnění mozku odpovídající Parkinsonově chorobě.[2] Akutní toxicita nebyla prokázána.[3]

Terapeutické využití[editovat | editovat zdroj]

Plod anony ostnité

V rámci pokusů na zdravých zvířatech byl Isholaou a kol. nastíněn možný analgetický a protizánětlivý efekt.[4]

Při experimentu in vitro v rámci tzv. farmaceutického screeningu byly prokázány i další možné účinky. Problém je, že účinnost in vitro nemusí být, a ve farmaceutickém screeningu je to spíše pravidlem, doprovázena účinností in vivo extraktu, přečištěné látky nebo syntetizované látky.[5] Jedná se například o následující zjištění:

  • Ferreire a kol. prokázali in vitro toxicitu extraktu z A. muricata na parazita ovcí Haemonchus contortus.[6]
  • Vila-Nova a kol. ukázali, že jednotlivé druhy leishmanií se liší citlivostí na látky anonacion a korosolon izolované z A. muricata.[7]
  • Moghadamtousi a kol. ukázali, že extrakt A. muricata aplikovaný na tkáňovou kulturu vybraných buněčných negativně ovlivňuje buněčný cyklus a tedy některá z látek by mohla být vhodná k dalšímu výzkumu pro případné využití zejm. v onkologii.[8][9]

Použití v tradiční medicíně[editovat | editovat zdroj]

Listy a semena se dlouho používaly jako prostředky proti (mj.) parazitům, vysokému krevnímu tlaku a rakovině. Semena jsou podání emetika. Semena i odvary z listů se používají proti vším a květy se používají jako antispazmodikum, pektorálium a ke zmírnění kataru. Listy se používají jako sudoriferum, antispazmodikum, emetikum a jako prostředek k vyvolání spánku, lokálně slouží k hojení ran. Z listů, kořene a kůry se připravuje čaj užívaný pro uklidnění a proti kašli, chřipce a astmatu. V Amazonii se používá ke stabilizaci krevního cukru při cukrovce. [10] V Karibiku se věří, že položení listů rostliny na postel pod spící osobu s horečkou do následujícího rána horečku odstraní. Odvary z listů se používají jako obklady proti zánětům a nateklým nohám. Zralý plod má mít antiskorbutické a antiparazitární účinky. Dužina se používá jako obklad proti roztočům z čeledi Trombiculidae. Nezralý usušený plod se používá proti průjmu. Existuje mnoho dalších použití rostliny.[11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LIM, T. K. Edible medicinal and non-medicinal plants.. Dordrecht: Springer, 2012. ISBN 9789048186617. (anglicky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-10]
  2. LE VEN, J.; SCHMITZ-AFONSO, I.; TOUBOUL, D.; BUISSON, D.; AKAGAH, B.; CRESTEIL, T.; LEWIN, G. Annonaceae fruits and parkinsonism risk: Metabolisation study of annonacin, a model neurotoxin; evaluation of human exposure. Toxicology Letters. 2011, s. S50. DOI:10.1016/j.toxlet.2011.05.197. (anglicky) 
  3. AWODELE, O.; ISHOLA, I.O.; IKUMAWOYI, V.O., et al. Toxicological evaluation of the lyophilized fruit juice extract of Annona muricata Linn. (Annonaceae) in rodents. J Basic Clin Physiol Pharmacol.. 2013, s. 1-11. ISSN 2191-0286. 
  4. ISHOLA, I.O.; AWODELE, O.; OLUSAYERO, A.M., et al. Mechanisms of Analgesic and Anti-Inflammatory Properties of Annona muricata Linn. (Annonaceae) Fruit Extract in Rodents. J Med Food.. 2014. Dostupné online. ISSN 1557-7600. 
  5. HARTL, J.; PALÁT, K. Farmaceutická chemie I. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 
  6. FERREIRA, L.E.; CASTRO, P.M.; CHAGAS, A.C., et al. In vitro anthelmintic activity of aqueous leaf extract of Annona muricata L. (Annonaceae) against Haemonchus contortus from sheep. Exp Parasitol.. 2013, roč. 134, čís. 3, s. 327-32. ISSN 1090-2449. 
  7. VILA-NOVA, N.S.; DE MORAIS, S.M.; FALCÃO, M.J., et al. Different susceptibilities of Leishmania spp. promastigotes to the Annona muricata acetogenins annonacinone and corossolone, and the Platymiscium floribundum coumarin scoparone. Exp Parasitol.. 2013, roč. 133, čís. 3, s. 334-8. Dostupné online. ISSN 1090-2449. 
  8. MOGHADAMTOUSI, S.Z.; KADIR, H.A.; PAYDAR, M., et al. Annona muricata leaves induced apoptosis in A549 cells through mitochondrial-mediated pathway and involvement of NF-κB. BMC Complement Altern Med.. 2014, roč. 14, s. 299. ISSN 1472-6882. 
  9. MOGHADAMTOUSI, S.Z.; KADIR, H.A.; KARIMIAN, H., et al. Annona muricata leaves induce G1 cell cycle arrest and apoptosis through mitochondria-mediated pathway in human HCT-116 and HT-29 colon cancer cells. J Ethnopharmacol.. 2014. Dostupné online. ISSN 1872-7573. 
  10. Anona ostnitá – Graviola [online]. SUPERIONHERBS.cz, 2017-10-31 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  11. MOGHADAMTOUSI, Soheil Zorofchian; FADAEINASAB, Mehran; NIKZAD, Sonia. Annona muricata (Annonaceae): A Review of Its Traditional Uses, Isolated Acetogenins and Biological Activities. International Journal of Molecular Sciences. 2015-07-10, roč. 16, čís. 7, s. 15625–15658. PMID: 26184167 PMCID: PMC4519917. Dostupné online [cit. 2019-01-01]. ISSN 1422-0067. DOI:10.3390/ijms160715625. PMID 26184167. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]