Kyprej vrbice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKyprej vrbice
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď kyprejovité (Lythraceae)
Rod kyprej (Lythrum)
Binomické jméno
Lythrum salicaria
L.
Synonyma
  • kyprej obecný [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) je vzrostná, široce rozšířena vlhkomilná rostlina s růžovými květy, vytrvalý druhrodu kyprej.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Bombus sylvarum - Lythrum salicaria - Keila.jpg

Druh je původem z euroasijského areálu, v Evropě se nevyskytuje pouze v severních oblastech nad 65. rovnoběžkou a ve vysokohorských polohách, zasahuje do Malé Asie a Íránu. Roste jak na ostrovech ve Středozemí, tak i na Africkém kontinentu okolo Středozemního moře. Směrem na východ se vyskytuje izolovaně v Japonsku, Koreji a Číně. Byl zavlečen na jižní polokouli do Austrálie a na Nový Zéland, počátkem 19. století i do Severní Ameriky, do Spojených státu a Kanady a v Jižní Americe do Chile.

Tato vláhomilná rostlina obvykle vyrůstá na níže položených stanovištích, kterými se stávají různé zaplavované louky, okolí řek, potoků nebo vodních nádrží, pobřežní křoviny a rákosiny, mokřady, rašeliniště a jiné zamokřené plochy. Prospívají ji kyselé půdy a slunná stanoviště. Délka dne a teplota podstatně ovlivňuje její vzrůst i množství květů. Nejkratší doba světelné periody pro zdárný růst a kvetení je okolo 13 hodin a požadovaná teplota asi 20 °C, snížení těchto hodnot vede k zakrnění.

České republice nacházíme kyprej vrbici do nadmořské výšky okolo 700 m roztroušeně, místy až hojně. Je diagnostickým druhem vysokostébelných společenstev podmáčených luk podsvazu Filipenduleniona svazu Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Statná vytrvalá rostlina, (hemikryptofyt), se silným dřevnatým oddenkem z kterého vyrůstá jedna (v prvém roce) nebo více přímých ostře čtyřhranných lodyh, ve střední a horní části pýřitých, vysokých 0,3 až 2 m. Lodyhy mohou být jednoduché nebo již od báze rozvětvené, takže bylina s několika lodyhami může být široká téměř 1,5 m.

Lodyha je porostlá sytě zelenými přisedlými až poloobjímavými listy které vyrůstají střídavě, vstřícně nebo po třech v přeslenech. Jejich čepele mají tvar vejčitý až kopinatý a směrem vzhůru se zmenšují i zeštíhlují, bývají dlouhé 3 až 10 cm a široké 2 až 2,5 cm, jsou celokrajné nebo jemně pilovité. Listeny jsou čárkovitě kopinaté a směrem k vrcholu se taktéž zmenšuji.

Tmavě růžové až červenofialové květy vyrůstající z úžlabí listenů v hořejší části lodyhy jsou sestaveny do dvou až šestikvětých vidlanů poskládaných v koncové klasy které mohou dosáhnou délky i 1 m. Květy jsou trojtvárné, oboupohlavné, pravidelné, různočnělečné a šestičetné, mají trubkovitě zvonkovitou vytrvalou číšku na okraji porostlou asi 1 mm dlouhými, trojúhelníkovými, lysými lístky kalichu. Koruna má úzce kopinaté růžové až červenofialové lístky dosahující průměrné délky 10 mm. V květu je 12 tyčinek, střídavě vždy o něco málo delších a kratších, s nitkami přirostlými k vnitřní stěně češule. Dvoupouzdrý svrchní semeník volně uložen na dně číšky má upevněna vajíčka na střední semenici a na vrcholu je zakončen jednoduchou čnělkou s paličkovitou bliznou. Rostliny vykvétají v červnu až září, opylovány jsou čmeláky, včelami a motýly sajícími nektar.

U kypreje vrbice se vyskytuje různočnělečnost, rostliny vytvářejí tři druhy květů lišících se od sebe délkou čnělky i tyčinek. Čnělky mohou být krátké (1 – 2 mm), prostřední (4 – 6 mm), dlouhé 7 – 9 mm a tyčinky krátké 3 – 5 mm, střední 6 – 8 mm, dlouhé 9 – 13 mm. Prvý typ květů má čnělku krátkou a 6 tyčinek dlouhých a 6 středních, druhý má čnělku střední a 6 tyčinek krátkých a 6 dlouhých a třetí čnělku dlouhou a 6 tyčinek krátkých a 6 středních. Na rostlině vyrůstají vždy jen květy jednoho druhu, souhrnně jsou ale v populaci všechny tři typy zastoupené stejnoměrně. Bylo zjištěno, že ze semen vzniklých opylením blizny čnělky o určité délce (krátká, střední, dlouhá) pylem z prašníku tyčinky o téže délce (krátká, střední, dlouhá) vyrostou nejvzrostlejší rostliny.

Plodem jsou podlouhle dvoupouzdré vejčité tobolky, ukryté ve vytrvalé číšce, které dozrávají postupně od spodu květenství a pukající dvěma chlopněmi. Tobolka obsahuje až 120 žlutavě hnědých semen.[3][4][5][6][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kyprej vrbice se v minulosti používal v léčitelství. Sbíral se hlavně oddenek, obsahující hodně tříslovin, používaný k zastavení průjmu, při vnitřním krvácení a zánětu žaludku a střev a natě se užívalo na obklady nehojících se ran. Ze šťávy z kořenů se získávalo červené barvivo na látky a z květů barvivo potravinářské. V současnosti se kyprej vrbice ekonomicky nevyužívá.

Občas se pěstuje i v okrasných zahradách, kde zbaven konkurenčních rostlin může spolehlivě růst i na sušších stanovištích než ve volné přírodě, tam na suchu bývá přerosten a zastíněn konkurenčními rostlinami a jeho atraktivní vzhled zaniká. V přírodě ČR není kyprej vrbice chráněn ani považován za škodlivý plevel.[5][6]

Invazivní rostlina[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech byl kyprej vrbice poprvé zaregistrován na východním pobřeží v roce 1814 a teprve zhruba za sto let se začal lavinovitě šířit. Roku 1985 již byl dokumentován v mokřadech všech státu USA a na jihu Kanady, všude tam výrazně ovlivňuje strukturu rostlinstva a je hrozbou pro společenstva domácí vegetace. Vysvětluje se to morfologickými a fenologickými charakteristikami, např. že rostlina je mohutnější a vyšší, má více hlavních větví a vykvétá později než domácí druhy a vytváří kompaktní porosty. Druhou z hypotéz je možnost, že díky nepřítomnosti přirozených herbivorů a patogenů v novém prostředí netrpí okusem a nemocemi, a proto lépe prosperuje. Dalším názorem je, že invazivnost je výsledkem evolučního přizpůsobení novým přírodním podmínkám, neboť se začal šířit až po stu létech od zavlečení, nebo následek hybridizace s domácím druhem Lythrum alatum.

Výsledkem výše uvedeného explozivního šíření je zařazení kypreje vrbice mezi 100 světově nejhorších invazivních druhů.[6][7][9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Kyprej vrbice [online]. BioLib, o. s., rev. 08.10.2004, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Kyprej vrbice [online]. BOTANY.cz, rev. 10.07.2007, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Kyprej vrbice [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.01.2010, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c Květena ČR: Kyprej vrbice [online]. Petr Kocián, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c KAŠPAROVÁ, Františka. DP: Ekofyziologické a morfologické rozdíly mezi domácími a invazními populacemi Lythrum salicaria [online]. Jihočeská univerzita, PřF, České Budějovice, rev. 28.04.2011, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b KUNC, Dušan. DP: Energetické rezervy u Lythrum salicaria L. v čase [online]. Jihočeská univerzita, PřF, České Budějovice, rev. 28.04.2011, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  8. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kyprej vrbice [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2012-11-04]. S. 339. Dostupné online. (česky) 
  9. PAGAD, Shyama. Global Invasive Species Database: Lythrum salicaria [online]. IUCN, Gland, CH, rev. 15.04.2010, [cit. 2012-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]