Krkavec velký
 Krkavec velký | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | krkavcovití (Corvidae) |
| Rod | krkavec (Corvus) |
| Binomické jméno | |
| Corvus corax Linné, 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkavec velký (Corvus corax) je velký černý pták z čeledi krkavcovitých. Je největším pěvcem České republiky. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.[1]
Popis
Krkavec velký dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od havrana polního a vrány obecné. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí.
Rozšíření
Krkavec velký je holarktický druh, obývá celou severní polokouli. Jeho domovem je takřka celá Evropa, Asie a severní Afrika. Obývá lesnaté oblasti hornatin a vrchovin, nevyhýbá se ani lesnatým oblastem nížin.
Ve středověku byl na území Čech a Moravy hojně hnízdícím ptákem. Kvůli pronásledování a změnám v hospodaření krkavců značně ubylo. Z Čech a Moravy na dlouho vymizel. Až v roce 1968 znovu zahnízdil v hukvaldské oboře v okénku zříceniny hradu, zřejmě v témže roce hnízdil i v Jeseníkách.[2] Postupem času se rozšířil zpět do Čech. Jeho rozšíření je někdy dáváno do souvistlosti s trvalým výskytem velkých šelem, na jejichž zbytcích kořisti se krkavci živí.[3]
Tah a hnízdění
Je stálý. V mimohnízdním období se potuluje v okolí hnízda. Žije osamoceně v trvalých párech po mnoho let. Na hnízdiště se vrací kolem února, kdy začíná se stavbou či opravou starého hnízda, které si staví na vysokých stromech a na nedostupných skalách. Své hnízdo používá po několik let, takže za několik let může být nápadné svými rozměry. Vlastní stavbu a úpravy provádí samice, zatímco samec přináší stavební materiál – větévky, trávu, mech.[4] Do hnízda snáší 5 až 6 modrozelených černohnědě, šedohnědě a šedě skvrnitých vajec, které zahřívá samice. Samice sedí většinou sama, doba sezení je 20 až 21 dní. Krmí oba rodiče.[3]
Potrava
Krkavec velký není co do potravy nijak specializovaný, dovede se do značné míry přizpůsobit nabídce okolního prostředí. Jako všežravec se živí lovem drobných obratlovců (hlavně hlodavců, zajíců a ptáků), vajíčky ptáků, různými semeny, jako mrchožrout nebo také odpadky na skládkách.
Hlavním druhem potravy krkavce jako predátora jsou malí hlodavci (především hraboši, v tundře také lumíci).[5] Na sopečných ostrovech Středozemního moře jsou významnou složkou potravy krysy.[6] Jako mrchožrout byl krkavec pozorován v Arktidě nejčastěji na mrtvolách sobů a zajíců.[5]
Výzkum potravy krkavců na Slovensku ukázal, že se horské populace živí především hrabošem polním, zatímco u nížinných populací je složení potravy mnohem pestřejší. Krkavci lovili až do vzdálenosti 10 km od hnízda.[7] Na Kanárských ostrovech se živí na jaře obratlovci, v létě různými bezobratlými a na podzim a v zimě převážně rostlinnou potravou.[8] Krkavci jsou často v době hnízdění rozptýleni po svém areálu, zatímco v mimohnízdní době se soustředí u jiných zdrojů, často lidského původu.[9]
Reference
- ↑ Vyhláška č. 175/2006 Sb.
- ↑ ŠŤASTNÝ Karel; RANDÍK Aladár; HUDEC Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973–1977. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 484 s. s. 416–417
- ↑ a b FOLK, Čestmír in HUDEC, Karel a spol. Ptáci III. Díl 2. Praha: Academia, 1983. S. 942.
- ↑ FOLK, Čestmír in HUDEC, Karel a spol. Ptáci III. Díl 2. Praha: Academia, 1983. S. 941.
- ↑ a b TEMPLE, Stanley A. Winter food habits of Ravens. Arctic. 1974, roč. 27, s. 41-46. Dostupné online.
- ↑ SARA, M; BUSALACCHI, B. Diet and feeding habits of nesting and non-nesting ravens (Corvus corax) on a Mediterranean island (Vulcano, Eolian archipelago). Ethology, Ecology and Evolution. 2003, roč. 15, s. 119-131. Dostupné online.
- ↑ Potrava krkavca čierného (Corvus corax) na Slovensku. Tichodroma. 2007, roč. 19, s. 1-10. Dostupné online.
- ↑ NOGALES, Manuel. Diet of Common Ravens on El Hierro, Canary Islands. J. Field Ornithol.. 1997, roč. 68, s. 382-391. Dostupné online.
- ↑ STIEHL, Richard B; TRAUTWEIN, Steven N. Variations in diets of nesting Common Ravens. Wilson Bull.. 1991, roč. 103, s. 83-92. Dostupné online.
Literatura
- HUDEC, Karel, a spol. Ptáci III. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 1234 s. (Fauna ČSSR; sv. 24). S. 935–942.
- WALTERS, Michael. Ptačí vejce. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007. 256 s. (Příroda v kostce) ISBN 978-80-242-1880-9 S. 249.
Externí odkazy
- rozhlas.cz – hlas krkavce velkého
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA