Kostel svaté Máří Magdalény (Liberec)
| Kostel sv. Máří Magdalény v Liberci | |
|---|---|
 Kostela svaté Máří Magdaleny od Jungmannovy ulice | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Liberec |
| Obec | Liberec |
| Souřadnice | 50°46′4,08″ s. š., 15°2′53,16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | liberecký |
| Farnost | arciděkanství Liberec |
| Status | hřbitovní, klášterní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách |
| Současný majitel | IBERUS s.r.o. v likvidaci |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Datum posvěcení | 11. června 1911 |
| Světitel | Josef Gross |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Max Kühn a Heinrich Fanta |
| Stavební sloh | novobaroko, secese |
| Výstavba | 1908–1911 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, cihly a zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Jungmannova 21-23 Liberec III-Jeřáb |
| Ulice | Jungmannova |
| Kód památky | 41331/5-4154 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Máří Magdalény (nazývaný též Jubilejní kostel) je bývalý kapucínský klášterní kostel. Byl postaven v letech 1908–1911 v novobarokním slohu s prvky secese. Nachází se v Liberci v Jungmannově ulici, na rozhraní městských částí Nové Město a Jeřáb. Od roku 1966 chráněn jako kulturní památka.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Objekt kostela působí poněkud neobvyklým dojmem. Prostorná klenutá loď kostela je 28 m dlouhá a 20 m široká, na jihovýchodním konci zakončená půlkruhovým kněžištěm a dvěma sakristiemi. Po obou stranách lodi se nachází trojice kaplí, místo hlavní věže má jen secesně tvarovaný sanktusník. Při jižní straně kostela byl vybudován nevelký klášter řádu menších bratří (kapucínů).
Historie
[editovat | editovat zdroj]V místě dnešního kostela, při cestě z Františkova do centra Liberce, stávala kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1735. Výstavba nového kostela byla naplánována v roce 1908, v době oslav šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I., proto bývá kostel často označován také jako Jubilejní (Jubilejní kostel císaře Františka Josefa, německy Kaiser Franz Joseph Jubiläums-Kirche).
Poloha stavebního pozemku na úpatí Keilova vrchu nebyla vzhledem ke svažitosti terénu pro stavbu této velikosti a významu příliš vhodná. Přesto si s ní stavitel Albert Hübner a architekti Max Kühn a Heinrich Fanta poradili.
Kostel byl vysvěcen dne 11. června 1911 rukou litoměřického biskupa Josefa Grosse. Na jižní kostela straně byl později přistavěn kapucínský klášter obklopený zahradou. V době socialismu sloužil klášter jako mateřská škola.
Chrám byl za socialismu využíván jako sklad národního podniku Kniha, pak jako depozitář, později jako obytná vila a následně byl na několik desítek let ponechán svému osudu.
Rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]V roce 2006 poničený kostel od církve koupila společnost Iberus. O pět let později obecně prospěšná společnost GEPO zahájila jeho rekonstrukci – náklady byly odhadovány na 64 milionů korun, z nichž 56 milionů měla zaplatit dotace Evropská unie. Později však vyšlo najevo, že společnost nevyvíjela žádnou činnost a že cena rekonstrukce byla uměle navýšena. Skutečná potřebná částka se měla pohybovat kolem 39 milionů korun.[2]
V případu je obviněno 18 lidí, mj. liberecký hejtman Martin Půta nebo podnikatel a iniciátor projektu Jiří Zeronik. Ten je také zakladatelem společnosti GEPO, která firmě Metrostav, jež kostel opravovala, dluží přes 43 milionů korun. Rekonstrukce tak zůstala nedokončena, stavba je zakonzervována.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stav z konce roku 2012. Po částečné rekonstrukci, opravené průčelí. -
Stav z léta 2018 -
Poničený kostel před rekonstrukcí (2007) -
Kostel po rekonstrukci (2018) -
Závěr kostela
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-21]. Identifikátor záznamu 153438 : kostel sv. Maří Magdaleny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Převrat v kauze libereckého hejtmana Půty: jeden z obviněných promluvil. iDNES.cz [online]. 2015-10-6. Dostupné online.
- ↑ PROKOPOVÁ, Milada. ZMAŘENÉ DOTACE: Spása kláštera v Liberci se zvrhla v milionový skandál. iDNES.cz [online]. 2016-3-21. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. S. 257.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdalény na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Máří Magdalény, Liberec (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele sv. Máří Magdalény, Liberec na webu církev.cz/bohoslužby
- stručné informace z přednášky o kostele v Krajské vědecké knihovně v Liberci
- článek o kostele, uveřejněný v časopise ASB
