Přeskočit na obsah

Kostel svaté Máří Magdaleny (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Farní kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech
Celkový pohled na kostel
Celkový pohled na kostel
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský kraj
OkresKarlovy Vary
ObecKarlovy Vary
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Provinciečeská
DiecézePlzeňská
Děkanátkarlovarský
FarnostKarlovy Vary u sv. Máří Magdaleny
Statusfarní kostel
ZasvěceníMarie Magdalena
Datum posvěcení15. století
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavba1732-1736
Specifikace
Délka38 m
Šířka14 m
Výška38 m (věže)
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaKostelní náměstí, Karlovy Vary
UliceNáměstí Svobody
Oficiální webhttp://www.farnost-kv.cz/farnost-sv-mari-magdaleny/
Kód památky31953/4-870 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří MagdalenyKarlových Varech je římskokatolický farní kostel, vystavěný v barokním slohu v letech 1732-1736 v historické části města. Kostel navržený architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem je architektonickou dominantou karlovarské lázeňské kolonády. Je chráněn jako národní kulturní památka.

Podoba kostela v roce 1820, před přestavbou věží roku 1861

První zmínka o kostele sv. Máří Magdaleny v místě dnešního kostela je z roku 1485. Kostel již od jeho založení (stejně jako opět dnes od roku 1990) spravovali křižovníci s červenou hvězdou za podpory rodiny Šliků. Farním se stal kostel v roce 1491. Kostel byl obklopen hřbitovem, který však byl nařízením císaře Josefa II. v roce 1784 zrušen a částečně přenesen ke kostelu sv. Ondřeje, další ostatky zesnulých z tohoto hřbitova byly přemístěny do unikátní podzemní kaple uvnitř kostela. Uvažovalo se o zřízení kostnice.

Nový barokní kostel byl vystavěn na místě někdejšího gotického kostela stejného zasvěcení ze 14. století, který v první polovině 18. století přestal kapacitně vyhovovat potřebám. Také po technické stránce byl ve velmi špatném stavu a dokonce hrozil zřícením. Když do města přijel velmistr křižovnického řádu a někdejší karlovarský děkan František Matěj Böhm byl znepokojen stavem kostela. Zasadil se o vybudování nového kostela a také se přimluvil u panovníka. V roce 1732 skutečně věnoval císař Karel VI. tisíc dukátů (4 000 zlatých) a v témže roce vydal povolení k výstavbě nového kostela. Návrhem na vybudování nového kostela byl pověřen slavný pražský architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Ten předložil několik návrhů. Stavbu započal pražský stavitel Tomáš Hansen ještě v roce 1732. Kostel byl dokončen v roce 1736 a Celkové náklady na výstavbu kostela činily 95 tisíc zlatých.

V 19. století ve zdejším kostele působil historik August Leopold Stöhr. Roku 1861 došlo k celkové přestavbě věží a v roce 1883 nechal podnikatel Heinrich Mattoni vymalovat velké kostelní okno.

V roce 2010 byl kostel zařazen na seznam národních kulturních památek.[1]

Popis kostela

[editovat | editovat zdroj]
Průčelí kostela
Interiér kostela

Jedná se o barokní chrám, jehož jediná loď je postavena na elipse podobné základně, s mnoha výstupky a kapličkami. V přední části vystupují dvě věže s  cibulovitými přilbicemi. Na každé z nich jsou ze tří stran hodiny. Kostel svaté Máří Magdalény patří k významným barokním dílům v Česku.

Interiéry

[editovat | editovat zdroj]

V krásném interiéru se nachází cenný oltářní obraz od Eliáše Dollhopfa, další oltářní obraz znázorňující Máří Magdalénu od Josefa Kramolína, dvě gotické sochy zpodobňující madonu a čtyři oltářní plastiky od Jakuba Eberleho, které představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra.

V rámci exkurze je možná prohlídka podzemích částí kostela.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MRÁZ, Bohumír, NEUBERT Ladislav: Karlovy Vary, Panorama Praha, 1983
  • Anton GNIRS: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. Anna Gnirs (ed.) Prag 1933 (reprint:München 1996)
  1. Vláda schválila 38 nových památek. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-14. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]