Kostel svatého Klementa (Levý Hradec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel sv. Klementa
Levy Hradec CZ St Clement church SE side.JPG
Místo
Stát Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská (arcidiecéze)
Status kostel
Architektonický popis
Výstavba 1684
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Oficiální web www.levyhradec.cz

Římskokatolický kostel sv. Klementa na Levém Hradci je nejstarší křesťanský kostelČechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem kolem roku 880. Z původní rotundy se zachovaly pouze základy pod dnešní barokní lodí ze 17. století. Kolem kostela se nachází hřbitov, založený v 11. století. Kostel je spolu s hradištěm od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Popis místa[editovat | editovat zdroj]

Kostel se nachází na výšině a je obklopen hřbitovem. Je zde pochovaný například Jan Felkl (1817–88), který v nedalekých Roztokách založil po celé Evropě proslulou firmu na výrobu glóbů, nebo lékař-pediatr profesor Josef Švejcar. Vnitřní vybavení zaujme návštěvníky především hlavním oltářem se starou románskou mensou. Nese barokní obraz sv. Klimenta s pozadím Levého Hradce. Dále se zde nachází figurální náhrobky pod kruchtou, zazděné románské okno, starobylé fresky v presbytáři s tématem Umučení Páně a znázorněním čtyř církevních Otců: sv. Ambrože, Augustina, Jeronýma, Řehoře a dalších.

Historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší kostel v Čechách byl postaven na Levém Hradci uprostřed hradiště Odtud tradice Levého Hradce jako místa, „kde začalo naše křesťanství". Kostel byl založen na příkaz knížete Bořivoje, prvního historicky doloženého knížete z rodu Přemyslovců. Přesné datum založení není známo, ale předpokládá se, že výstavba proběhla před rokem 884, kdy zřejmě nejpozději Bořivoj přesídlil na Pražský hrad a založil tam kostel Panny Marie. Po dokončení ho nechal zasvětit sv. Klimentovi, Apoštolskému Otci a domnělému papeži, jehož ostatky přivezli na Moravu Cyril a Metoděj.

Roku 982 zde byl zvolen druhým českým biskupem sv. Vojtěch, ale již v témže roce ho zastínila Praha. Nakonec roku 1041 císař Jindřich III. vypálil hradiště i kostel. Hradiště již obnoveno nebylo, ale kostel v podobě románské rotundy byl znovu obnoven v druhé polovině 11. století. Později byl na místě původní apsidy postaven gotický presbytář, který byl v 16. století zklenut a opatřen freskami. Roku 1656 se přistavěla zvonice a do roku 1684 proběhla přestavba staré rotundy v barokní kostel. Tato podoba vydržela do dnešní podoby.

Nejstarší podoba kostela[editovat | editovat zdroj]

Pod podlahou dnes stojícího kostela byly v letech 19391941 objeveny a prozkoumány základy rotundy s kruhovou lodí a podkovovitou apsidou. Již brzy po tomto objevu začala diskuze, zda se jedná o původní podobu kostela, tak jak měl vzniknout na konci 9. století. Dnes je na základě studie Petra Sommera o základovém kameni v podstatě přijímána jako doba vzniku archeologicky prozkoumané rotundy nejdříve 11. století. Skutečnost pozdějšího založení podporuje i fakt, že okolo kostela se začalo pohřbívat až v 11. století, předtím bylo obyvatelstvo pohřbíváno mimo hradby v místech dnes zničených žalovskou cihelnou. V otázce původní podoby kostela se proto uvažuje o možnosti dřevěné stavby.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-02-08]. Katalogové číslo 154366 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Levý Hradec, archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha : Debora. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj)  
  • Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha : Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]