Kostel svatého Havla (Skalsko)
| Kostel sv. Havla (sv. Vojtěcha) ve Skalsku | |
|---|---|
 Kostel sv. Havla ve Skalsku | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Skalsko |
| Souřadnice | 50°25′38,19″ s. š., 14°45′30,92″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Skalsko |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | sálová stavba |
| Výstavba | 1735 |
| Specifikace | |
| Délka | 17,4 m (loď), 8,4 m (presbytář) |
| Šířka | 8,2 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen (pískovec) cihelné a lomové kamenné zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 36101/2-1727 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Havla (svatého Vojtěcha) ve Skalsku je barokní sakrální stavba stojící severozápadně od návsi. Někdy bývá uváděno, že kostel je nově zasvěcen sv. Vojtěchovi.[2] Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní gotický kostel je doložen do roku 1364. Z původní stavby zůstala zachována věž, ke které byl v roce 1735 přistavěn servity nový kostel, který byl opravován roku 1879. Věž byla opravována v roce 1825 a v roce 1870 byla snížena. K další opravě věže došlo v roce 1874.[2]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Skalsko.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní, obdélný. Má pravoúhlý presbytář a po severní straně hranolovou věž z pískovcových kvádrů. Věž má v přízemi sakristii. Západní průčelí je členěno pilastry, vrcholí štítem a uprostřed má portál. Stěny jsou zevně členěny pilastry a vysokými půlkruhově uzavřenými okny s klenáky. Nejvyšší patro věže je roubené, ukončené cibulí. Ve věži jsou úzká obdélná okénka. V 5. patře východní stěny věže je pos oknem zazděna neúplná deska se znakem a jmény Jana a Bohuslava z Kunvaldu a Dražic (1450–1482), která snad pochází z původní stavby kostela.[2]
Vnitřek kostela je členěn pilastry s čabrakovými hlavicemi a je sklenut českými plackami do pásů. Placky v presbytáři jsou zdobeny štukovými rámci. Triumfální oblouk v lodi kostela má plochý půlkruhový pas.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je barokní z období kolem roku 1735. Architektura hlavního oltáře i sochy patří mezi umělecky kvalitní práce pocházející z některé pražské dílny. Oltář je portálový s tordovanými sloupy a sochami sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Xaverského, které jsou po jeho stranách. Uprostřed oltáře se nachází obraz sv. Vojtěcha od Viléma Kandlera z roku 1849. Nejvýše mezi volutami je socha klečícího sv. Havla mezi anděly. Dva boční oltáře jsou rokokové z období kolem roku 1750. Levý boční oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého rozdávajícího almužnu pochází ze 2. poloviny 18. století. Po stranách se nacházejí sochy zakladatelů řádu servitů. Jedná se patrně od sv. Filipa Benicia a sv. Julianu Falconieri. Pravý boční oltář je s obrazem sv. Josefa z období kolem roku 1760. Po stranách tohoto pravého bočního oltáře se nacházejí sochy sv. Jáchyma a sv. Anny. Barokní kazatelna je pětiboká s obrazy čtyř evangelistů je z období kolem roku 1700. V lodi je votivní oltář Kalvárie z roku 1829. Byl postaven na paměť zemřelého Josefa Šichta, s obrazem Kalvárie na dřevě, který je signován: „Martin Teiček v Praze r. 1829“. Křížová cesta pochází z 1. poloviny 19. století. V presbytáři jsou patronátní intarzované lavice z 1. poloviny 18. století a v lodi jsou lavice s řezaným akantem na bocích z téhož období. Cínová křtitelnice má na víku přiletované hlavičky Turků a po obvodu latinskou dedikaci Mikuláše z Třebic k (neurčenému) kostelu sv. Michala, se signaturou autora, konváře Matouše Berounského a s letopočtem 1500.[4][2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Při jižní stěně kostelní lodi je empírová hrobka J. Schichta z roku 1826. Hrobka je s pilastry a bosovanými nárožími. Uvnitř je sousoší Víry, Naděje a Lásky (tří Božských ctností), které je snad dílem Josefa Maxe z období kolem roku 1826. V jihozápadním koutě hřbitova je kostnice. Jedná se o barokní, centrální, šestibokou stavbu s mansardovou střechou. Márnice má uvnitř plochý strop. Při věži je náhrobník se sochou Víry. Jde o kamenickou práci z roku 1860. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která stojí v obci, pochází z období po polovině 18. století.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 173.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Řehlovice (Ústí nad Labem), s. 321–322.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 147937 : Kostel sv. Havla, Skalsko. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Šimák 1930, s. 542
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠIMÁK, J. V.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Mnichovo Hradiště, svazek 46. Praha 1930, s. 535-543.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Havla, Skalsko (katalog biskupství litoměřického)
- kostel sv. Havla v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
