Kostel Narození Panny Marie (Orlová)
| Kostel Narození Panny Marie v Orlové | |
|---|---|
 Kostel a schodiště, pohled od jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Karviná |
| Obec | Orlová |
| Lokalita | Orlová-Město |
| Souřadnice | 49°50′46,28″ s. š., 18°25′48,13″ v. d. |
  Kostel Narození Panny Marie (Orlová) | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Karviná |
| Farnost | Orlová |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | narození Panny Marie |
| Datum posvěcení | 21. října 1906 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Josef Berger |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1903–1905 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | pískovec |
| Další informace | |
| Adresa | ul. Lidická |
| Kód památky | 20301/8-809 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Narození Panny Marie v Orlové (polsky Kościół Narodzenia Maryi Panny w Orłowej) je římskokatolický kostel v okrese Karviná, v Orlové-Městě. Spadá pod římskokatolickou farnost v Orlové v ostravsko-opavské diecézi. Někdy je přezdíván „Slezské Hradčany“.[1]
První zmínka o orlovské kapli pochází z roku 1223 a poté, co do Orlové na počátku 13. století přišli benediktini, se již objevují zmínky o ustanovení farnosti. Roku 1466 došlo k přestavění někdejší kaple na kostel zasvěcený Narození Panny Marie. Na konci 17. století došlo k částečné barokní rekonstrukci kostela, z čehož nejvýznačnější byla přestavba původně dřevěné věže na zděnou. Novogotickou podobu dostal v letech 1903–1905 a 21. října 1906 došlo k jeho slavnostnímu vysvěcení.[2]
Jedná se o trojlodní stavbu vystavěnou v novogotickém slohu. Kněžiště v zadní části kostela pochází z 15. století. Kvůli poddolování mu několikrát hrozil zánik.[3] Kostel spolu s přístupovým schodištěm osazeným sochami je chráněn jako kulturní památka České republiky.[4]
Stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj]Kaple
[editovat | editovat zdroj]O orlovské kapli stojící na místě dnešního kostela se prvně zmiňuje listina vratislavského biskupa Vavřince z roku 1223. Z té se lze dočíst, že se jednalo o menší stavbu vybudovanou knížetem Měškem II. ještě před příchodem benediktinů do Orlové na počátku 13. století.[2]
Pramenný údaj o orlovském faráři z 28. května 1260 dále uvádí, že v Orlové byla již v té době během benediktinského působení ustanovena farnost. V tomto pramenu se píše o jistém knězi jménem Martin, který byl jejím kaplanem, a že farnost nedisponovala nijak výsadním postavením, neboť byla podřízena opatovi v Tynci.[5]
Kostel Jana III.
[editovat | editovat zdroj]Na místě původní kaple nechal opat Jan III. vystavět nový kostel vysvěcený 14. srpna 1466. Není známa původní architektonická podoba svatostánku, jednalo se však pravděpodobně o jednolodní kamennou stavbu s dřevěnou věží vystavěnou v gotickém slohu s pravoúhlým presbyteriem. Později byla stavba rozšířena o dvě boční lodi, získala zasvěcení Narození Panny Marie a stala se poutním místem.
Barokní přestavba
[editovat | editovat zdroj]
Koncem 17. století proběhla přestavba kostela v barokním slohu. Dřevěnou věž nahradila věž zděná, krytá plechem. Střechu lodě pokrýval šindel. Strop byl rovný z klád a pouze část nad hlavním oltářem dostala klenbu.[3]
Novogotická podoba
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 20. století již kostel nevyhovoval kapacitním potřebám věřících a orlovský kostelní výbor rozhodl o jeho přestavbě. V roce 1903 byl starý kostel až na kněžiště zcela rozebrán. Dne 8. září 1903 byl u příležitosti dne svátku narození Panny Marie položen základní kámen stavby, kterou provedli místní stavitelé Miroslav Martinec společně s Janem Sedlaříkem na základě upravených plánů stavitele Josefa Bergra z Bohumína za 600 000 korun. Kostel dostavěli v roce 1905 a 21. října 1906 došlo k jeho slavnostnímu vysvěcení.[3][2]
Mezi lety 1920 až 1975 bylo v Orlové a okolí kostela zbouráno na 1200 budov a roku 1979 došlo i k demolici zámku v přilehlém parku. Od roku 1961 do 2008 činil vypočtený pokles způsobený poddolováním 2,5 m. Zaměřený pokles náměstí v období 1959–2004 byl 1,83 m. Rozsáhlé škody ve zdivu stavby způsobily především důlní otřesy.[6] V osmdesátých letech 20. století hrozila poddolovanému kostelu demolice. Za jeho záchranu se zasadil ThDr. Antonín Huvar, farář farnosti a čestný papežský prelát, společně s několika farníky. Následně proběhlo statické zajištění kostela stažením základů, položena nová střecha, opravena fasáda, provedena výmalba a vyměněna výdřeva podpírající kostel. Další opravy se prováděly postupně v etapách od roku 2000 až do roku 2013. V tomto období proběhlo mimo jiné nové statické zabezpečení, oprava fasády, obměna střechy, výmalba interiéru a pořízení dvou nových zvonů.[7][8][9]
Kostel je od 7. dubna 1964 chráněn jako Kulturní památka České republiky a nachází se v ochranném pásmu historického centra.[4][10] Je pravidelně využíván, konají se zde bohoslužby v češtině a polštině.
Program záchrany architektonického dědictví
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 2001–2003 na opravu památky čerpáno 3 500 000 Kč.[11]
| rok | 2001 | 2002 | 2003 |
|---|---|---|---|
| částka | 1 200 | 900 | 1 400 |
Popis
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj];_vchod.jpg)
Kostel Narození Panny Marie je trojlodní orientovaná stavba s transeptem a dvouvěžím v západním průčelí. Stavbu zakončuje pravoúhlý závěre se slepým oknem a kružbami. Po stranách kněžiště jsou patrové sakristie. Průčelí je tříosé s bočními vchody a v ose s ústupkovým portálem. Tympanon zdobí reliéfní znak břevnovsko-broumovského kláštera. Portál je rámován pilastry ukončenými fiálami s křížovou kyticí. Nad portálem je trojúhelníkový štít se slepou kružbou. Nad štítem velká rozeta s kružbami a trojúhelníkový štít s třemi obdélnými okénky. Průčelí transeptu jsou shodná s hlavním. V tympanonu průčelí na epištolní straně je zobrazen reliéf letící orlice s hostií v zobáku s berlou a mitrou.
Po stranách průčelí stojí dvě hranolovité věže členěné římsami a okny s lomenými oblouky s kružbami (trojlisty), kruhovými okny, dvojicemi oken s lomeným obloukem a obloučkovým vlysem, které završují věžní hodiny. Opěráky jsou odstupňované. Nad hodinovými ciferníky je trojúhelníkový štít zakončený kyticí. Věž je zakončuje jehlanová plechová střecha.[12]
V bočních lodích jsou prolomena sdružená dvojokna s lomeným obloukem s polosloupkem s hlavicí. Nad nimi velká okna s lomeným obloukem a s kružbami čtyřlístků. Fasáda je členěna opěráky, omítka je řešena v podobě kvádrové bosáže. Loď kryje mozaiková sedlová střecha.[7][9]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Hlavní loď kostela završuje křížová klenba, boční lodě jsou odděleny arkádami. Interiér chrámu je vymalován dle návrhu malíře Františka Urbana. Oltářní obraz z 15. století patří k nejstarším dochovaným památkám v kostele, tvoří jej tři figurální kompozice Bolestného Krista, Bolestné Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V kněžišti je zachovám hlavní gotický křídlový oltář z let kolem roku 1268.[13] V roce 2013 byl zrestaurován hlavní oltář a malba v kněžišti, která zobrazuje pověst o založení kostela.
Kostelní varhany i s polychromovanou varhanní skříní z roku 1923 tvoří 2700 píšťal[14]. Zhotovila je firma Bratři Riegrové z Krnova a Jejich dispozice svědčí o tom, že byly vyrobeny krom liturgických též pro koncertní účely. Pro opravu zašlého nástroje v roce 2008 poskytlo město Orlová finanční prostředky. Oprava probíhala od 23. září do 20. října 2008. V rámci Svatováclavského hudebního festivalu se v kostele konal koncert, na němž vystoupil i známý varhaník Aleš Bárta.[2]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]
Z původních šesti se v kostele dochovaly pouze dva nejstarší zvony – jeden z roku 1435 o váze 750 kg a druhý z roku 1534 o váze 900 kg, které jsou nyní zavěšeny v jižní věži.[2][15] V severní věži byly umístěny 3 zvony (sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Václav) požehnány a zavěšeny v roce 1932, rekvírovány během roku 1942. V roce 2010 pořídila farnost nové, ulité v Pasově. Větší sv. Martin má hmotnost 1370 kg, menší sv. Barbora váží 930 kg. Posvětil je 12. září 2010 František Lobkowitz, biskup Ostravsko-opavské diecéze.[7][16][17] Sv. Barbora nese nápis: Svatá Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky.[18]
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]Schodiště
[editovat | editovat zdroj]Z náměstí ke kostelu vede široké boční schodiště ve tvaru písmene Y čítající 98 schodů postavených v roce 1861.[3] Monumentální kostelní schody zdobí čtyři sochy svatých:
- Socha sv. Josefa (1863) – Má 2 metry vysoký podstavec umístěný na hranolovém soklu, ten zdobí boční volutová křídla s reliéfní větévkou květů. Socha sama drží v pravé ruce květ lilie, v levé malého Ježíše.
- Socha sv. Benedikta (1863) – Muž v mnišském šatu pozvedá hlavu k nebi, levou ruku má položenou na hrudi, pravou tiskne k boku rozevřenou knihu.
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1871) – Oblečen v kněžském rouchu, pokleká a otáčí se doprava ke kostelu. Pravou rukou drží na hrudi kříž, levou tiskne k tělu rozevřenou knihu.
- Socha sv. Hedviky (1871) – Na čelní straně podstavce je zobrazen motiv hořícího srdce v rámu ze dvou zkřížených ratolestí. Postava je komponována jako volně stojící žena oděná v plášti, který přidržuje oběma rukama.[2]
-
Sv. Josef -
Sv. Benedikt -
Sv. Jan Nepomucký -
Sv. Hedvika
.JPG)
.JPG)
Zámecký park
[editovat | editovat zdroj]Za kostelem se v místech, kde před demolicí v roce 1979 stál zámek, rozprostírá zámecký park s přírodně-krajinářskou kompozicí založený počátkem 18. století. V devadesátých letech 20. století započala jeho rozsáhlá asanace, která skončila v roce 2000. V jejím rámci byla obnovena parková louka a vysázeny okrasné keře.[19] Park se rozkládá na ploše 4,5 hektaru a je od roku 1958 památkově chráněn.[20][p 1]
V dubnu 2021 bylo v parku umístěno jedno ze zastavení historické naučné stezky Zapomenutá Orlová.[21]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V kostele a okolí se natáčely scény kontroverzního polského filmu Klér režiséra Wojciecha Smarzowského, který byl uveden do kin v roce 2018. Původně se měl film natáčet v Krakově, ale představitelé tamní katolické církve k tomu nedali povolení, takže se hledaly lokace v Česku.[22]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Narození Panny Marie v roce 1908 -
Hlavní loď -
Hlavní oltář -
Schody se sochami -
Varhany -
Ornament na vchodové straně kostela -
Detail okna při jižní zdi -
Kněžiště -
Krucifix na schodech -
Archivní fotografie schodiště (1906)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jako kulturní památka ČR byl park zahrnut do jedné položky společně se zámkem, který ovšem vlivem poddolování zanikl roku 1979.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠTRYMPLOVÁ, Petra. Monumentální orlovský kostel měl kvůli těžbě uhlí namále [online]. Ostrava.rozhlas.cz, 2024-01-15 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f CICHÁ, Irena. Orlová v proměnách času. Český Těšín: Regio, 2010. 183 s. ISBN 978-80-904230-3-9. Kapitola Nejvýznamnější kulturní památky města, s. 137, 138.
- ↑ a b c d TŘÍSKA, Petr. Příspěvek k dějinám města Orlové. [s.l.]: [s.n.], 1964. 203 s. Kapitola Stavby náboženské, s. 5, 6.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Identifikátor záznamu 131124 : Kostel Narození P. Marie se sochami. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BAKALA, Jaroslav. Dějiny Orlové. [s.l.]: Město Orlová, 1993. 269 s. S. 9.
- ↑ HRUBÝ, Jiří. Kostel Narození Panny Marie v Orlové a těžba uhlí. wwwrs.hornicky-klub.info [online]. [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rekonstrukce vrátila kostelu v Orlové původní lesk. www.nejkacka.eu. Dostupné online [cit. 2018-01-25]. Archivováno 21. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Rekonstrukce kostela v Orlové je ohrožena. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-01-25].
- ↑ a b Opravy | Farnost Orlová. www.farnost-orlova.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27.
- ↑ Památkový katalog - Ochranné pásmo historického centra města Orlová. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.
- ↑ Detail dokumentu - G0154338. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0154338. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Kudy z nudy - Kostel Narození Panny Marie Orlová. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Orlová 1223–1973 historie a současnost města. 1. vyd. Orlová: [s.n.], 1973. 506 s. S. 249.
- ↑ KUTĚJ, Richard. Do Orlové přicestovaly dva nové zvony. TV POLAR, Zprávy. 2010-09-08. Dostupné online [cit. 2018-01-26].
- ↑ WOJNAR, Petr. V kostele se rozezněly nové zvony. Karvinský a havířovský deník. 2010-09-12. Dostupné online [cit. 2018-01-26].
- ↑ ORLOVÁ, Město. Fotogalerie - Město Orlová - oficiální prezentace. www.mesto-orlova.cz [online]. [cit. 2018-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-27.
- ↑ CICHÁ 2010, s. 159
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-29]. Identifikátor záznamu 141187 : zámek, z toho jen: park. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Zapomenutá Orlová. zapomenutaorlova.muor.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ MINÁRIK, Pavol. Film Klérus zvedl Polsko na nohy. Novinky.cz [online]. 2018-10-01 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
