Kostel Narození Panny Marie (Orlová)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Narození Panny Marie
v Orlové
Kostel a schodiště, pohled od jihu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Okres Karviná
Obec Orlová
Lokalita Orlová-Město
Souřadnice
Kostel Narození Panny Marie (Orlová)
Kostel Narození Panny Marie (Orlová)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze ostravsko-opavská
Děkanát Karviná
Farnost Orlová
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Datum posvěcení 21. října 1906
Architektonický popis
Architekt Josef Berger
Stavební sloh novogotika
Výstavba 1903–1905
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál pískovec
Odkazy
Adresa ul. Lidická
Kód památky 20301/8-809 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny MarieOrlové (polsky Kościół Narodzenia Maryi Panny w Orłowej) je římskokatolický kostel v okrese Karviná, v Orlové-Městě. Spadá pod římskokatolickou farnost v Orlovéostravsko-opavské diecézi.

První zmínka o orlovské kapli pochází z roku 1223 a poté, co do Orlové na počátku 13. století přišli benediktini, se již objevují zmínky o ustanovení farnosti. Roku 1466 došlo k přestavění někdejší kaple na kostel zasvěcený Narození Panny Marie. Na konci 17. století došlo k částečné barokní rekonstrukci kostela, z čehož nejvýznačnější byla přestavba původně dřevěné věže na zděnou. Novogotickou podobu dostal v letech 1903–1905 a 21. října 1906 byl slavnostně vysvěcen.[1]

Jedná se o trojlodní stavbu vystavěnou v novogotickém slohu. Kněžiště v zadní části kostela pochází z 15. století. Kvůli poddolování byl několikrát ohrožen zánikem.[2] Kostel spolu s přístupovým schodištěm osazeným sochami je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kaple[editovat | editovat zdroj]

O orlovské kapli stojící na místě dnešního kostela se prvně zmiňuje listina vratislavského biskupa Vavřince z roku 1223. Z té se lze dočíst, že se jednalo o menší stavbu vybudovanou knížetem Měškem II. ještě před příchodem benediktinů do Orlové na počátku 13. století.[1]

Pramenný údaj o orlovském faráři z 28. května 1260 dále uvádí, že v Orlové byla již v té době během benediktinského působení ustanovena farnost. V tomto pramenu se píše o jistém knězi jménem Martin, který byl jejím kaplanem, a že farnost nedisponovala nijak výsadním postavením, neboť byla podřízena opatovi v Tynci.[4]

Kostel Jana III.[editovat | editovat zdroj]

Na místě původní kaple nechal opat Jan III. vystavět nový kostel vysvěcený 14. srpna 1466. Není známa původní architektonická podoba svatostánku, jednalo se však pravděpodobně o jednolodní kamennou stavbu s dřevěnou věží vystavěnou v gotickém slohu s pravoúhlým presbyteriem. Později byla stavba rozšířena o dvě boční lodi, získala zasvěcení Narození Panny Marie a stala se poutním místem.

Barokní přestavba[editovat | editovat zdroj]

Kostel před rokem 1903
Kostel před rokem 1903

Koncem 17. století byl kostel přestavěn v barokním slohu. Místo dřevěné věže byla postavena věž zděná, krytá plechem. Střechu lodě pokrýval šindel. Strop byl rovný z klád a pouze část nad hlavním oltářem byla klenuta.[2]

Novogotická podoba[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 20. století již kostel nevyhovoval kapacitním potřebám věřících a orlovský kostelní výbor rozhodl o jeho přestavbě. V roce 1903 byl starý kostel až na kněžiště zcela rozebrán. Dne 8. září 1903 byl u příležitosti dne svátku narození Panny Marie položen základní kámen stavby, kterou provedli místní stavitelé Miroslav Martinec společně s Janem Sedlaříkem na základě upravených plánů stavitele Josefa Bergra z Bohumína za 600 000 korun. Byl dostavěn v roce 1905 a 21. října 1906 došlo k jeho slavnostnímu vysvěcení.[2][1]

Mezi lety 1920 až 1975 bylo v Orlové a okolí kostela zbouráno na 1200 budov a roku 1979 došlo i k demolici zámku v přilehlém parku. Od roku 1961 do 2008 činil vypočtený pokles způsobený poddolováním 2,5 m. Zaměřený pokles náměstí v období 1959–2004 byl 1,83 m. Rozsáhlé škody ve zdivu stavby způsobily především důlní otřesy.[5] V osmdesátých letech 20. století hrozila poddolovanému kostelu demolice. Za jeho záchranu se zasadil ThDr. Antonín Huvar, farář farnosti a čestný papežský prelát, společně s několika farníky. Následně byl kostel staticky zajištěn stažením základů, položena nová střecha, opravena fasáda, provedena výmalba a vyměněna výdřeva podpírající kostel. Další opravy byly prováděny postupně v etapách od roku 2000 až do roku 2013. V tomto období proběhlo mimo jiné nové statické zabezpečení, oprava fasády, obměna střechy, výmalba interiéru a pořízení dvou nových zvonů.[6][7][8]

Kostel je od 7. dubna 1964 chráněn jako Kulturní památka České republiky a se nachází v ochranném pásmu historického centra.[3][9] Je pravidelně využíván, konají se zde bohoslužby v češtině a polštině.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Příčná loď kostela
Příčná loď kostela

Kostel Narození Panny Marie je trojlodní orientovaná stavba s transeptem a dvouvěžím v západním průčelí. Stavbu zakončuje pravoúhlý závěre se slepým oknem a kružbami. Po stranách kněžiště jsou patrové sakristie. Průčelí je tříosé s bočními vchody a v ose s ústupkovým portálem. Tympanon zdobí reliéfní znak břevnovsko-broumovského kláštera. Portál je rámován pilastry ukončenými fiálami s křížovou kyticí. Nad portálem je trojúhelníkový štít se slepou kružbou. Nad štítem velká rozeta s kružbami a trojúhelníkový štít s třemi obdélnými okénky. Průčelí transeptu jsou shodná s hlavním. V tympanonu průčelí na epištolní straně je zobrazen reliéf letící orlice s hostií v zobáku s berlou a mitrou.

Po stranách průčelí stojí dvě hranolovité věže členěné římsami a okny s lomenými oblouky s kružbami (trojlisty), kruhovými okny, dvojicemi oken s lomeným obloukem a obloučkovým vlysem, které završují věžní hodiny. Opěráky jsou odstupňované. Nad hodinovými ciferníky je trojúhelníkový štít zakončený kyticí. Věž je zakončuje jehlanová plechová střecha.[10]

V bočních lodích jsou prolomena sdružená dvojokna s lomeným obloukem s polosloupkem s hlavicí. Nad nimi velká okna s lomeným obloukem a s kružbami čtyřlístků. Fasáda je členěna opěráky, omítka je řešena v podobě kvádrové bosáže. Loď kryje mozaiková sedlová střecha.[11][12]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Hlavní loď kostela završuje křížová klenba, boční lodě jsou odděleny arkádami. Interiér chrámu je vymalován dle návrhu malíře Františka Urbana. Oltářní obraz z 15. století patří k nejstarším dochovaným památkám v kostele, tvoří jej tři figurální kompozice Bolestného Krista, Bolestné Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V kněžišti je zachovám hlavní gotický křídlový oltář z let kolem roku 1268.[13] V roce 2013 byl zrestaurován hlavní oltář a malba v kněžišti, která zobrazuje pověst o založení kostela.

Kostelní varhany i s polychromovanou varhanní skříní z roku 1923 tvoří 2700 píšťal[14]. Zhotovila je firma Bratři RiegrovéKrnova a Jejich disposice svědčí o tom, že byly vyrobeny krom liturgických též pro koncertní účely. Pro opravu zašlého nástroje v roce 2008 poskytlo město Orlová finanční prostředky. Oprava probíhala od 23. září do 20. října 2008. V rámci Svatováclavského hudebního festivalu se v kostele konal koncert, na němž vystoupil i známý varhaník Aleš Bárta.[1]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Zvon sv. Barbora
Zvon sv. Barbora

Z původních šesti se v kostele dochovaly pouze dva nejstarší zvony – jeden z roku 1435 o váze 750 kg a druhý z roku 1534 o váze 900 kg, které jsou nyní zavěšeny v jižní věži.[1][15] V severní věži byly umístěny 3 zvony (sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Václav) požehnány a zavěšeny v roce 1932, rekvírovány během roku 1942. V roce 2010 pořídila farnost nové, ulité v Pasově. Větší sv. Martin má hmotnost 1370 kg, menší sv. Barbora váží 930 kg. Posvětil je 12. září 2010 František Lobkowitz, biskup Ostravsko-opavské diecéze.[16] [17][18] Sv. Barbora nese nápis: Svatá Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky.[19]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Schodiště[editovat | editovat zdroj]

Z náměstí ke kostelu vede široké boční schodiště ve tvaru písmene Y čítající 98 schodů postavených v roce 1861.[2] Monumentální kostelní schody zdobí čtyři sochy svatých:

  • Socha sv. Josefa (1863) – Má 2 metry vysoký podstavec umístěný na hranolovém soklu, ten zdobí boční volutová křídla s reliéfní větévkou květů. Socha sama drží v pravé ruce květ lilie, v levé malého Ježíše.
  • Socha sv. Benedikta (1863) – Muž v mnišském šatu pozvedá hlavu k nebi, levou ruku má položenou na hrudi, pravou tiskne k boku rozevřenou knihu.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého (1871) – Oblečen v kněžském rouchu, pokleká a otáčí se doprava ke kostelu. Pravou rukou drží na hrudi kříž, levou tiskne k tělu rozevřenou knihu.
  • Socha sv. Hedviky (1871) – Na čelní straně podstavce je zobrazen motiv hořícího srdce v rámu ze dvou zkřížených ratolestí. Postava je komponována jako volně stojící žena oděná v plášti, který přidržuje oběma rukama.[1]

Zámecký park[editovat | editovat zdroj]

Za kostelem se v místech, kde před demolicí v roce 1979 stál zámek, rozprostírá zámecký park s přírodně-krajinářskou kompozicí založený počátkem 18. století. V  devadesátých letech 20. století započala jeho rozsáhlá asanace, která skončila v roce 2000. V jejím rámci byla obnovena parková louka a vysázeny okrasné keře.[20] Park se rozkládá na ploše 4,5 hektaru a je od roku 1958 památkově chráněn.[21][p 1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jako kulturní památka ČR byl park zahrnut do jedné položky společně se zámkem, který ovšem vlivem poddolování zanikl roku 1979.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f CICHÁ, Irena. Orlová v proměnách času. Český Těšín: Regio, 2010. 183 s. ISBN 978-80-904230-3-9. Kapitola Nejvýznamnější kulturní památky města, s. 137, 138. 
  2. a b c d TŘÍSKA, Petr. Příspěvek k dějinám města Orlové. [s.l.]: [s.n.], 1964. 203 s. Kapitola Stavby náboženské, s. 5, 6. 
  3. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Identifikátor záznamu 131124 : Kostel Narození P. Marie se sochami. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. BAKALA, Jaroslav. Dějiny Orlové. [s.l.]: Město Orlová, 1993. 269 s. S. 9. 
  5. HRUBÝ, Jiří. Kostel Narození Panny Marie v Orlové a těžba uhlí. wwwrs.hornicky-klub.info [online]. [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  6. Rekonstrukce vrátila kostelu v Orlové původní lesk. www.nejkacka.eu. Dostupné online [cit. 2018-01-25]. (česky) 
  7. Rekonstrukce kostela v Orlové je ohrožena. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-01-25]. (česky) 
  8. Opravy | Farnost Orlová. www.farnost-orlova.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. Památkový katalog - Ochranné pásmo historického centra města Orlová. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  10. Detail dokumentu - G0154338. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. 
  11. Rekonstrukce vrátila kostelu v Orlové původní lesk. www.nejkacka.eu. Dostupné online [cit. 2018-01-25]. (česky) 
  12. Opravy | Farnost Orlová. www.farnost-orlova.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  13. Detail dokumentu - G0154338. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. 
  14. Kudy z nudy - Kostel Narození Panny Marie Orlová. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  15. KOLEKTIV. Orlová 1223–1973 historie a současnost města. 1. vyd. Orlová: [s.n.], 1973. 506 s. S. 249. 
  16. Rekonstrukce vrátila kostelu v Orlové původní lesk. www.nejkacka.eu. Dostupné online [cit. 2018-01-25]. (česky) 
  17. KUTĚJ, Richard. Do Orlové přicestovaly dva nové zvony. TV POLAR, Zprávy. 2010-09-08. Dostupné online [cit. 2018-01-26]. (česky) 
  18. WOJNAR, Petr. V kostele se rozezněly nové zvony. Karvinský a havířovský deník. 2010-09-12. Dostupné online [cit. 2018-01-26]. (česky) 
  19. ORLOVÁ, Město. Fotogalerie - Město Orlová - oficiální prezentace. www.mesto-orlova.cz [online]. [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  20. CICHÁ 2010, s. 159
  21. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-29]. Identifikátor záznamu 141187 : zámek, z toho jen: park. Památkový katalog. MonumNet [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]