Přeskočit na obsah

Kostel Korunování Panny Marie (Žatec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Korunování Panny Marie
v Žatci
Pohled ze západu
Pohled ze západu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecŽatec
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlounský
Farnostděkanství Žatec
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost – děkanství Žatec
ZasvěceníKorunování Panny Marie
Datum posvěcení1683
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba16761684
Specifikace
Umístění oltářeseverovýchod
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky43185/5-1531 (PkMISSezObrWD) (součást památky kapucínský klášter v Žatci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterní kostel Korunování Panny Marie je římskokatolický filiální kostel[1]Žatciokrese Louny v Ústeckém kraji. Spolu s areálem kláštera je chráněn jako kulturní památka.[2]

Klášterní komplex založil řád kapucínů ve druhé polovině sedmnáctého století. Stavba proběhla v letech 1676–1684, ale kostel byl vysvěcen a zasvěcen korunování Panny Marie již roku 1683. V polovině devadesátých let dvacátého století byla opravena jeho střecha a fasáda.[3] Klášter kapucínů s kostelem Korunování Panny Marie je zapsán na seznamu ohrožených nemovitých památek.[4] Město Žatec mělo v plánu zahájit v roce 2019 rekonstrukci interiéru kláštera, kde by mělo být zřízeno robotické centrum.[5]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Bezvěžový jednolodní kostel má obdélný půdorys a zakončuje ho pravoúhlý presbytář, k jehož severní straně přiléhá sakristie. Hladké západní průčelí zdůrazňuje trojúhelníkový štít. V ose průčelí se nachází vstupní portál a reliéf Stigmatizace svatého Františka. K severní straně lodi je připojena kaple. Loď je zaklenutá valenou klenboulunetami, které dosedají na ploché pilastry. Valená klenba byla použita i v presbytáři.[6]

Zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Z doby okolo roku 1683 pochází hlavní raně barokní oltář s postranními brankami. Na jeho stranách stojí sochy svatého Václavasvaté Ludmily. Další dva oltáře s obrazy namalovanými okolo roku 1700 jsou zasvěcené svatému Františkovisvatému Antonínovi Paduánskému. Na menze rokokového oltáře Svaté rodiny z doby okolo roku 1750 stojí menší barokní soška svatého Jana Nepomuckého. Patronem posledního oltáře v postranní kapli je svatý Josef namalovaný na obraze z prvního desetiletí osmnáctého století. Doplňují ho postranní obrazy svatého Jáchymasvaté Anny a obraz Boha Otce[6] od Jana Jiřího Heinsche[7] z let 1705–1710 v nástavci. K dalšímu vybavení patří kazatelnaluisézními motivy, barokní varhany a barokní obrazy Madony, Narození PáněZmrtvýchvstání.[6]

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Na jižní straně na kostel navazuje jednopatrový areál kláštera se čtvercovou dispozicí s rajským dvorem uprostřed.[6] Před hlavním průčelím kostela stojí sochy svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého.[3]

Kapucínská komunita v Žatci

[editovat | editovat zdroj]

Kapucíni do Žatce přišli v roce 1675 na žádost měšťanů a se souhlasem císaře Leopolda I. Prozatímně bydleli dva mniši v domě měšťana Scharzera a používali kostel svatého Jakuba. Stavba kláštera započala v roce 1676 a ukončena byla v roce 1683. Stavbu financovala hraběnka Ludmila Eva Kolovratová. Různými nadáními byl klášter zajištěn hospodářsky. Za josefínských reforem měl být klášter zrušen (1785), ale krajský úřad výnos pozdržel do roku 1789, kdy bylo zrušení odvoláno. Kromě misijní činnosti kázali řeholníci též v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie a vyučovali náboženství ve škole. Klášterní kapucínská komunita pak vydržela v Žatci až do Akce K v roce 1950.[8]

Podle pověsti se mezi kapucínské řeholníky žateckého kláštera vetřel samotný ďábel, který pak sloužil jako kuchař. Po smrti starého kuchaře se stal dokonce šéfkuchařem. Začal lákat kapucíny k pití a k jiným nepravostem. Jednou tohoto „šéfkuchaře“ navštívil jiný pekelný kolega, ale představený kláštera vyslechl jejich rozhovor a oba je zažehnal. Čerti se proměnili v hady a odplížili se navěky pryč.[7]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 219. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-14]. Identifikátor záznamu 155450 : Klášter kapucínů s kostelem Korunování Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b Kostel Korunování Panny Marie [online]. Žatec: Regionální muzeum K. A. Poláčka v Žatci [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  4. Seznam ohrožených nemovitých památek: Klášter kapucínů s kostelem Korunování Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-09. 
  5. STRNADOVÁ, Miroslava. Z bývalých klášterních komnat Žatec vybuduje moderní robotické centrum. iDnes.cz [online]. 2019-06-17 [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  6. a b c d Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Žatec, s. 397. 
  7. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 299. 
  8. MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]