Kostel Panny Marie Sněžné (Provodov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Panny Marie Sněžné
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresZlín
ObecProvodov
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeolomoucká
DěkanátVizovice
FarnostProvodov
Statusfarní kostel
ZasvěceníPanna Maria
Další informace
AdresaProvodov, ČeskoČesko Česko
Kód památky45798/7-2056 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Sněžné je barokní poutní kostel, který stojí v obci Provodov na Zlínsku. Kostel s terasou, hlavním a vedlejším schodištěm je kulturní památkou České republiky.[1]

Poutní kostel Panny Marie Sněžné je součástí římskokatolické farnosti Provodov, děkanát Vizovice, arcidiecéze olomoucká.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie kostela Panny Marie Sněžné je spojen s poutním místem Malenisko a studánkou se zázračnou vodou. Majitel luhačovického panství, hrabě Wolfgang Serényi, po uzdravení dal postavit jako dík u studánky dřevěnou kapličku. V roce 1734 dal vystavět zděnou jednolodní barokní stavbu s trojbokým závěrem, vysvěcenou 5. srpna 1735. Vzhledem k narůstajícímu počtu poutníků byl kostelík v roce 1750 přestavěn na malý kostel. V roce 1850 byla rozšířená loď kostela.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je samostatně stojící jednolodní zděná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s půlkruhovým závěrem a zvonicí nad západním průčelím. Sedlová střecha přechází nad kněžištěm ve valbovou střechu.[6] Kostel měří na délku devatenáct metrů, na šířku devět metrů a na výšku osm metrů.[7]

Západní průčelí je členěno čtyřmi vysokými pilastry s římsovými hlavicemi. V ose průčelí je prolomen hlavní pravoúhlý vchod s jednoduchým ostěnímuchy a s kapkami. Ke vchodu vede schodiště o šesti stupních. Nad vchodem je malé okno v šambráně a s parapetní návojovou římsou. Nad oběžnou profilovanou korunní římsou je trojúhelníkový atikový štít s hlubokým výklenkem zaklenutý konchou. Ve výklenku je socha Panny Marie. Štít je členěn pilastry, po stranách jsou dvojice volut a ve vrcholu nad římsou je štukový trojúhelníkový štít. Nad štítem na hřebeni střechy je čtyřboká otevřená malá zvonice s barokní bání.

Fasády jsou členěny pilastry vysokého řádu s římsovými hlavicemi. Jižní průčelí je prolomeno dvěma okenními osami, kde jedno okno je slepé v šambráně s návojovou parapetní římsou, druhé v šambráně a s půlkruhovým záklenkem.

Na jižní straně kostela je přistavěna patrová sakristie obdélného půdorysu. Do sakristie v ose je prolomen pravoúhlý vchod s kamenným ostěním s ušima. Vedle vchodu je pravoúhlé okno. V boční fasádě jsou dvě okenní osy. Závěr má tři okenní osy s pravoúhlými okny s půlkruhovým záklenkem. Severní fasáda je členěna třemi okenními osami s pravoúhlými okny v šambránách, jedno zaslepeno.[6] V letech 1985–1988 byla provedena generální oprava kostela.[7]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

kněžišti je jedno pole pruské placky s konchou mezi dvěma pasy, které dosedá na dvojici pilastrů s podnoží, patkou a vyloženým kladím. Do sakristie, která je zaklenutá valenou klenbouvýsečemi, vede pravoúhlý vchod. Nad sakristií je plochostropá oratoř otevřena do lodi velkým oknem s půlkruhovým záklenkem. Kněžiště a obdélnou loď odděluje půlkruhový vítězný oblouk. Loď je zaklenuta dvěma poli valené klenby s výsečemi, která dosedá na kanelurované přízední pilastry s podnoží a hlavicí s volutou a s hlavou andílka a vyloženým kladím. V západní části lodi na dvou čtyřbokých sloupech spočívá kruchta podklenutá třemi poli křížové klenby.

Hlavní oltář nese oltářní obraz Panny Marie kojící, který byl dovezen v roce 1710 z Vídně.[8] Obraz byl v Praze v roce 1997 posvěcen papežem Janem Pavlem II.[4] Nad vchodem do sakristie visí obraz Panny Marie Sněžné z roku 1845. Křížovou cestu vytvořil v roce 1947 Emil Brendl. Na epištolní straně je rokoková kazatelna přístupná ze sakristie. Na evangelijní straně naproti sakristie je boční oltář Božského Srdce Páně z roku 1919. V kněžišti jsou sochy svatých Cyrila a Metoděje a vzadu je dřevěná socha svatého Floriána a ve výklenku soška Panny Marie Lurdské. V kostele se nachází sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Františka z Assisi, sousoší svaté Anny s Pannou Marií a svaté Terezie od Ježíše. Pod kruchtou je socha svaté Anny od Františka Charváta z Kutné Hoy. V kněžišti je umístěn klasicistní krucifix, který byl původně na kruchtě. V oknech jsou vitráže, které představují svatého Josefa a Jana Nepomuckého.[7][9]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

V roce 1803 byly za působení Antonína Fabiána zhotoveny první varhany, které byly nahrazeny novými v roce 1852. V roce 1910 (1911) varhanář Matěj Strmisko z Uherského Hradiště zhotovil jednománuálové varhany se šesti rejstříky. Nástroj má mechanickou trakturu a kuželkovou vzdušnici. Rozsah manuálu je C-f3, pedálu C-d1. V roce 1946 byl instalován elektrický ventilátor. Oprava varhan byla provedena v roce 1951.[10][7]

Dispozice:
Manuál: Pedál:
1. Principal 8'
2. Salicional 8'
3. Kryt 8'
4. Octava 4'
5. Flétna 4'
6. Mixtura 3x 2 2/3'
1. Subbas 16'

Spojky:
Pedálová spojka
Pevné kombinace:
Mezzoforte a Forte

zdroj:[10]

Zvon[editovat | editovat zdroj]

Zvon o hmotnosti třicet kilogramů zavěšený ve věži kostela pochází z roku 1734. Je zdoben reliéfy svatého Josefa a svatého Václava. Je dokladem zvonařské práce z období nastupujícího empírového stylu. V době druhé světové války byl rekvírován. Po válce byl nalezen v Praze odkud byl přivezen zpět. Druhý zvon o hmotnosti 45 kg ulil Jan Alois Obletter roku 1803 a je zdoben mariánským reliéfem.

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

  • Hlavní schodiště má 52 schodů a bylo postaveno v roce 1925. Vedle kostela na terase byl zřízen venkovní oltář pro bohoslužby pod širým nebem, k němuž vede vedlejší schodiště. V blízkosti oltáře stojí vodní kaplička z roku 1865, v níž je studánka Svatá voda. K prameni se schází po několika schůdcích.[11]
  • Pod hlavním schodištěm stojí budova fary z roku 1761. U fary je kamenný sloup s křížem, který je kulturní památkou.[12]
  • Před vchodem do kostela je umístěn kamenný misijní křížnápisem:Na paměť Fr. Slováka z Provodova, padlý v Ruském Polsku 8.7.1915, stár 36 let[3]
  • Od kaple vede cestička ke křížové cestě postavené v letech 1917–1918, která byla postavena jako vzpomínka na padlé vojíny a poutníky v první světové válce. Každé zastavení nese věnování okolních obcí na památku jejich padlým farníkům. Kromě toho je na prvním zastavení arcibiskupský erb a na posledním je erb rodu Serenyiů. Křížová cesta je zakončena malou kapličkou. Křížová cesta byla v roce 2002 prohlášena kulturní památkou.[13]
  • U kostela roste památný strom Lípa na Malenisku, je to lípa malolistá, jejíž stáří se odhaduje na 200–250 let. Je vysoká 19 m v obvodu 4,17 m a je památným stromem od 20. června 2006.[3][9]
  • U silnice z Provodova ke kostelu byl v roce 1958 po pravé straně cesty zřízen hřbitov s kamennou kapličkou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-24]. Identifikátor záznamu 158264 : Kostel P. Marie Sněžné. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Římskokatolická farnost Provodov | Katalog AO. Arcibiskupství olomoucké [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  3. a b c Poutní místo Malenisko - Provodov. www.malenisko.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  4. a b Kostel Panny Marie Sněžné - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  5. Památky v obci: Provodov. www.provodov.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  6. a b Evidenční list: kostel P. Marie. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  7. a b c d Poutní místo Malenisko - Provodov. www.malenisko.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  8. PROVODOV – Obraz kojící P. Marie. www.farnosthalenkovice.eu [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  9. a b www.krasybeskyd.cz [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  10. a b SOCHORA, Pavel. Varhany na Zlínsku. S. 52. is.muni.cz [online]. MASARYKOVA UNIVERZITA [cit. 2023-02-25]. S. 52. Dostupné online. 
  11. studánka Svatá voda | Národní registr pramenů a studánek. www.estudanky.eu [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  12. boží muka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  13. křížová cesta se 14 zastaveními - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]