Přeskočit na obsah

Ucho (architektura)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barokní okno s ušima v horních i dolních rozích
Barokní okno s ušima v horních i dolních rozích
Raně barokní okna Matyášovy brány (uši v horních rozích)
Raně barokní okna Matyášovy brány (uši v horních rozích)

Ucho je v architektuře ozdobné rozšíření horních (někdy i dolních) rohů kamenného nebo štukového rámování, tzv. šambrány, okna nebo portálu.[1][2] Tento prvek se uplatňuje v renesanci, baroku a klasicismu.[2]

Pro pozdně renesanční okno je typická nadokenní římsa nebo profilovaná šambrána s ušima.[3] U barokních oken se často objevuje štukově dekorovaná šambrána s ušima[1] (pro rané baroko jsou typické pravouhlé uši spojené s kapkami[2]). I klasicistní okna využívají často uší, orámována ale bývají jen prostou lištou.[4]

  1. a b HÁJEK, Václav. Architektura: Klíč k architektonickým slohům. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 229 s. ISBN 80-7169-722-2. S. 218. 
  2. a b c Ucho. www.soupispamatek.cz [online]. Soupis památek – encyklopedický přehled sídel [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  3. Archizone.cz [online]. 2015-08-15 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  4. Celková charakteristika klasicismu a empíru. www.satalka.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978.