Kolenec pětimužný
 Kolenec pětimužný | |
|---|---|
.jpg) Kolenec pětimužný (Spergula pentandra) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | hvozdíkovité (Caryophyllaceae) |
| Tribus | Polycarpaeae |
| Rod | kolenec (Spergula) |
| Binomické jméno | |
| Spergula pentandra L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Kolenec pětimužný (Spergula pentandra) je tmavě zelená, jednoletá, slabě trsnatá rostlina vysoká 10 až 30 cm, která obvykle roste na písčitých půdách. V české přírodě je sice původní druh, ale je rostlina vzácná a ohrožená vymizením.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Bylina pochází z teplých oblastí, především z jihozápadní, střední a jižní Evropy a dále z jihozápadní Asie a severní Afriky. Nejhojněji se vyskytuje v zemích okolo Středozemního moře, včetně Kanárských ostrovů. Druhotně byl kolenec pětimužný lidmi rozšířen do Pobaltí, do Spojených států amerických (zjištěn v roku 1956) i do Austrálie.
Severní hranice rozšíření kolence pětimužného prochází Německem, jižní Moravou a jižním Slovenskem. V Čechách historicky rostl koncem 19. století v Praze, v přírodní památce Modřanská rokle, což dokládá herbářový exemplář. Na Moravě se vyskytuje hojněji, po delší dobu podél dolních toků řek Dyje a Morava, nejvíce na Břeclavsku v okolí Poštorné a Hlohovce). Ještě koncem 20. století byl pravidelně pozorován v písčitých dunách v bezstromovém protipožárním pásu u železnice mezi městy Hodonín a Veselí nad Moravou. Asi od konce první dekády jednadvacátého století roste kolenec pětimužný výhradně v národní přírodní památce Váté písky u Bzence, podél tratě mezi železničními stanicemi Bzenec přívoz a Rohatec.[3][4][5]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Konkurenčně velmi slabý druh, který preferuje plochy s obnaženým písčitým nebo drobným štěrkovitým substrátem, který může být i kyselý. Je terofyt, jenž prosperuje v mělkých, přes léto vysychavých půdách s křemičitými písky chudými na živiny a s nízkým obsahem humusu. Rostliny obvykle klíčí z přezimujících semen pospolitě až na jaře, od března do dubna. Mladé semenáče se rychle rozrůstají a na vlhkých půdách vytvářejí trsy.
Květy se otvírají jen na krátkou dobu a pouze za slunného počasí, v dubnu až květnu, Za deště a tudíž i nedostatku opylovačů se neotvírají vůbec a opylují se vlastním pylem. Počet chromozomů 2n = 18 a stupeň ploidie x = 2. Druhové jméno rostliny „pětimužný“ je odvozeno od počtu tyčinek v květu.[1][2][3][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá rostlina s jednou až třemi lodyhami, které jsou přímé či vystoupavé, jednoduché nebo chudě rozvětvené do poléhavých větví. Rostlina má štíhlý kůlovitý kořen. Lodyhy bývají nejčastěji vysoké okolo 25 cm a mají ořechovou až mahagonově hnědou barvu, vespod jsou lysé, nahoře žláznaté a mají tři až čtyři články. V uzlinách vyrůstají ve zdánlivých přeslenech přisedlé, tmavě zelené, nitkovité listy dlouhé 15 až 25 mm a široké asi 2 mm. Jsou dužnaté, oblé, hladké, lysé nebo řídce chlupaté a mají drobounké palisty.
Poslední prodloužený lodyžní článek je ukončen květenstvím, řídkým vidlanem. Jeho bělavé květy jsou drobné, mají asi jen 4 mm v průměru, jsou pětičetné a oboupohlavné. Stopky bývají dlouhé okolo 10 mm a po odkvětu se ohýbají. Vytrvalé kališní lístky jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, asi 3 mm dlouhé, lysé a po obvodě mají blanitý lem. Volné korunní lístky jsou bílé, úzké, špičaté, o málo delší než lístky kališní a nepřekrývají se. Tyčinek je pět a nesou prašníky otevírající se podélnými štěrbinami. Semeník je horní, pestík je jeden. Květy jsou opylovány hmyzem, někdy dochází k jejich samoopylení.
Plod je vejčitě kulovitá, 4 až 5 mm velká, pukající tobolka. Obsahuje čtyřicet až sedmdesát matně černých, ploše čočkovitých semen asi 1 mm velkých s lesklým blanitým křídlem. Jsou velmi lehká a díky křídlu mohou být na velké vzdálenosti šířena větrem. Na jednom trsu uzrávají tisíce semen, která si podržují klíčivost po dlouhou dobu, nejlépe klíčí z hloubky 0,5 cm.[1][2][3][6][7]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Kolenec pětimužný je vzácný druh nacházející se v Česku na severní areálové hranici. Je ohrožen změnou přírodních podmínek, jeho stanoviště zarůstá borovicí lesní, trnovníkem akátem nebo třtinou křovištní. Je také ohrožován těžbou písku a provozem přilehlé železniční tratě. Proto je ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb."i v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2017 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (§1) a (A1t).[3][8][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Spergula pentandra, s. 81.
- ↑ a b c MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Spergula pentandra [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2016-03-29 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Spergula pentandra [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 2021-03-05 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Zdeněk; DANIHELKA, Jiří; EKRT, Libor et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 9. S. 255–340. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2020 [cit. 2022-09-24]. Roč. 92, s. 255–340. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-23. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ POWO: Spergula pentandra [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2022 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CIBULKA, Radim. Spergula pentandra [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 2017-02-11 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
- ↑ CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Spergula pentandra [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014 – 2021 [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, rev. 18.07.2017 [cit. 2022-09-24]. cz/cs/chranene-rostliny/ Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 2022-09-24]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. ISSN 1211-3603.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kolenec pětimužný na Wikimedia Commons 
Taxon Spergula pentandra ve Wikidruzích
