Kokrhel větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKokrhel větší
alternativní popis obrázku chybí
Kokrhel větší (Rhinanthus major)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď zárazovité (Orobanchaceae)
Rod kokrhel (Rhinanthus)
Binomické jméno
Rhinanthus major
L., 1753
Synonyma
  • Rhinanthus serotinus
  • Rhinanthus angustifolius
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení kokrhele většího

Kokrhel větší (Rhinanthus major), někdy též (Rhinanthus serotinus), je jednoletá, citrónově žlutě kvetoucí, poloparazitická bylina dorůstající do výšky až 80 cm.

Druh je velice variabilní a jeho taxonomie není dosud zcela vyřešena, často se jedná o velmi podobné druhy odlišující se hlavně sezónnosti růstu. V širším pojetí (S. l.) mívá druh jméno Rhinanthus serotinus (Schönh.) Oborny, v užším pojetí (S. s.), uplatňovaném v České republice, se jedná o druh pozdní, (letní) a hojně větvený, který nese jméno Rhinanthus major L.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se, vyjma severské a středomořské oblasti, v celé Evropě, od Francie na západě po evropské Rusko na východě. Dále jeho areál pokračuje přes sever Malé Asie, Kavkaz a západní Sibiř do Střední Asie. Je rozšířen sice na velkém území, ale jeho výskyt je ostrůvkovitý a místy sporadický.

V ČR se vyskytuje téměř na celém území, ale značně nerovnoměrně. Někde je vzácný nebo zcela chybí, naopak nejintenzivněji roste v oblastech Šumavy, Novohradských a Železných hor. Objevuje se od nížin až po nadmořskou výšku 1160 m.[3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na různých typech luk, pastvin, vysokostébelných niv, polí, po okrajích lesů, křovin a cest v hlinitých i písčitých půdách. Je kořenový poloparazit, který od hostitelské rostliny získává vodu s rozpuštěnými minerálními látkami a zbytek asimilátů si vytváří fotosyntézou. Rostlina kvete od května do září.[6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

květy

Jednoletá rostlina s přímou, hustě větvenou, zpravidla fialově čárkovanou lodyhou vysokou 10 až 80 cm. Je porostlá přisedlými listy úzce kopinatými až eliptickými, dlouze zašpičatělými a po obvodě pilovitými. Listeny má trojúhelníkovité, tupě špičaté, u báze nejširší a po obvodě zubaté, spodní jsou zelené a horní žlutozelené, červenavé nebo fialově naběhlé.

Květenství je krátký, hustý hrozen složený z osmi až dvanácti oboupohlavných květů. Lysý kalich je světle zelený až načervenalý, za květu úzce vejčitý a za plodu nafouklý s ostře špičatými cípy. Dvoupyská, citrónově žlutá, 1,5 až 2 cm dlouhá koruna má 1 cm trubku mírně prohnutou vzhůru. Dolní pysk bývá za plného květu přitlačen k mírně vyklenutému hornímu a ústí koruny je tím zavřeno nebo jen mírně pootevřeno. Světlé nitky nesou tmavě fialové prašníky, lysý semeník má světlou čnělku s kulovitou bliznou.

Plody jsou 12 mm velké tobolky obsahující několik plochých semen s křídlatým lemem 1 mm širokým. Dozrávají v závislosti na klimatických podmínkách od začátku června a jsou schopné uzrát i tři dny po posečení. Po puknutí tobolky v ní semena ještě nějakou dobu zůstávají, dokud nejsou vytřesena větrem, divokou zvěří, dobytkem nebo zemědělskou technikou, po tu dobu v tobolce lehce chřestí (odtud slovenské jméno rodu "štrkáč"). Přestože semena mají blanitý lem, nebývají ani s přispěním větru zanášena od mateřské rostliny dále než 1,3 m, nejdále jsou šířena zemědělskými stroji nebo při svozu sena.[1][2][3][4][7]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kokrhel větší se rozmnožuje výhradně semeny. Po chladné zimní stratifikaci semena klíčí, nezávisle na přítomnosti hostitelské rostliny, již při teplotě 4 °C až 10 °C. Nejbližší období po vyklíčení do stadia semenáčku je pro rostlinu nejkritičtější, má malou schopnost získávat a využívat anorganické látky z půdy a je citlivá na sucho a zastínění. Semenáček postupně vyvine speciální, do 10 cm dlouhé kořínky, které najdou kořeny hostitelské rostliny, proniknou do jejího xylému a pomoci haustorií se připojí do cévního systému. Odkud čerpají vodu s rozpuštěnými minerály, parazitují nejčastěji rostliny z čeledí lipnicovitých a bobovitých. Pokud se semenáčku nepodaří propojit s dárcovskou rostlinou, roste jen velmi chabě, brzy usychá a nikdy nevykvete.[3][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kokrhel větší, stejně jako ostatní druhy rodu kokrhel, škodí parazitovaným rostlinám odčerpáváním živin, čímž způsobí jejich menší vzrůst i slabší tvorbu plodů. Pokud ale není abnormálně rozšířený, způsobené škody jsou obvykle malé. Je snaha využít přirozené vlastnosti kokrhele většího oslabovat parazitované rostliny ve tvorbě biomasy, proto byly činěny pokusy potlačit jeho umělým výsevem nechtěné druhy, např. silně rozšířenou třtinu křovištní.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. Kapitola Kokrhel větší, s. 262-263. 
  2. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Štrkáč neskorý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2017-05-15]. S. 437-446. Dostupné online. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky) 
  3. a b c MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Kokrhel větší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.12.2011 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Kokrhel větší [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 23.07.2009 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. HASSLER, M. Catalogue of Life: Rhinanthus serotinus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b KLIMEŠOVÁ, Jitka. Jak to je, když vám někdo pije vodu. Vesmír [online]. Přírodovědecký časopis Vesmír, Vesmír, s. r. o., Praha 1, 02/2008 [cit. 15.05.2017]. Čís. 87, s. 110-113. Dostupné online. ISSN 1214-4029. (česky) 
  7. a b c KŘEČEK, Tomáš. Schopnost kokrhele parazitovat na vybraných druzích trav .... Brno, 2015 [cit. 15.05.2017]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Stanislav Hejduk. Dostupné online.
  8. MUDRÁK, Ondřej. Vliv kosení a hnojení na poloparazitické druhy Rhinanthus .... České Budějovice, 2004 [cit. 15.05.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jan Lepš. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]