Kokosový ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kokosový ostrov
Pláž v zátoce Chatham
Pláž v zátoce Chatham
Isla del Coco
Isla del Coco
Stát KostarikaKostarika Kostarika
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní park Kokosový ostrov
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát KostarikaKostarika Kostarika
Typ přírodní dědictví
Kritérium ix, x
Odkaz 820 (anglicky)
Oblast Latinská Amerika a Karibik
Zařazení do seznamu
Zařazení 1997 (21. zasedání)

Kokosový ostrov (španělsky Isla del Coco) je ostrov v Pacifiku, který se nachází přibližně 550 km od kostarického pobřeží. Administrativně je součástí provincie Puntarenas. První Evropan, který objevil ostrov, byl v roce 1526 Juan Cabezas. Jediné lidské osídlení ostrova je stanice Guardaparques Wafer, který se nachází na severu ostrova v zátoce Wafer. Plavba lodí na ostrov z kostarické pevniny trvá přibližně 36 hodin. Na jižním cípu kokosového ostrova se nachází nejjižnější bod severní Ameriky.

Celý ostrov spolu s okolním mořem je součástí Národního parku Kokosový ostrov.

Národní park Kokosový ostrov[editovat | editovat zdroj]

Národní park zde byl zřízen kvůli unikátní fauně a floře jak na samotném ostrově, tak v okolních vodách. Park má rozlohu 199 790 hektarů, z toho ostrov zaujímá „pouze“ 2 385 ha. Byl prohlášen za kostarický národní park vládním dekretem v roce 1978 a v roce 1997 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Kokosový ostrov je jediný ostrov ve východním Pacifiku, který je porostlý tropickým deštným lesem, navíc v nejvyšších partiích ostrova roste i mlžný les. Pro svoji geografickou odlehlost od amerického kontinentu se na ostrově vyvinulo mnoho endemitů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kokosový ostrov je oceánský ostrov vulkanického i tektonického původu. Je to jediný ostrov vznikající z Kokosové desky, jedné z menších tektonických desek. Datování draslíkem a argonem stanovilo stáří nejstarších hornin mezi 1,91 a 2,44 miliony let (pozdní pliocén) a skládá se převážně z čediče, který je tvořen ochlazováním lávy. Ostrov má přibližně obdélníkový tvar o rozměrech cca 8 × 3 km s obvodem přibižně 23,3 km. Krajina je hornatá a nepravidelná; nejvyšší bod je Mount Iglesias s výškou 575,5 m.n.m. Navzdory hornatému charakteru jsou ve středu ostrova rovinné oblasti ve výšce 200–260 m n. m. Velkou část ostrova obklopují strmé, až 90 metrů vysoké útesy, přístup je tak možný jen přes několik pláží; nejjednodušším místem přístupu je v zátoka Chatham.

Vodopád v zátoce Wafer.

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Kokosový ostrov má mnoho krátkých řek a potoků, které odvádějí hojné srážky do čtyř zátok. Největší řeky jsou Genio a Pittier, které odvádějí vodu do zátoky Wafer. Hornatá krajina a tropické podnebí společně vytvářejí přes 200 vodopádů po celém ostrově.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově roste 235 známých druhů kvetoucích rostlin, z nichž 70 je endemických. Bylo popsáno 74 druhů kapradin a jejich příbuzných, 128 druhů mechů a játrovek a 90 druhů hub.

Ostrov má tři hlavní rostlinné komunity. Pobřežní lesy sahají od pobřeží až do výšky 50 m n. m. Převládajícími stromy jsou zarděnice, kokosová palma a láhevník s podrostem kapradin, keřů, ostřic, trav a bylin. Vnitrozemské lesy se rozprostírají od 50 do 500 m n. m. Zde rostou Sacoglottis holdridgei, Ocotea insularis a endemická cekropie. Stromy jsou na všech úrovních porostlé epifytickými rostlinami, včetně orchidejí, kapradin, bromélií a mechů. Podrost zahrnuje ostřice a různé druhy kapradin a stromových kapradin, včetně Cyathea armata a Danaea media. Endemická palma Rooseveltia frankliniana je zde také běžná. Mlžný les se nacházejí v nejvyšších nadmořských výškách nad 500 m, kde se vyskytuje kupříkladu Melastoma.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově se vyskytuje přes 400 známých druhů hmyzu, z nichž 65 je endemických. Bylo popsáno více než 50 druhů dalších členovců (pavouci, stonožky, mnohonožky a stejnonožci).

Na ostrově se vyskytují dva druhy ještěrů: Anolis townsendii a Gekon pacifický; oba jsou endemické. Nebyly pozorováni žádní obojživelníci. Sladkovodních ryb se zde vyskytuje 5 druhů, včetně 3 endemitů.

Bylo popsáno téměř 90 druhů ptáků. Ostrov a sousední skály jsou domovem velkých hnízdících kolonií stěhovavých mořských ptáků, mezi které patří terej žlutonohý, terej červenonohý, fregatka obecná, nody bělostný a nody obecný. Ostrov obývá sedm druhů suchozemských ptáků, včetně tří endemitů: kukačka kokosová, tyrančík ostrovní a pěnkava kokosová.

Přestože ostrov nemá žádné původní suchozemské savce, v současnosti se zde vyskytuje pět druhů zavlečených lidmi: prasata, jeleni, kozy, kočky a krysy.

Bohatý korálový útes, vulkanické tunely, jeskyně, masivy a hluboké vody obklopující ostrov jsou domovem více než 30 druhů korálů, 60 druhů korýšů, 600 druhů měkkýšů a více než 300 druhů ryb. Patří sem velké populace tuňáka žlutoploutvého, manty velké, plachetníka širokoploutvého, žraloka lagunového a kladivouna bronzového. Vyskytuje se zde také žralok velrybí.

Mezi další velká mořská zvířata, která se zde vyskytují patří keporkak, kosatka, delfín skákavý a lachtani.

Vyskytují se zde i mořští plazi, konkrétně želvy: kareta pravá, kareta obrovská a kareta zelenavá.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historická mapa ostrova

K objevu ostrova mělo dojít údajně roku 1526 španělským navigátorem Juanem de Cabezasem (také známým jako Juan de Grado). Poprvé byl připojen ke Kostarice v roce 1832 dekretem č. 54 Ústavního shromáždění nově nezávislé země. Velrybáři se na ostrově pravidelně zastavovali až do poloviny 19. století, kdy levný petrolej začal nahrazovat velrybí olej pro osvětlení. V roce 1897 kostarická vláda jmenovala německého dobrodruha a lovce pokladů Augusta Gisslera prvním guvernérem ostrova a umožnila mu tam založit krátkotrvající kolonii. 12. května 1970 bylo území ostrova administrativně začleněno do provincie Puntarenas prostřednictvím výkonného dekretu č. 27, čímž se stalo jedenáctým okresem 33 obyvatel ostrova, všichni strážci národního parku, mohli poprvé hlasovat ve volbách 5. února 2006.

Kokosový ostrov se často objevuje v mnoha příbězích o pirátech a zakopaném pokladu. První tvrzení o pokladu ukrytém na ostrově pocházela od ženy jménem Mary Welsh, která tvrdila, že na ostrově bylo zakopáno 350 tun zlata (cca 16 miliard $ v dnešních penězích) ukradených ze španělských galeon. Byla členkou pirátské posádky vedené kapitánem Bennettem Grahamem a za své zločiny byla převezena do australské trestanecké kolonie.Po svém propuštění se vrátila na ostrov s expedicí, ale nepodařilo se jí nic najít.

Dalším pirátem, který měl na ostrově ukrýt poklad, byl portugalec Benito Bonito. Ačkoli byl Bonito pronásledován a popraven, jeho poklad nebyl nikdy získán.

Snad nejznámější z legend o pokladu vázaných na ostrov je legendární Limský poklad. V roce 1820, kdy se armáda José de San Martína blíží k Limě, měl místokrál José de la Serna svěřit městský poklad z britskému obchodníkovi kapitánovi Williamovi Thompsonovi do úschovy, dokud Španělé zemi nezabezpečí. Místo toho, aby čekali v přístavu podle pokynů, Thompson a jeho posádka zabili místokrálovy muže a odpluli k Isla del coco, kde údajně zakopali poklad. Krátce nato byli zadrženi španělskou válečnou lodí. Celá posádka kromě Thompsona a jeho prvního důstojníka byli popraveni pro pirátství. Ti dva nabídli Španělům, že je dovedou k pokladu výměnou za své životy, ale po přistání na ostrově utekli do pralesa a nikdy nebyli znovu dopadeni.

Stovky pokusů o nalezení pokladu na ostrově selhaly. Pruský dobrodruh August Gissler žil na ostrově po většinu období mezi léty 1889 a 1908 s pramalým úspěchem v podobě několika zlatých mincí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cocos Island na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]