Mnohonožky
 Mnohonožky | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | stonožkovci (Myriapoda) |
| Třída | mnohonožky (Diplopoda) De Blainville in Gervais, 1844 [1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mnohonožky (Diplopoda) jsou členovci z podkmene stonožkovců. Ve starší klasifikaci byly mnohonožky řazeny mezi vzdušnicovce.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tělo mnohonožek je na průřezu kruhovité nebo půlkruhovité. Jedinci s tělem zploštělým z břišní strany se zpravidla stáčejí v kuličku, jedinci s tělem v průřezu kruhovitým se stáčejí do spirály.[2] Kutikula je tvořena chitinem a navíc bývá zpevněna vápenatými solemi, zpravidla je prostoupena uhličitanem vápenatým. Tělo se skládá z mnoha segmentů, které vznikly splynutím dvou původních článků, proto se jim říká diplosomity.
Tělo je děleno na dvě tagmata: hlavu a trup. Ve starší literatuře je uváděno dělení na tři tagmata: hlavu, čtyřčlánkovou hruď a mnohočlánkový zadeček.
Hlava je spíše kulovitá. Horní pysk překrývá kusadla se dvěma páry čelistí, spodní pár je srostlý v gnathochilarium, takže spolu s horním pyskem uzavírá zespodu ústní ústrojí. Na hlavě je umístěn jeden pár tykadel se 7 až 8 články. Mnohonožky mají jednoduché oči – ocelli, ale někteří zástupci jsou slepí.
Mezi hlavou a trupem je jeden beznohý, volný krční článek – collum. Další tři články trupu mají po jednom páru nohou. Na třetím ze čtyř uvedených segmentů jsou pohlavní otvory obou pohlaví. Každý další tělní segment má obvykle dva páry nohou, které jsou slabé a umožňují mnohonožkám jen pomalý pohyb. Nohy nikdy nejsou na předposledním preanálním segmentu. Nejvyšší celkový počet nohou byl zjištěn u druhu Eumillipes persephone, který jich má celkem 1306.[3][4]
Největším zástupcem v dějinách života na Zemi byl obří prvohorní druh Arthropleura armata, dosahující délky až kolem 263 cm.[5]
Systém a fylogeneze[editovat | editovat zdroj]
Poznámka: Podle fylogenetické studie z roku 2016.[6] Větve, pro které nebyla k dispozici úplná data o transkriptomu, jsou označené (?).
| Diplopoda |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Mnohonožky jsou většinou býložravci. Živí se nejčastěji odpadlými částmi rostlin, jako jsou mrtvé listy, nebo jiným rozkládajícím se organickým materiálem.
Některé větší druhy mnohonožek jsou masožravé a loví hmyz.[7]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Mnohonožky mají rády vlhko, žijí pod kameny, tlejícím listím, pod kůrou a v houbách.
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
Zástupci jsou například mnohonožka lesní, mnohonožka dvoupásá, uzlenka čpavá, mnohonožka zemní, drobnulka zemní nebo svinule lesní – pestře zbarvená mnohonožka, která se při nebezpečí svine do kuličky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Diplopoda DeBlainville in Gervais, 1844 (Class) [online]. Universität Ulm, Ruhr-Universität Bochum [cit. 2007-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-18.
- ↑ Lang, 1954. S. 14.
- ↑ ŠÁRA, Filip. Vědci objevili „nejnohatějšího“ tvora na světě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-20 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Nature Publishing Group. First millipede with more than 1,000 legs discovered. Phys.Org [online]. 2021-12-16 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Největší členovci všech dob. OSEL.cz [online]. 27. května 2022. Dostupné online.
- ↑ FERNÁNDEZ, Rosa; EDGECOMBE, Gregory D.; GIRIBET, Gonzalo. Exploring Phylogenetic Relationships within Myriapoda and the Effects of Matrix Composition and Occupancy on Phylogenomic Reconstruction. S. 871–889. Systematic Biology [online]. Society of Systematic Biologists in Oxford University Press, 2016-05-09 [cit. 2022-06-01]. Roč. 65, čís. 5, s. 871–889. Dostupné online. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/syw041. (anglicky)
- ↑ Millipede. In: A-Z Animals. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRATOCHVÍL, Josef, a kol. Klíč zvířeny ČSR. Díl III. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 869 s. (Studie a prameny. Sekce biologicko-lékařská; sv. 36). S. 27–48.
- LANG, Jaroslav. Mnohonožky – Diplopoda. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 188 s. (Fauna ČSR; sv. 2).
- KOCOUREK, Pavel. Mnohonožky (Myriapoda: Diplopoda) Prahy. In: Natura Pragensis: Studie o přírodě Prahy. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2013. ISBN 978-80-87457-48-1. ISSN 0862-366X. Svazek 21.
- KOCOUREK, Pavel; TAJOVSKÝ, Karel; DOLEJŠ, Petr. Mnohonožky České republiky: Příručka pro určování našich druhů. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2016. 268 s. ISBN 978-80-87964-09-5.
- KOCOUREK, Pavel; DOLEJŠ, Petr; KOVAŘÍKOVÁ, Alena. Atlas rozšíření mnohonožek v České republice. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2023. 268 s. ISBN 978-80-7036-791-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mnohonožky na Wikimedia Commons 
Taxon Diplopoda ve Wikidruzích- Galerie mnohonožky na Wikimedia Commons
