Přeskočit na obsah

Kohoutek věncový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKohoutek věncový
alternativní popis obrázku chybí
Kohoutek věncový (Lychnis coronaria)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rodkohoutek (Lychnis)
Binomické jméno
Lychnis coronaria
(L.) Desr., 1792
Synonyma
  • Agrostemma coronaria
  • Coronaria coriacea
  • Silene coronaria
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Koruna s pakorunkou

Kohoutek věncový (Lychnis coronaria) je vytrvalá bylina, okrasná svým květem i listem. Bývá pěstována v okrasných zahradách a parcích, kde po několik let vyrůstá bez nutností náročné péče.

Původně jihoevropský druh, který je rozšířen od Španělska přes Apeninský a Balkánský poloostrov, přes Malou Asií a oblast okolo Kavkazu až do Íránu a Pákistánu. Severní hranice původního středoevropského rozšíření sahala po jih Slovenska. Druhotně se dostal do Západní Evropy a Severní i Jižní Ameriky. Zplaněl také v teplejších oblastech České republiky, kde je považován za naturalizovaný neofyt. Je v české přírodě hojně rozšířen, často bývá pěstován na zahradách a jeho semena se tak snadno dostávají do volné přírody.

Roste v pásmu nížin až pahorkatin na lesních světlinách, podél lesních cest i na stráních s řídkými křovinami. Objevuje se také v okolí lidských sídel, na smetištích i polních úhorech. Nejlépe mu vyhovují slunná, sušší stanoviště s výživnou, propustnou a neutrální zeminou která může být i kamenitá. V těžších a zamokřených půdách vyhnívá.

Kohoutek věncový je krátkověká trvalka s vystoupavou nebo přímou, jednoduchou neb v horní části vidličnatě rozvětvenou lodyhou, vysokou 30 až 70 cm. Listová růžice, ve které rostlina přezimuje, roste z chomáče světlých, tenkých kořenů. Růžice, z níž vyrůstají lodyhy, má listy elipsovité až podlouhlé kopinaté a u báze zúžené do křídlatého řapíku. Lodyžní listy jsou přisedlé, vstřícné a mají čepele elipsovité až obkopinaté, 8 až 11 cm dlouhé a 2 cm široké. Lodyha i všechny listy jsou oboustranně plstnaté.

Květenství má tvar laty nebo se skládá z několika malokvětých vidlanů. Je tvořeno pětičetnými, oboupohlavnými květy na nestejně dlouhých stopkách s úzkými listeny. Plstnatý, zubatý kalich je trubkovitý a bývá dlouhý 1,5 až 2,5 cm. Plochá koruna má celokrajné, nebo na vrcholu plytce vykrojené, obvejčité lístky. Korunní lístky bývají dlouhé 1,5 až 2 cm a 1 cm široké a každý má vespod dva šídlovité výrůstky (pakorunku); mohou být zbarvené purpurově nebo tmavě červenofialově, méně často jsou růžové nebo bílé. Semeník má pět čnělek.

Rostlina kvete obvykle v červenci a srpnu. Po opylení vyrůstají elipsoidní až vejčité, plstnaté tobolky, asi 15 mm dlouhé a 8 mm široké, které se ve zralosti otvírají pěti zuby. Obsahují šedá, 1 mm velká semena, výrazně hrbolatá. Semena jsou hlavním způsobem rozmnožování, šlechtěné kultivary se pro zachování získaných vlastností množí dělením trsů nebo řízkováním. Ploidie druhu je 2n = 24.

Rostlina je obvykle v zahradnictví pěstována jako tzv. „divoce rostoucí trvalka“, která je okrasná svým stříbřitým listem i po odkvětu. V zahradnické architektuře se nejčastěji používá při tvorbě květnatých luk, v bylinných směsích pro osetí svahů nebo pro lemy záhonů na osluněných a suchých místech. Je vhodná též pro osázení suchých zídek, vyšších skalek nebo pro střešní zahrady. Bývá obvyklou rostlinou okrasných částí venkovských zahrad.

Byla vyšlechtěna řada kultivarů různě vysokých a s různě zbarvenými květy, např. růžový 'Atrosanguinea', karmínový plnokvětý 'Gardener's World', bílý 'Alba', bílý s růžovým očkem 'Angel's Blue' nebo s krémově panašovanými listy 'Hutchinston's Cream'.[1][2][3][4]

  1. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Kohoutek věncový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 24.06.2010 [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  2. KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské tvorbě: Kohoutek věncový [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, rev. 2008 [cit. 2015-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. 
  3. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Kukučka vencová [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2015-06-10]. S. 406–407. Dostupné online. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. Plant Finder: Lychnis coronaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]