Kohoutek (Lychnis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKohoutek
alternativní popis obrázku chybí
Kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rod kohoutek (Lychnis)
Rohl.
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kohoutek (Lychnis) je rod asi 30 druhů květin z čeledi hvozdíkovitých. Pocházejí a jsou rozšířeny hlavně v mírném pásmu severní polokoule. Pro své výrazné květy byly šířeny na nová území. Jejich obliba plyne také z malých nároků na prostředí i na péči.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rostliny jsou nejčastěji trvalky, méně často jsou dvouletky. Z rozvětveného, hrubého oddenku vyrůstají vytrvalé listové růžice a z nich jedna nebo víceré lodyhy, ty bývají v horní části rozvětvené a mohou být holé, drsně chlupaté nebo šedě vlnaté. Lodyhy jsou porostlé křižmostojnými, přisedlými listyčepelemi kopinatými či elipsovitými a se špičatými vrcholy.

Na koncích lodyh vyrůstají oboupohlavné květy sestavené do lat nebo vidlanů. Pětičetné květy bývají růžové, červené, červenofialové a jen zřídkakdy bílé. Trubkovitý nebo úzce zvonkovitý, podélně žilkovaný kalich s 10 žilkami, bývá fialově naběhlý. Koruna má nehtovité plátky celokrajné, plytce vykrojené, dvoulaločné až čtyřdílné a ve spodu má zřetelnou pakorunku. V květu je deset tyčinek ve dvou kruzích, pět kratších obvykle přirůstá ke korunním plátkům. Svrchní, vejčitý semeník je složený z pěti plodolistů a má na vrcholu pět čnělek.

Plody jsou jednopouzdré, vícesemenné tobolky obalené vytrvalým kalichem. Ve zralosti se tobolky za pěkného počasí otvírají pěti zuby a vypadávají z nich četná semena ledvinovitého tvaru s drsným osemením.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé druhy se rozmnožují hlavně semeny nebo dělením trsů. Množení semeny je obvyklejší u tzv. nešlechtěných botanických druhů. Druhého způsobu se používá při rozmnožování vyšlechtěných kultivarů, neboť genetické množení semeny nezaručuje přenos vlastnosti z rodičů na potomky. V zahradnické praxi se často pěstují i kříženci (hybridy).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kohoutky se v okrasném zahradnictví pěstují pro své sytě vybarvené květy, dlouhou dobu kvetení a nenáročnost na péči i stanoviště. Používají se jak čistě botanické druhy s jednoduchými květy, tak i kultivované plnokvěté formy. Druhy z jednoduchými květy se používají jako součást květnatých trávníků, obsahují nechutnou mízu a většina býložravců je nespásá. Rostliny plnokvěté se vysazují na trvalkové záhony, k tvorbě zahradních lemů, obrub a dalších liniových prvků. Menší druhy jsou vhodné i do skalek.

Jsou to obvykle krátkověké trvalky, které se na svém stanovišti i do blízkého okolí rozmnožují přirozeným vysemeňováním, na slunném stanovišti s propustnou půdou vydrží růst a kvést po mnoho let. Obvykle nemají živočišných škůdců, pouze vlhké prostředí a těžká, dlouhodobě mokrá půda jim může přivodit hnilobu kořenů.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V přírodě České republiky se vyskytují tyto čtyři druhy:

Mezi další často pěstované druhy patří zejména:

a hybrid

V minulosti byla ke kohoutkům počítána i smolnička obecná.[1][2][3][4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Kukučka [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2015-06-11]. S. 399. Dostupné online. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky) 
  2. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kohoutek [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-06-11]. S. 240. Dostupné online. (česky) 
  3. KUŤKOVÁ, Tatiana. Trvalky v zahradní a krajinářské architektuře:Kohoutek [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. Flora of China: Lychnis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]