Přeskočit na obsah

Karel, vévoda z Kalábrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Bourbonsko-Sicilský
vévoda z Kalábrie
Portrét
vévoda Karel se svou manželkou Annou
Úplné jménoCarlos María Alfonso Marcelo
Narození16. ledna 1938
Lausanne, Švýcarsko
Úmrtí5. října 2015
Retuerta del Bullaque, Španělsko
PohřbenEl Escorial, Španělsko
ManželkaAnna Orleánská
PotomciKristýna Bourbonsko-Sicilská
María Bourbonsko-Sicilská
Petr Bourbonsko-Sicilský
Inés Bourbonsko-Sicilská
Viktorie Bourbonsko-Sicilská
DynastieBourbon-Obojí Sicílie
OtecAlfons, vévoda z Kalábrie
MatkaAlice Bourbonsko-Parmská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Bourbonsko-Sicilský (Carlos Maria Alfonso Marcelo; 16. ledna 1938, Lausanne5. října 2015, Retuerta del Bullaque) byl za vlády svého bratrance Juana Carlose a krále Filipa VI. posledním španělským infantem.

Byl také vévodou z Kalábrie a jedním ze dvou pretendentů na vedoucí roli (hlavu) dynastie, která vládla království obojí Sicílie, než se v roce 1861 začlenilo do Italského království. Navíc byl velmistrem jedné ze tří větví Konstantinova řádu sv. Jiří.

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Druhé ze tří dětí a jediný syn infanta Alfonsa Bourbonsko-Sicilského a princezny Alice Bourbonsko-Parmské se narodil během exilu svých rodičů, kdy byli vyhnáni ze Španělské republiky a žili v Lausanne ve Švýcarsku. Jako starší syn prince Karla Bourbonsko-Sicilského a Mercedes Španělské (1880–1904), nejstaršího dítěte španělského krále Alfonsa XII., byl jeho otec Alfonso od smrti své matky při porodu do narození syna matčina bratra Alfonsa XIII. v roce 1907 dědicem španělského trůnu. Kdyby byl pokus Matea Morrala o zavraždění španělského krále Alfonsa XIII. úspěšný, stal by se v té chvíli španělským králem Infant Alfons, Karlův otec.

Karel chodil do školy bok po boku se svým o jedenáct dní starším bratrancem, budoucím králem Juanem Carlosem; nejdříve navštěvovali školu ve Švýcarsku, poté ve Španělsku. Karel byl vybrán španělským pretendentem, Janem Bourbonským, aby se stal spolubydlícím Juana Carlose na internátní škole, kterou se Don Jan a španělský diktátor Francisco Franco dohodli založit, aby přivedli potenciálního budoucího krále z exilu jeho rodiny v Portugalsku, aby mohl mít španělské vzdělání. Škola se nacházela ve venkovském domě Las Jarillas 10 mil severně od Madridu, který k těmto účelům poskytl markýz z Urquija.

V listopadu 1948 se Karel a Juan Carlos usadili ve škole, spolu s osmi vybranými syny aristokracie (a jedním prostým občanem, budoucím členem kabinetu José Luisem Leal Maldonado) a týmem lektorů vybraných Donem Janem, včetně ředitele, liberálního učence Josého Garrida a tradicionalistického kaplana Ignacia de Zulueta. V průběhu příštích dvou let, pod vedením Pedra Martíneze de Irujo y Cara, duqua de Sotomayora, byli princové pečlivě vzděláváni a představováni význačným Španělům, včetně samotného Franca, Leopolda Calva-Sotela a Fernanda Álvareze de Miranda. Princové poté studovali na Colegiata de San Isidro de Madrid a pak společně absolvovali kurzy práva na univerzitě v Madridu, po celou dobu zůstali blízkými přáteli.

Karel žil se svou rodinou v Madridu. Jejich jmění zahrnovalo zemědělské nemovitosti v Toledu a Ciudad Real. Také investovali do významných společností, včetně Respolu a společnosti Telefónica.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1961 se Karel na svatbě své starší sestry Terezy s Donem Iñigem Morenem, budoucím markýzem z Lauly, v Madridu setkal se svou budoucí manželkou, princeznou Annou Orleánskou. V květnu 1962 se setkali znovu v Athénách na svatbě infanta Juana Carlose s princeznou Sofií, dcerou řeckého krále Pavla; v průběhu týdenních svatebních oslav se při několika příležitostech objevovali společně. O dva měsíce později byla Anna pozvána na návštěvu do domu Karlových rodičů v Toledaně. Na konci roku 1963 bylo tajemství venku: francouzská zpravodajská média zobrazila pár společně a spekulovala o datu, kdy bude veřejně oznámeno zasnoubení královského páru.

Karlova uniforma Real Maestranza de Caballería de Sevilla, kterou měl na sobě jako svědek na svatbě svého bratrance Juana Carlose v roce 1962

Přestože byli oba římskokatoličtí Bourboni, vypukla mezi otci páru neshoda ohledně dynastického nároku Karlova otce na dědictví sesazeného rodu Bourbon-Obojí Sicílie, jehož poslední nesporná hlava Ferdinand, vévoda z Kalábrie, zemřel v lednu 1960, aniž by měl syna. Karlův otec, infant Alfons, se prosadil jako právoplatný dědic, protože jeho zesnulý otec, Karel Bourbonsko-Sicilský (1870–1949), byl Ferdinandův nejstarší bratr. Annin otec Henri d'Orléans však potvrdil nárok Ferdinandova dalšího mladšího bratra, prince Ranieriho, vévody z Castra (1883–1973) jako hlavu dynastie, přičemž tvrdil, že Karel se vzdal sicilských práv pro sebe i své potomky, když se v roce 1901 oženil s pravděpodobnou španělskou dědičkou Mercedesem z Asturie, bezpochyby měl přitom na paměti, že jeho vlastní prohlášení za hlavu královského rodu Francie záviselo na platnosti z roku 1713, kdy vyšší bourbonský princ Filip z Anjou zřekl práv ve prospěch mladšího rodu Bourbon-Orléans. Henri d'Orléans odmítl dát ke sňatku souhlas, a tak byly plány mladého plánu zmařeny.

Karlův otec v roce 1964 zemřel a Karel tak díky své trpělivosti, vytrvalosti a kompromisu získal ruku své nevěsty. 250 hostů obdrželo jednu ze dvou různých pozvánek od rodičů nevěsty nebo ženicha; první zmiňovala sňatek nevěsty s "Jeho královskou Výsostí princem Karlem z Bourbonu", zatímco druhá oznamoval svatbu "francouzské princezny Anny" s "vévodou z Kalábrie". Dne 11. května 1965 v Louveciennes byli "milenci z Gothy" (jak pár nazval tisk) oddáni při civilním obřadu a následující den doprovázel pařížský hrabě svou dceru k oltáři u královské kaple v Dreux, orleánské tradiční farní kaple a nekropole, na katolický svatební obřad.

Za padesát let manželství se páru narodilo pět dětí - čtyři dcery a jeden syn:

  • Princezna Kristýna Bourbonsko-Sicilská (* 15. března 1966, Madrid), 15. července 1994 se v Ciudad Real provdala za Pedra López-Quesada y Fernández-Urrutia (* 26. července 1964 v Madridu), bratrance belgické královny Fabioly. Mají spolu dvě děti:
    • Viktorie López-Quesada y de Borbón-Dos Sicilias (* 17. ledna 1997, Madrid)
    • Pedro López-Quesada y de Bórbon-Dos Sicilias (2003)
  • Princezna Marie Bourbonsko-Sicilská (* 5. dubna 1967, Madrid), 13. července 1996 se v La Toledaně provdala za arcivévodu Simeona Rakouského (* 29. června 1958 v Jižním Kivu), syna arcivévody Rudolfa. Mají spolu pět dětí:
    • Arcivévoda Johannes Rudolf Antonio Maria Rakouský (* 29. října 1997, Hohenems)
    • Arcivévoda Ludwig Christian Fransikus Maria Rakouský (* 16. listopadu 1998, Grabs)
    • Arcivévodkyně Isabelle Rocio Maravillas Lourdes Rakouská (* 14. září 2000, Grabs)
    • Arcivévodkyně Carlotta Adelaïde Teresa Maria Rakouská (* 16. ledna 2003, Grabs)
    • Arcivévoda Philipp Jozef Christian Maria Rakouský (* 15. ledna 2007, Grabs)
  • Princ Petr Bourbonsko-Sicilský (* 16. října 1968, Madrid), 30. března 2001 se v Madridu oženil se Sofií Landaluce y Melgareja (* 23. listopadu 1973 v Madridu), dcerou Josého Manuela Landaluce y Domínguez a Maríi de las Nieves Blanca Melgarejo y González. Spolu mají sedm dětí:
    • Princ Jaime Bourbonsko-Sicilský (* 26. června 1992, Madrid)
    • Princ Juan Bourbonsko-Sicilský (* 18. dubna 2003, Madrid)
    • Princ Pablo Bourbonsko-Sicilský (* 26. června 2004, Madrid)
    • Princ Pedro Bourbonsko-Sicilský (* 3. ledna 2007, Ciudad Real)
    • Princezna Sofía Bourbonsko-Sicilská (* 12. listopadu 2008, Madrid)
    • Princezna Blanca Bourbonsko-Sicilská (* 7. dubna 2011, Ciudad Real)
    • Princezna María Bourbonsko-Sicilská (* 5. března 2015, Ciudad Real)
  • Princezna Inès Marie Bourbonsko-Sicilská (* 20. dubna 1971, Madrid), 13. října 2001 se v Toledu provdala za Nobile Michela Carrelli Palombi dei Marchesi di Raiana (* 17. září 1965 v Římě), synem Nobile Artura Carrelli Palombi dei Marchesi di Raiana a Patrizie Santoni. Mají spolu dvě dcery:
    • Nobile Teresa Carrelli Palombi dei Marchesi di Raiano (* 6. prosince 2003, Řím)
    • Nobile Blanca Carrelli Palombi dei Marchesi di Raiano (* 11. prosince 2005, Řím)
  • Princezna Viktorie Bourbonsko-Sicilská (* 24. května 1976, Madrid), 27. září 2003 se provdala za Marka Nomika (* 29. října 1965 v Kifissii). Mají spolu čtyři děti:
    • Anastasios Nomikos (* 27. května 2005, Athény)
    • Carlos Nomikos (* 22. září 2008)
    • Simeon Nomikos (* 20. prosince 2012)
    • Ana Nomikos (* srpen 2006)

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 16. ledna 1938 – 7. ledna 1960: Jeho královská Výsost princ Karel Bourbonsko-Sicilský
  • 7. ledna 1960 – 3. února 1964: Jeho královská Výsost princ Karel, vévoda z Noto
  • 3. února 1964 – 16. prosince 1994: Jeho královská Výsost princ Karel, vévoda z Kalábrie
  • 16. prosince 1994 – 5. října 2015: Jeho královská Výsost Infant Karel Španělský, princ bournobsko-sicilský, vévoda z Kalábrie

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
Alfons Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
Karel Bourbonsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
František Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Antonie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Izabela Toskánská
 
 
Alfons, vévoda z Kalábrie
 
 
 
 
 
 
František Cádizský
 
 
Alfons XII.
 
 
 
 
 
 
Isabela II. Španělská
 
 
Mercedes Španělská
 
 
 
 
 
 
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
 
 
Marie Kristýna Rakouská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
 
Karel, vévoda z Kalábrie
 
 
 
 
 
Karel III. Parmský
 
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
Eliáš Parmský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
Alice Bourbonsko-Parmská
 
 
 
 
 
 
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
 
 
Bedřich Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
 
 
Marie Anna Rakouská
 
 
 
 
 
 
Rudolf z Croy
 
 
Isabela z Croy
 
 
 
 
 
 
Natálie z Ligne
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infante Carlos, Duke of Calabria na anglické Wikipedii.

TITULÁRNÍ
Král Obojí Sicílie
Předchůdce:
Alfons
19642015
Karel, vévoda z Kalábrie
Nástupce:
Petr

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]