Antonín Orleánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Francouzský
vévoda z Montpensier
Antonín Francouzský (Franz Xaver Winterhalter)
Antonín Francouzský (Franz Xaver Winterhalter)
Úplné jméno Antonín Marie Filip Ludvík Orleánský
Narození 31. července 1824
Neuilly-sur-Seine, Francie
Úmrtí 4. února 1890 (65 let)
Sanlúcar de Barrameda, Španělsko
Pochován El Escorial, Španělsko, 8. února 1890
Manželky Luisa Fernanda Španělská
Potomci Marie Isabela Orleánská
Marie de las Mercedes de Orleans
Antonín z Galliery
Rod Bourbon-Orléans
Otec Ludvík Filip
Matka Marie Amálie Neapolsko-Sicilská

Antonín Orleánský neboli Antonín Francouzský (31. července 18244. února 1890) byl členem francouzské královské rodiny z dynastie Orléans. Narodil se jako nejmladší syn krále Ludvíka Filipa a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské dne 31. července 1824 v zámku Neuilly. Byl vévodou z Montpensier a zemřel 4. února 1890 v Sanlúcar de Barrameda ve Španělsku.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

10. října 1846 se ve španělském Madridu oženil s Luisou Fernandou Španělskou, dcerou krále Ferdinanda VII. a jeho manželky Marie Kristýny Neapolsko-Sicilské. Měli spolu deset dětíː

  1. Marie Isabela Orleánská (1848–1919), která se provdala za svého bratrance Filipa Pařížského (1838–94), žadatele francouzského trůnu, a stala se známou jako Marie Isabela, pařížská hraběnka. Měla s ním několik dětí.
  2. Marie Amélie Orleánská (1851–1870)
  3. Marie Kristýna Orleánská (1852–1879)
  4. Marie de la Regla Orleánská (1856–1861)
  5. [?] (1857-1857)
  6. Fernando Orleánský (1859–1873)
  7. Marie de las Mercedes de Orleans (1860–1878), jinak princezna Marie des Graces d'Orleans-Montpensier, která se provdala za svého bratrance Alfonsa XII. a je známá jako Mercedes Orleánská, královna Španělska. Neměla žádné potomky.
  8. Filip Raimundo Maria Orleánský (1862–1864)
  9. Antonín z Galliery (1866–1930), stal se vévodou z Galliery v Itálii. Oženil se se svou sestřenicí Eulalií Bourbonskou (1864–1958), dcerou Isabely II. Měli spolu dva syny.
  10. Ludvík Maria Filip Antonio Orleánský (1867–1874)

Kandidát na španělský trůn[editovat | editovat zdroj]

Antonín z Montpensier žil od roku 1848, kdy musel s rodinou po revoluci opustit Francii, ve Španělsku. Během španělské revoluce v roce 1866 podporoval povstalce pod velením Juana Prima proti své švagrové Isabele II.

V roce 1870 se utkal v souboji s Jindřichem Sevilleským, bratrem Františka z Cádizu, a zabil ho. Antonín byl odsouzen k jednomu měsíci vězení.

16. listopadu 1870 hlasovaly kortesy o novém králi a 191 hlasy zvolily Amadea Savojského. Antonín měl pouze 27 hlasů a opustil Španělsko, kam se ovšem v roce 1874 opět vrátil. Jeho ambice naplnila dcera Mercedes, která se sňatkem s Alfonsem XII., synem Isabely II., stala španělskou královnou.

Tituly, oslovení, vyznamenání a erby[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

Francie/Francie

  • 31. července 1824–21. září 1824: Jeho Jasnost princ Antonín Orleánský
  • 21. září 1824–9. srpna 1830: Jeho Královská Výsost princ Antonín Orleánský
  • 9. srpna 1830–16. srpna 1830: Jeho Královská Výsost princ Antonín
  • 16. srpna 1830–4. února 1890: Jeho Královská Výsost vévoda z Montpensier

Španělsko

  • 10. října 1846–10. října 1859: Jeho Královská Výsost vévoda z Montpensier
  • 10. října 1859–4. února 1890: Jeho Královská Výsost Infant Don Antonio, vévoda z Montpensier

Vévodův plný titul ve Španělsku po jeho povýšení na infanta znělː Su Alteza Real el Serenísmo y Egregio Señor Infante Don Antonio María de Orleans, Duque de Montpensier (Jeho královská výsost Nejjasnější a vynikající princ Lord Antonio María d'Orléans, vévoda z Montpensier).

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Erby[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Antonín Filip z Montpensier
vévoda z Montpensier
Antonín
18301890
Nástupce:
Ferdinand z Montpensier
Předchůdce:
Marie Brignole-Saleová
Znak z doby nástupu vévoda z Galliery
Antonín
18881890
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Antonín z Galliery